Atmosfra v pohybu Atmosfra v pohybu atmosfra hmota

Atmosféra v pohybu

Atmosféra v pohybu atmosféra = hmota určitým tlakem působí na povrch studený vzduch – klesá dolů - je těžší = vyšší tlak na povrch teplý vzduch – stoupá nahoru - je lehčí = nižší tlak na povrch - rozložení vysokého a nízkého tlaku – přemisťování objemů vzduchu = proudění = vítr

http: //www. juicygeography. co. uk/animati ons. htm#downloads/flash/lowpressure. swf

Atmosféra v pohybu • základní příčinou proudění vzduchu na Zemi jsou velké teplotní rozdíly mezi polárními a rovníkovými oblastmi • všeobecná cirkulace atmosféry = přemisťování vzduchu na Zemi PŮSOBÍ: otáčení Země nerovnoměrné rozložení pevnin a oceánů • působení Coriolisovy síly – stáčení vzduchu na SP vpravo od směru pohybu, na JP vlevo od směru pohybu

Atmosféra v pohybu VZDUCHOVÉ HMOTY SE POHYBUJÍ VŽDY Z OBLASTI VYŠŠÍHO TLAKU DO OBLASTI NIŽŠÍHO TLAKU TEDY Z MÍST CHLADNĚJŠÍCH DO MÍST TEPLEJŠÍCH

Atmosféra v pohybu • na stejném principu se vyvíjí i proudění v menším (místním) měřítku = MÍSTNÍ CIRKULACE a MÍSTNÍ VĚTRY – např. mistrál (Francie – údolí řeky Rhony), jugo (V pobřeží Jadranu), buran (Sibiř)

Atmosféra v pohybu • vítr = činitel krajinné sféry ovlivňuje tok oceánských proudů pohyb ledových ker po oceánu vlnění vodní hladiny pohyb ropných skvrn při ekol. katastrofách pomáhá modelovat georeliéf urychluje erozi půdy

Atmosféra v pohybu Druhy vzduchových hmot: 1. ARKTICKÁ (ANTARKTICKÁ) 2. artická fronta POLÁRNÍ (MÍRNÝCH ŠÍŘEK) polární fronta 3. TROPICKÁ tropická fronta 4. • ROVNÍKOVÁ liší se teplotou, tlakem a vlhkostí jednotlivé vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny hranicí = atmosférickou frontou

Atmosféra v pohybu Druhy vzduchových hmot: 1) TEPLÉ 2) STUDENÉ 3) NEUTRÁLNÍ - liší se teplotou

Atmosféra v pohybu Druhy vzduchových hmot: 1) OCEÁNSKÉ 2) PEVNINSKÉ - liší se místem vzniku

Atmosféra v pohybu • na rozhraní teplých a studených vzduchových hmot vznikají cyklóny a anticyklóny výrazná oblast vysokého tlaku výrazná oblast nízkého tlaku

cyklóna = tlaková níže anticyklóna = tlaková výše

tropická cyklóna

Oblačnost • Veškerou oblačnost rozdělujeme podle Mezinárodního atlasu oblaků na základních 10 druhů • Nejdůležitějším kritériem je rozdělení oblaků podle nadmořské výšky, ve které se nacházejí, a složení

• Tyto výšky jsou však jen přibližné, protože tyto vrstvy atmosféry mají rozdílné umístění v tropech nebo v polárních šířkách • Všeobecně platí, že troposféra v tropech dosahuje největších výšek (do 18 km), ale na polárních kruzích pouze výšky do 8 km.

Oblačnost

Oblačnost • Podle složení dělíme dále oblaky na vodní, smíšené a ledové • ve vodním oblaku se vyskytuje pouze tekuté skupenství vody • ve smíšeném voda i s tuhými částicemi ledu, jehliček, krup atd. • v ledovém oblaku jsou pouze částky pevného skupenství

Cirrus (Ci, česky řasa) Tento oblak dosahuje nejvyšších výšek, zpravidla v létě nad 10 km. Je tvořen vzájemně oddělenými oblaky v podobě bílých jemných vláken, bílých plošek nebo úzkých pruhů. Někdy má také vzhled peříček nebo háčků. Má vláknitý vzhled a často hedvábný lesk. Celý oblak je tvořen pouze ledovými částicemi.

