Barokn umn v echch Veronika Horkov Monika Vakov

Barokní umění v Čechách Veronika Horáková Monika Vaňková

Baroko - pojem v z řeckého slova baros = hojnost v z latinského slova verruca = bradavice vz italského slova barocco = křivé, nepravidelné a dobrému vkusu odporující v z portugalského výrazu perles baroques = velká perla nepravidelných tvarů – počátek 16. století v 17. století – „tordovaný“ (kroucený) Zpětné pojmenování slohu v 1. pol. 19. stol. → hanlivé „sloh copový“ „sloh parukový“

Heinrich Wölfflin v konec 19. století → pozitivní posouzení barokních uměleckých děl začátku 17. stol. a pol. 18. stol. v Období baroka charakterizoval pojmy: světlo, stín, hra, pohyb, barva, emotivnost

RENESANCE→ MANÝRISMUS → BAROKO přechodová fáze mezi vrcholnou renesancí a barokem - směšnost - hravost - optické klamy

Baroko – vznik uměleckého směru v Barokního umění vychází z renesančního umění v Tridentský koncil → 1543 – 1563 , svolal papež Pavel III. → cíle: reakce na vznik protestantství a definovat nauku katolické církve

Baroko – rozšíření v Baroko vzniká v Itálii v 16. století, v 17. a. 18. století - rozšíření do ostatních evropských zemí v České země- 17. století - období válek (třicetiletá válka 1618 - 1648 ) a nejistot, nerovnoměrnosti v Evropě vmarnost , pomíjivost pozemského světa

Baroko – znaky uměleckého směru v asymetrické, nesouměrné formy vvyklenuté a vyduté zaoblení v Prvek – pohyb v. Vzor – ovál, elipsa v Prostor a účinky světla

Barokní → Barokní realismus - Realistický - Věcný -Nenápaditý popis skutečnosti - biblické náměty → Radikální klasicismus - dokonalý až matematicky přísný řád -Vznik ideální krajiny barok -pohyb -elipsovitě zprohýbané zdi a protipohyb různě formovaných linií říms

Shrnutí úvodu Baroko - Dějiny udatného českého národa

Architektura • 1. polovina 17. století až 3. čtvrtiny 18. století s největším rozmachem na počátku 18. století • Barokní památky představují nejpočetnější a nejsouvislejší dochovanou vrstvu českého památkového fondu • Monumentální stavby porušující všechna tehdejší pravidla • Množství církevních a světských staveb • Oblouky a elipsy • Důraz kladen na vnější dojem • Celistvá umělecká díla • Světlejší prostory, malby znázorňující nebe s postavami světců • Zdobení zlatem, štukem, barevný mramor, pestré barvy • Města podle přesných plánů • Mnoho architektů pocházelo z ciziny nebo bylo potomky v Česku usazených cizinců (Italové, Bavorsko, Rakousko, Francie) • Nejznámější architekti: Bernini, Lurago, bratři Diezenhoferové

Architektura - počátky • Konec vlády Rudolfa II. , nástup vlády jeho bratra Matyáše • Přechod z manýrismu na baroko • G. M. Filippi = Matyášova brána Pražského hradu

Architektura – rané baroko • Doba pobělohorská • Podpora katolické šlechty • Většina staveb dílem cizinců – především Italů

Valdštejnský palác • Giovani Pieoroni, Andrea Spezza

Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

Kostel nejsvětějšího Salvatora

Filiberto Luchese, G. P. Tencalla – Arcibiskupský zámek Kroměříž

Jean Baptiste Mathey

Architektura – vrcholné baroko • 1. polovina 18. století • architekti, kteří byli v českých zemích usedlí či zdomácnělí • odnož = barokní gotika (Jan Blažej Santini-Aichel) • Radikální, dynamické baroko = Dientzenhoferové

Jan Blažej Santini-Aichel

Morový sloup Nejsvětější Trojice Olomouc

Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác

Architektura – pozdní baroko a rokoko • Tato doba je spjata s vládou královny Marie Terezie, po jejíž smrti byl tento styl stále častěji nahrazován klasicismem a nakonec i empírem • Příkladem tohoto období je např. Arcibiskupský palác nebo palác Kinských na Staroměstském náměstí • Pozdní baroko se stále více blížilo klasicismu -> styl tzv. barokní klasicismus

Malířství • • • Hlavním znakem bylo lidské tělo Nejvýraznějším prvkem byly stropní fresky, nástěnné malby Malby byly založeny na kontrastech = barev, světla, stínu Nejoblíbenější byla malba oltářních obrazů a portrétů Nejznámější umělci: Škréta, Brandl, Willmann, J. K. Liška • Kořeny barokního malířství v Čechách: • a) potridentský katolicismus • b) umělecká reprezentace rudolfínského dvora s nadnárodním společenstvím umělců, kteří v Praze založili rozsáhlé kolonie • c) kavalírské cesty aristokratů a duchovních do ciziny, náboženské poutě, sběratelství

