Aralsk jezero Aralsk jezero a ptoky Aralsk jezero

Aralské jezero

Aralské jezero a přítoky Aralské jezero je geograficky částí Turanské nížiny, to je proláklina mezi Kaspickým mořem, Sibiři a Čínskou pánví. Jezero vzniklo před deseti tisíci lety. Rozloha jezera závisí na klimatických podmínkách a hydrologicky důležitých řekách Amudarja (řecky Oxus) a Syrdarja, které přiváděly vodu z okolních hor –ročně až 50 km 3 Existence Aralského jezera uloženého v centru pouštní a polopouštní pánve je přímo závislá na přítokové vodě.

Příčiny a důsledky vysychání jezera Ekologická krize – zač. 60. let 20. století do té doby Aralské jezero 4. největší jezero na světě Přítok od 60. let začal klesat – zavlažovací projekty SSSR – pěstování bavlny, a rýže - výpar nad přítokem vody Pěstování – užívání chemických látek, včetně pesticidů 1987 – zvýšení podílu soli - (místy naměřeno i 57 g soli/1 litr)

Důsledky vysychání úhyn většiny druhů ryb a dalších živočichů Salinizace - vzniká přílišným zavlažováním a velkým odpařováním Zánik vodní plochy = zkrácení vegetačního období (Amudarja – 10 dní), velmi horká léta, chladnější zimy Amudarja –květen o 3 – 3, 2 stupňů Celsia teplejší, říjen o 0, 5 – 1, 5 stupňů Celsia chladnější

Důsledky vysychání Obyvatelé – extremní klimatické podmínky – přišli o nejvýznamnější zdroje obživy – rybolov – v roce 1960 40 000 tun (r. 1987 zastavení komerčního rybolovu ) a turistický ruch – více než 60 000 obyvatel přišlo o práci S poklesem podzemní vody klesly také v oblasti řeky Amudarja výnosy z chovu hospodářských zvířat – mezi lety 1960 -1980 – o 50 % (úbytek louk a pastvin 81 %)

Zánik lodní dopravy Snižuje se podíl organické hmoty a dochází ke změně Důsledky vysychání struktury – vznik solných pouští Růst účinků větrné eroze – degradace orných půd Nízká vlhkost, vyšší průměrná roční teplota, nízké srážky, častější výskyt silných větrů V místě jezera vzniklo asi 40 000 km 2 solné pouště

Aralské jezero v číslech Rok Plocha jezera (km 2) Průměrná hloubka (m) Objem jezera (km 3) 1957 66 100 16 1066 1977 55 700 14 763 1984 46 100 11 501 1993 29 400 8 235 2000 23 400 7 162

Politická situace v oblasti Do roku 1985 SSSR zánik jezera tajil – odhalil ho až Michail Gorbačov Dříve patřilo území kolem Aralského jezera SSSR – plány na vybudování kanálu pro přívod vody ze vzdálených sibiřských řek po rozpadu SSSR se o ně dělí pět států: republiky Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán.

Politická situace v oblasti Horské státy chudé a nestabilní X Nižinné státy bohatší, spotřebovávají většinu vody Horské státy ovládající vodní zdroje rozdělovaly do nížin jejich vodní kvóty často svévolně a nerovnovážně a kupčení s vodou sahalo až k ohrožení existence Aralského jezera.

Zdravotní důsledky pro obyvatelstvo Kontaminace podzemní vody a zavlažované půdy Syrdarjou a Amudarjou Nebezpečné látky na dně jezera – při vysychání se změní v prach, a tak se dostávají toxické látky do potravinového řetězce Spencer Wells – dle krev. vzorků zjistil rozsáhlé poškození DNA Nejvyšší podíl rakoviny jícnu na světě – až 80% či tuberkulóza a dalšími respirační choroby Rozšíření nemocí vlivem rozprašování soli a hnojiv, které se usazují na vyschlých místech Aralského jezera

Možná řešení Komplikace ekonomické Komplikace politické Snížit ztráty v Ustanovit instituci, zavlažovacích kanálech Nahradit plodiny náročné na vodu (bavlnu, rýži) plodinami méně náročnými např. pšenici – nedostatek potravin pro rostoucí populaci která by měla od všech zúčastněných států garantovanou moc. Udělat výzkum ohledně možností zlepšení situace, který budou zúčastněné státy respektovat

První úspěchy Od roku 2005 funguje malé Aralské jezero (severní část) Kazachstán postavil přehradu která odděluje severní část jezera od jižní. Tudíž nedochází ke ztrátám vody do části jižní, kde zatím snaha o omezení zavlažování není. Rozloha se zvětšila o 18% a koncentrace soli vytrvale klesala z 20 na dnešních přibližně 10 g/l. Rybáři již opět chytají značné množství několika druhů ryb, velice ceněné písečníky a kapry.

Zdroje Mickin, P. P. (1988): „Dessication of the Aral Sea: A water management disaster in the Soviet Union. “ MICKLIN, Philip a a Nikolay V. ALADIN. Regenerace Aralského jezera. 2008. DEMLOVÁ, Veronika. Svět do všech předmětů: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Brno: Společnost pro Fair Trade ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 2009. ISBN 978 -80 -254 -56781. LÉTOLLE R. , MAINGUET M. : Der Aralsee – eine ökologische Katastrophe. Springer -Verlag, Berlin 1996, 517 S. , ISBN 3 -0540 -58730 -6 N. V. ALADIN, I. S. PLOTNIKOV: „ HYDROBIOLOGY OF THE ARAL SEA“ Laboratory of Brackish Water Hydrobiology, Zoological Institute of RAS, Univer-siteskaya naberezhnaya, 1, 199034 St Petersburg, Russia. Dostupné z: <https: //www. zin. ru/labs/brackish/pdfs/2004/Hydrobiology_of_the_Aral_Sea. pdf>