ATMOSFRA Atmosfra plynn obal zem k Zemi pipoutna

ATMOSFÉRA

Atmosféra = plynný obal země - k Zemi připoutána gravitační silou - směs plynů, tekutých a tuhých částic - Složení vzduchu: - Jaké hlavní plyny atmosféra obsahuje a v jakém objemovém množství?

Atmosféra • Fyzikální vlastnosti: teplota, tlak, vlhkost • mění se jak ve směru vodorovném, tak i svislém • změny teploty a tlaku s výškou → vrstvy atmosféry

Vrstvy atmosféry • Troposféra – nejblíže k zemskému povrchu – průměrná výška 14 km (rovník 16 -18 km, nad póly 7 -9 km) – teplota klesá o 0, 65°C na 100 m výšky – většina meteorologických jevů a procesů (vznik počasí, srážky, oblačnost, vítr) – ve vrchní části teplota -45°C až – 70°C • Stratosféra – do 50 km – teplota s výškou stoupá – součástí je ozonosféra – O 3 – 25 km • K čemu slouží v atmosféře ozón? – perleťová oblaka

Vrstvy atmosféry • Mezosféra - do 80 km teplota s výškou klesá horní hranice – až -90°C Intenzivní fotochemické reakce – svítící oblaky • Termosféra – do 500 -700 km – vzrůst teploty s výškou • Exosféra – horní hranice – 2 - 40 tis. km – Přechod do volného meziplanetárního prostoru • mezi mezosférou a termosférou – Ionosféra – přenos radiových vln, elektromagnetické pole Země – polářní záře – nad 80 km – vtahování záření Slunce do magnetického pole Země

Podnebí • dlouhodobý stav atmosféry • podnebné pásy – tropický – mírný – polární • přechodné: – subtropický – subpolární – oceánské x kontinentální

Klimatotvorní činitelé • výrazně ovlivňují celkový ráz rozložení teploty na zemském povrchu – zeměpisná šířka – nadmořská výška – rozložení pevnin a oceánů – výšková členitost georeliéfu – oceánské proudy – rostlinná a sněhová pokrývka – činnost člověka (antropogenní činitelé)

Počasí x podnebí (klima) - nesouvisí jen s procesy v atmosféře, ale spolupůsobení všech složek FG sféry - celkově tvoří úplný klimatický systém - rostoucí vliv lidské činnosti na utváření a ovlivňování podnebí - Jaké pojmy vás napadnou v souvislosti s počasím a podnebím?

Počasí • okamžitý stav atmosféry • velmi proměnlivé • předpověď – Světová služba počasí • meteorologické stanice, družice

Počasí Meteorologické prvky – můžeme měřit – teplota, vlhkost, tlak vzduchu, sluneční záření, oblačnost, proudění vzduchu) Meteorologické jevy - popis slovy – bouřka, druhy srážek, optické jevy

Pohyby v atmosféře • atmosféra hmotná → tlak na zemský povrch • rozložení tlaku nerovnoměrné kvůli nestejnému rozložení tepla na povrchu i v atmosféře • snaha atmosféry vyrovnat tyto rozdíly → vítr • cyklóny = tlakové níže N • anticyklóny = tlakové výše V • rovník, polární kruhy – N • obratníky, póly – V • vzduch směr V → N

Všeobecná cirkulace atmosféry • proudění vzduchu v planetárním měřítku • dále ovlivněna: – rozložením pevnin a oceánů – otáčením Země → vznik tzv. Coriolisovy síly – síla uchylující zemské rotace → stáčení vzduchových a vodních hmot

Pravidelné větry • Monzuny – nerovnoměrné zahřívání pevniny a oceánu – J a JV Asie

Místní větry • Fén – teplý a suchý padavý vítr na závětrných stranách kopců • Bríza – pobřežní vánek, který vane v létě mezi mořem a pobřežím – mořský vánek – odpoledne vane chladnější vzduch z moře na pevninu – pevninský vánek – vane v noci z pevniny na moře • Bóra – studený nárazovitý vítr na závětrné straně pohoří u Jadranu • Mistrál – padavý studený vítr, který se vyskytuje v Jižní Francii, místní název pro bóru • Blizard – vítr vanoucí z moře na pevninu, přinášející srážky (zpravidla sněhové), vane v oblasti severních zeměpisných šířek (např. Severní Amerika)

Teplo v atmosféře • přísun a výměna energie • hlavní zdroj – sluneční záření • množství záření dopadajícího na Zemi se snižuje od rovníku k pólům → pásovitost klimatických oblastí • po průchodu atmosférou a dopadu na Zem se část sluneční energie mění na tepelnou • záření: – viditelné světlo – barevné spektrum – krátkovlnné záření (UV) – dlouhovlnné záření (IR) – tepelné

Sluneční záření • 58 % pohlceno atmosférou a zemským povrchem (vč. hydrosféry) • 42 % se odráží nebo vyzáří do meziplanetárního prostoru • tepelný režim atmosféry – všechny děje v atmosféře spojené s výměnou tepla • část záření se v A rozptyluje • na zemský povrch jen část záření → pohlceno nebo odraženo

Skleníkový efekt - díky přítomnosti oxidu uhličitého (CO 2), vodních par a dalších skleníkových plynů existuje tzv. skleníkový efekt - atmosféra propouští krátkovlnné záření Slunce, odražené dlouhovlnné záření je atmosférou zachycováno → kumulace záření, tepla - je přirozený x vlivem působení člověka roste podíl CO 2 v atmosféře → zvětšování skleníkového efektu → zvyšování teploty na Zemi • měření teplotního rozložení – využití družic – rychlé a přesné zjištění stavu