ATMOSFRA Sloen a vznam atmosfry Jednotliv vrstvy atmosfry

ATMOSFÉRA Složení a význam atmosféry Jednotlivé vrstvy atmosféry Počasí a podnebí

Atmosféra je vzdušný obal Země. Tvoří ji směs plynů – vzduch. Složení vzduchu na Zemi je jedinečné, obsahuje tyto plyny: • kyslík (21%) • dusík (78%) • ostatní plyny (1%) - oxid uhličitý (fotosyntéza rostlin) - ozon (pohlcuje UVA záření) - vzácné plyny - vodní pára (oblačnost/srážky)

Význam atmosféry • chrání před škodlivým kosmickým zářením • zajišťuje pro život přijatelnou teplotu (průměrná teplota 15°C) • zabraňuje velkému kolísání teplot mezi dnem a nocí (na Zemi 10 -15°C, na Měsíci více než 100°C) • chrání před objekty z vesmíru Vrstvy atmosféry Atmosféra mění s výškou své vlastnosti, proto je rozdělena na jednotlivé vrstvy: • troposféra – spodní vrstva, 90% hmoty celé atmosféry, odehrává se zde počasí • stratosféra – nelze zde dýchat, teplota pod bodem mrazu, součástí je ozonosféra, která chrání před nebezpečným UV-zářením • další vrstvy jsou velmi řídké a postupně přecházejí do meziplanetárního prostoru

Počasí je okamžitý stav ovzduší (atmosféry). Zkoumá ho vědní obor zvaný meteorologie. Charakter počasí určuje: • teplota vzduchu – měří se ve stupních Celsia. Je velmi proměnlivá - mění se v průběhu dne i roku. Je odlišná také v různých oblastech planety. (Libye 58°C / Antarktida -89°C) • oblačnost – vzniká nahromaděním vodní páry v troposféře. Podle jejího množství rozlišujeme jasno, polojasno, oblačno a zataženo. Zvláštním případem oblačnosti je mlha. • atmosférické srážky – dodávají do krajiny vláhu. Nejčastěji v podobě deště. Dalším typem je mrholení, kroupy a sněžení. • atmosférický tlak – je to síla, kterou na zemský povrch působí atmosféra. Není všude stejný, s rostoucí nadmořskou výškou klesá. • vítr – je pohyb vzduchu podél zemského povrchu, určujeme jeho rychlost (m/s) a směr (podle zeměpisného směru odkud vane).

Jak proudí vzduch na Zemi? Slunce ohřívá zemský povrch nerovnoměrně, a tak vznikají oblasti nízkého a vysokého tlaku vzduchu. Tato nerovnováha je vyrovnávána prouděním vzduchu, a tak vzniká vítr. Ten vane z oblasti vysokého tlaku vzduchu do oblasti tlaku nízkého. 1. pravidelné větry • pasáty – proudí do rovníkových oblastí • západní proudění mírných šířek – vane směrem k pólům 2. sezonní větry • monzuny – mění se s ročními obdobími Největší rychlosti větru při zemském povrchu se vyskytují v obrovských vzdušných vírech, které označujeme jako tropická cyklona. - hurikán (USA), tajfun (Asie) – nad oceánem - tornádo – nad pevninou

Podnebí (klima) • je dlouhodobý průměrný stav počasí na určitém místě • je odlišné v různých oblastech na Zemi • zkoumá ho klimatologie Podnebné pásy • teplý (tropický) pás, pro který je typické teplé a deštivé počasí. Rozkládá se kolem rovníku. • mírný pás, pro který je typické střídání čtyř ročních období. Rozkládá se mezi obratníky a polárními kruhy. • studený (polární) pás, který má velmi chladné podnebí. Rozkládá se kolem pólů. • přechod mezi jednotlivými pásy je pozvolný, a proto vymezujeme ještě dva přechodné pásy – subtropický (mezi teplým a mírným) a subpolární (mezi mírným a studeným).

Tropický pás

Subtropický pás

Mírný pás

Subpolární pás

Polární pás