Dekret o úctě k obrazům • Tento dekret stavěl katolické chápání hodnoty umění a obsahoval pokyny ke „správné“ tvorbě obrazů. Požadovalo se důstojné a opravdové umění osvobozené od omylů. Idea obrazu měla být jasně vyjádřená, vhodná a měla v sobě mít půvab, jak vyžadovala dobová umělecká teorie. Pod vlivem reformace došlo i k zásadním změnám obrazových témat, jež mají za úkol emocionálně působit na publikum a přimět ho ke kajícnosti a pokání. Na místo Matky boží s dítětem nastupují scény s mučedníky, zázraky a svatými. Obraz se stále více stává propagandistickým prostředkem katolické církve •

Karel Škréta

Petr Brandl

Václav Vavřinec Reiner

Sochařství • Upřednostňovaly se dynamické plastiky = sochy v pohybu, které se modelovaly • Barokní sochařství zachycovalo city, figura byla většinou zachycena v „pozastaveném čase“ = letící, padající, rozevláté figury • Jako materiál se používal mramor, bronz, vápenec, opuka i dřevo (významné řezbářství v Čechách) • Oblíbené byly biblické a mytologické náměty, portréty a dramatické výjevy jako je např. utrpení -> barokní sochařství bylo vidět na veřejných prostorách na kašnách, fontánách, sochy a sousoší spojené s architekturou, vznikaly morové sloupy, náhrobní plastiky, oltáře

Jiří Bendl

Matyáš Braun

Ferdinand Brokoff

Baroko a divadlo • nové umělecké žánry: opera a balet • činoherní, taneční, pěvecká a hudební složka uspořádána do jednoho celku

Přeludová obrazivost • Iluze • Smrt = důkaz pomíjivosti a nevyhnutelného zániku • Pluralita: pravda-lež ; skutečnost-sen; život-smrt;

Dekorace • Herec měl za úkol odkrývat jejich neobyčejné přednosti a možnosti • Kulisy – malované uznávanými malíři • Rampa – jevištní prostor před oponou • Prospekt – zadní stěna, průhled na objekt v dáli • Sufity = látkové závěsy – horní část jeviště

• DEKLAMACE= výrazný přednes veršů, zdůrazněný zvuk při recitaci textu • GESTIKA • JEVIŠTNÍ POHYB

Základní skupiny barokního divadla v Divadlo dvorské a šlechtické (zámecké): oslňující inscenace (uvedení divadelní hry na jevišti), opera, balet v Divadlo náboženské: martyrologická tématika (seznam mučedníků a svátků jednotlivých mučedníků) v Divadlo lidové

Zámecké divadlo v Českém Krumlově

Hudební složka divadelního představení v housle, viola, violoncello, kontrabas, loutna, kytara, theorba, harfa, cembalo, varhany, příčná i zobcová flétna

Baroko a hudba • Období hudebního baroka 1600 -1750 • Existovali soubězně dva styly (stile antico, stile moderno) • Sílící důraz na jednu hlavní melodii • Reformace - nové nároky na hudbu jako způsob komunikace s věřícími, povoleno používat národních jazyků při bohoslužbách, povoleny i jiné žánry (lidové frašky, duchovní písně)

Baroko a hudba • Harmonie je zmatená, přetížená, zpěv je tvrdý a nepřirozený a intonace těžká, melodicky obtížná a kostrbatá • protikladnost sopránu a basu→tyto dva hlasy provádějí základní melodii skladby a ostatní hlasy slouží jako harmonická výplň, doprovod • Typická zpěvnost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače, působit.

Představitelé barokní hudby Jan Dismas Zelenka (1679 -1745) „Chvalte boha silného“

Představitelé barokní hudby Pavel Josef Vejvanovský (1639 -1693) Světská hudba: sonáty balety serenády Chrámová hudba: mše žalmy

Představitelé barokní hudby Adam Václav Michna z Otradovic (1600 -1676) Tři kancionály: Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika, Loutna česká https: //www. youtube. com/watch? v=4_2252 FMoy 0

Představitelé barokní hudby - Bohuslav Matěj Černohorský (1684 -1742)

Hudební soubory Ars rediviva - soubor založen flétnistou a muzikologem Milanem Munclingerem → první český komorní soubor, který se jako jeden z prvních v poválečné Evropě se věnoval interpretaci barokní hudby -

Shrnutí Barokní umění - Dějiny udatného českého národa

Zdroje: • • Jaromír Neumann – Český barok FF UK v Praze – Přehled dějin českého umění Tmoas R. Hoffman – Jak poznáme? Umění baroka www. wikipedia. com Josef Vašica – České literární baroko Ladislav Kačic – Dějiny hudby III. Baroko Zdeněk Kalista – České baroko

DĚKUJEME ZA POZORNOST