Cirrocumulus (Cc, česky řasová kupa, lidově malé beránky) • Tenké nebo větší skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu • složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrn nebo vlnek apod. • Většinou jsou jednotlivé části oblaků od sebe odděleny. • z tohoto oblaku většinou nevypadávají srážky • skládá jen z ledových krystalků (ojediněle může ale také obsahovat přechlazené vodní kapičky)

Cirrostratus (Cs, česky řasová sloha) • Je charakterizován jako průsvitný bělavý oblačný závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu tvořící vrstvu, která zakrývá často celou oblohu (ale nemusí) • Z tohoto oblaku srážky nevypadávají, je oblakem ledovým • Jeho charakteristickou vlastností je, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc a v případě svitu Slunce pak předměty na zemi vrhají stíny • Výskyt tohoto oblaku věstí na nebi většinou brzké zhoršení počasí (přibližování teplé fronty)

Altocumulus (Ac, česky vysoká kupa, lidově velké beránky) • Na obloze je můžeme pozorovat jako jednotlivé skupiny nebo celé vrstvy oblačných chomáčů nebo valounů s vlastními stíny, uspořádaných do řad v jednom či dvou směrech. • Barva těchto chomáčů a valounů může být oslnivě bílá, ale také tmavošedá, zčásti stínovaná Altokumuly jsou složeny převážně z vodních kapiček, méně často je ale i smíšeným oblakem (vodní kapičky a ledové krystalky), a to nejen v zimní polovině roku Mohou z nich vypadávat srážky, které se však většinou stačí vypařit v podoblačném vzduchu • •

Altostratus (As, česky vysoká sloha) • • • Šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva s vláknitou či žebrovitou strukturou, popř. i bez patrné struktury Často pokrývá úplně nebo částečně oblohu. Oblak bývá místy tak tenký, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc, ale předměty na zemi již nevrhají stíny Altostratus je smíšeným oblakem, méně často vodním oblakem, zasahuje do středního patra, někdy však zasahuje i do vysokého patra Mohou z něj vypadávat srážky, které se však v letním období většinou vypaří předtím než dosáhnou povrchu Pokud tyto srážky ale dosáhnou zemského povrchu, jde pak většinou o déšť, sníh nebo padání krupek trvalejšího charakteru

Stratus (St, česky sloha) • Obvykle šedá oblačná jednotvárná vrstva oblačnosti s dosti nízkou základnou ve výšce do 1 km nad zemským povrchem, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Příliš se neliší od mlhy. • Stratus je v létě vodním oblakem, v zimě pak smíšeným nebo dokonce ledovým. Mohou z něho vypadávat slabé srážky dosahující zemského povrchu v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn Stratus na horách – inverze v údolí

Stratocumulus (Sc, česky slohová kupa) • Šedé nebo bělavé, menší či větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa • Stratokumuly jsou vodní nebo smíšené oblaky zasahující do výšek maximálně 2 km, obvykle však o dost níže • Mohou z nich vypadávat srážky (déšť, sníh, mrholení, sněhové krupky) slabé intenzity

Nimbostratus (Ns, česky dešťová sloha) • Dešťový oblak tvořící tmavou šedou až černou jednotvárnou vrstvu nebo plochu zahalující celou oblohu, který má vlivem vypadávání více či méně trvalých, stejnoměrných a někdy i poměrně intenzivních srážek matný rozplývavý vzhled • Oblačnost je tak hustá, že poloha Slunce je nepatrná

Cumulus (Cu, česky kupa, lidově hrady či báby) • Osamocený kyprý a hustý oblak s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjecí se směrem vzhůru v podobě kup, kopolí a věží • Je-li ozářen Sluncem, je až zářivě bílý, základna oblaku však může být i velmi tmavá, obvykle však šedá a téměř vždy vodorovná • Kumulus je oblakem vodním, v případě velkého vertikálního rozsahu ale často smíšeným. Je to nesrážkový oblak, i když z mohutných Cu můžou vypadávat srážky v podobě krátkých přeháněk

Cumulonimbus (Cu, česky bouřkový oblak, dešťová kupa, lidově bába) • Jistě nejzajímavějším oblakem je bouřkový oblak typu Cumulonimbus • Je to vertikálně velice rozvinutý oblak (v zimě není tak mohutný) s velmi tmavou základnou a v podobě hor nebo obrovských věží • vrchní část se rozšiřuje do podoby vějíře, kovadliny nebo širokého chocholu