Bakalsk prce Monika Faturov Zvazkov vztahy Zpracovala Monika
Bakalářská práce Monika Faturová Závazkové vztahy Zpracovala: Monika Faturová
Závazkové vztahy – pojem, typy n závazkový vztah = vztah, který vzniká mezi právními subjekty a který zavazuje všechny strany k určitým povinnostem. n Existuje několik typů závazkových vztahů, které se obvykle označují tradičními, v zákoně však neuvedenými názvy a to: – Relativní obchod – relativní obchody jsou vztahy mezi podnikateli navzájem, v rámci jejich podnikatelské činnosti (kupní smlouva, smlouva o dílo) a vztahy mezi podnikateli a státem v rámci jejich podnikatelské činnosti při uspokojování veřejných potřeb (státní zakázky). – Absolutní obchod - sem spadají taxativně vyjmenované závazkové vztahy, které podléhají obchodnímu zákoníku bez ohledu na povahu účastníků. V českém právu jsou vyjmenovány v § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. – Fakultativní obchod - pod tento pojem patří závazkové vztahy, pro něž si smluvní strany písemně sjednaly použitelnost obchodního zákoníku. (§ 262 obchodního zákoníku). – Absolutní neobchod - nebo také zkráceně neobchod je závazkový vztah, který se řídí vždy ustanoveními občanského zákoníku, bez ohledu na povahu účastníků. Zpracovala: Monika Faturová
Závazkový vztah a jeho vymezení v občanském a obchodním zákoníku n Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník – Závazkovým vztahem podle občanského zákoníku dle ust. § 488 je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. – Jedná se tedy o vztah mezi dvěma nebo více osobami fyzickými nebo právnickými, ze kterého účastníkům vztahu vznikají určitá práva a povinnosti vůči druhému účastníkovi daného vztahu. n Zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník – Závazkovým vztahem podle obchodního zákoníku dle ust. § 261 se upravují závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti a dále závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Zpracovala: Monika Faturová
Funkce zajištění závazků n Funkce zajišťující – Základní funkce, která spočívá v právu věřitele vůči dlužníkovi, jehož prostředky zajištění zabezpečují budoucí uspokojení a motivují dlužníka k včasnému plnění závazku. n Funkce uhrazující – Funkce uhrazující spočívá v tom, že prostředky zajištění ve většině případů dávají věřiteli možnost dospělé právo za stanovených podmínek a stanoveným způsobem uspokojit, jestliže není uspokojeno dlužníkem. Zpracovala: Monika Faturová
Zajištění závazků v občanském zákoníku n Zástavní smlouva n Ručení n Smluvní pokuta n Uznání dluhu – Zajišťovací prostředek, který dává věřiteli vysokou míru pravděpodobnosti náhradního uspokojení. – Zajišťovací prostředek, který je upraven zvlášť pro oblast občanskoprávních vztahů. – Povinnost dlužníka, při nesplnění závazku, zaplatit určitou částku stanovenou ve smlouvě. – Jednostranný projev vůle dlužníka, kterým dává věřiteli najevo, že svůj závazek uznává. Zpracovala: Monika Faturová
Zajištění závazků v občanském zákoníku n Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů n Zajištění podstoupením pohledávky n Zajištění závazků převodem práva n Jistota – Uzavírají mezi sebou věřitel a dlužník k uspokojení pohledávky. – Jedná se o postoupení pohledávky (cesi), které je upraveno v § 524 a násl. obč. zák. , při němž však není účelem trvalá změna věřitele. – Význam zajištění převodem práva spočívá v tom, že v případě nesplnění závazku bude věřitel uspokojen z převedeného práva. – Ač je zákonem zařazena k zajišťovacím prostředkům, ve skutečnosti není samotným prostředkem k zajištění závazku. Závazek dát jistotu bývá spojen se základním závazkem, vyplývá buď ze smlouvy, nebo z právního předpisu, který v určitých případech dává věřiteli právo požadovat poskytnutí jistoty. Zpracovala: Monika Faturová
Způsoby zajištění závazků užívané v bankovnictví n n n – – – Prohlášení o ručitelském závazku Užívá se tam, kde je banka ochotna přistoupit k riziku, poskytnout klientovi požadovanou výši úvěru, která překročila úvěrovou angažovanost. Zápis v registru Užívá se v případě nesplnění závazku, k němuž se ručitel zavázal. V jeho důsledku dojde, stejně jako u dlužníka, ke zhoršení klasifikace. To znamená, splátka po splatnosti déle jak 30 dní se v registrech objeví pod číslem 1 a v bance takový klient spadne do klasifikace 2. Vyvázání ručitelů Ručitel svým podpisem stvrdí závazek na dobu do konce splatnosti úvěru. Během této doby může dojít k tomu, že sám ručitel bude řešit svoji otázku financování. Ručitel se tak vzhledem ke svým příjmům může dostat do situace, kdy z důvodu ručitelského závazku mu banka nebude ochotna poskytnout úvěr. Zástavní právo k nemovitosti Zástavním právem k nemovitosti se zpravidla zajišťují americké hypotéky a hypotéky určené pro bydlení. Zajištění depozitem Depozitum představuje cenné papíry, listiny a jiné majetkové hodnoty svěřené do úschovy. Nejčastějším depozitem rozumíme ukládání vkladů v peněžním ústavu. Toto zajištění se využívá v případech, kdy klient není schopen zajistit si u nadlimitního úvěru ručitele. Zpracovala: Monika Faturová
Způsoby zajištění závazků užívané v bankovnictví n Dohoda o srážkách ze mzdy n Vinkulace výplaty pojistného plnění – životního či živelného pojištění – V případě, že dlužník opakovaně neuhradí splátku ze mzdy, bude plátce mzdy provádět srážku v rozsahu dle smlouvy. – Podpisem vinkulace životního či živelného pojištění zástavce prohlašuje, že za účelem zajištění řádného a včasného splnění zajištěných pohledávek zřizuje tímto zástavce ve prospěch banky zástavní právo k veškerým peněžním pohledávkám zástavce za poddlužníkem vyplývajícím z obchodní smlouvy, které přesahují u jednotlivého pojistného plnění „danou“ částku. n Bankovní záruka n Směnka – Jedná se o zvláštní způsob ručení, kdy je ručitelem banka. Bankovní záruka je z hlediska věřitele - za podmínky, že ji převzala spolehlivá banka - všeobecně považována za nejrychlejší a nejúčinnější prostředek, jímž si ručitel může zajistit splnění závazku. – Podpisem směnky se výstavce zavazuje, že buď sám zaplatí svému věřiteli určitou peněžní částku v určitém čase a na určitém místě, nebo tuto povinnost přikáže třetí osobě. Zpracovala: Monika Faturová
Změna obchodních závazků n – – – n – – Změna v obsahu závazků - Změna v obsahu obchodních závazků se týká práv a povinností těchto subjektů, které ze závazku vyplývají. Dohoda stran Prodlení dlužníka a věřitele Vadné plnění Změna v subjektech závazků - Občanský zákoník rozeznává následující případy změny v subjektech obchodních závazků. Postoupení pohledávky Převzetí dluhu Přistoupení k závazku Poukázka představuje právní úkon věřitele, tedy poukazatele, kterým tento opravňuje třetí osobu (poukazníka), aby vybral plnění u dlužníka poukazatele. Poukázka na cenné papíry Zpracovala: Monika Faturová
Zánik závazků n Závazek může zaniknout: – – – – n jeho splněním dohodou odstoupením od smlouvy nemožností plnění uplynutím doby smrtí dlužníka nebo věřitele nesplněním fixního závazku Závazek může zaniknout: – – – započtením výpovědí neuplatněním práva splynutím narovnáním zmařením účelu smlouvy – podstatnou změnou okolností Zpracovala: Monika Faturová
Promlčení práv z obchodních závazkových vztahů n Podstata promlčení spočívá v tom, že po marném uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva u soudu se právo zeslabuje, stává se nevymahatelným. n Promlčecí doba – Pokud jde o délku promlčecí doby, lze rozlišovat promlčecí dobu obecnou a promlčecí dobu zvláštní. – Obecná promlčecí doba činí čtyři roky. – Zvláštní promlčecí doba může být jak kratší než promlčecí doba obecná, tak i delší. Její délku může stanovit jak obchodní zákoník, tak i jiný zákon. Dohoda stran závazkového vztahu kratší lhůtu stanovit nemůže. n Běh promlčecí doby – Okamžik, od kterého stanovená promlčecí doba začíná běžet, určuje obchodní zákoník jednak obecně, jednak speciálně u některých práv. Rozlišujeme, zda je právo vymahatelné u soudu nebo jde o právo uskutečnit právní úkon. – V prvním případě začíná promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. – V druhém případě promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy mohl být právní úkon učiněn poprvé. Zpracovala: Monika Faturová
Odpovědnost za porušení smluvních povinností n Odpovědnost za vady n Prodlení dlužníka n Prodlení věřitele – Právní úprava za vady, tedy kdy na základě úplatné smlouvy došlo k přenechání vadné věci, je v současném zákoníku značně rozšířená. – Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek. – O prodlení věřitele jde v případě, že věřitel v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení, nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. n Náhrada škody – Náhrada škody představuje významný prostředek, kterým právní řád zabezpečuje ochranu majetku a vyrovnání majetkové újmy. Zpracovala: Monika Faturová
Výsledky n Ve své práci jsem se zaměřila na popis závazkových vztahů a to jak z pohledu obchodního, tak občanského zákoníku. n Hlavním cílem, a zároveň také výsledkem mé práce, je předestření základních fakt, jak co nejrychleji, nejúčinněji, nejefektivněji a s co nejmenšími ztrátami dospět k úspěšnému završení závazkového vztahu, co je k tomu zapotřebí, jak závazkové vztahy v praxi fungují a jaké nástrahy jsou s nimi spojeny. n Výsledkem této práce je také popis jednotlivých forem a typů závazkových vztahů, jejich úskalí a návrhy, jak řešit úskalí, která jsou s nimi spojena. n Dalším z výsledků mé práce je pak zodpovězení základních otázek typu: n Dále jsou jedním z výsledků mé práce názory a praktické ukázky „ze světa závazků“ a běžného života věřitele i dlužníka, které jsem převzala ze své každodenní praxe. – – Jaké typy závazkových vztahů známe? Jaké typy závazkových vztahů popisují obchodní a občanský zákoník? Co je nutné dodržet pro jejich úspěšné fungování? Jaké jsou jejich možnosti a praktické využití ve světě obchodu? Zpracovala: Monika Faturová
Děkuji za pozornost! Zpracovala: Monika Faturová
- Slides: 14