Antarktida a Arktida cestovatel Antarktida Roald Amundsen 16

Antarktida a Arktida cestovatelé

Antarktida • Roald Amundsen • (16. červenec 1872 – červen 1928) • byl norský polární badatel, jako první člověk dosáhl jižního pólu. • 1903 - 1906 poprvé proplul na jachtě Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Určil tu polohu magnetického pólu 1911 dorazil k pobřeží Antarktidy a a 14. prosince 1911 dorazil k pobřeží Antarktidy 1911 jako první stanul na jižním pólu • • 1926 rozvoj letectví ho podnítil k pokusům využít v polárních oblastech vzducholodí a letadel. • Amundsen byl mezi prvními, kdo začali se záchranou ztracené posádky Nobileho vzducholodi Italia. 18. června hydroplán s Amundsenem a června 1928 vyrazil hydroplán dalšími 5 lidmi na palubě z Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u Tromsø. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v mlze zřítil jižně od Medvědího ostrova do Barentsova moře a že Amundsen Medvědího ostrova do Barentsova moře zahynul během havárie nebo těsně po ní. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

• Robert Falcon Scott • (6. června 1868 – 29. března nebo 30. března 1912) • Dospěl k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Jeho výprava zahynula na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném počasí. Stan s těly mrtvých členů výpravy, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu roku 1912.

• James Cook • • (27. října 1728– 14. února 1779 Havaj) byl mimořádně významný mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi. Podnikl tři výpravy při němž k Jižnímu pólu se dostal až při druhé plavbě v letech 1772 -1775 Když se James Cook poprvé v roce 1775 plavil kolem antakrtidy řekl: , , troufám si tvrdit, že svět z ní nebude mít žádného užitku ´´ Dnes zde bylo vybudováno přes 50 výzkumných stanic, v níž pracují vědci z více než 20 zemí světa

• Ernest Henry Shackleton • • • (15. února 1874 – 5. ledna 1922) polární badatel irského původu Za zásluhy při vedení Britské antarktické expedice v letech 1907– 1909 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho nejznámější expedicí byla však Královská transantarktická expedice, která proběhla v letech 1914– 1916 na lodi Endurance, obecně známá jako Shackletonova expedice.

Arktida • Robert Edwin Peary • • (6. května 1856 - 20. února 1920, Washington (D. C. )) americký polárník a pravděpodobně první člověk, který dosáhl severního pólu. První výpravu podnikl do Grónska Výprava ale skončila neúspěchem. Druhá výprava do Grónska (v letech 1891 - 1892 společně s Norem Astrupem) byla úspěšná. V roce 1896 se vydává na další výpravu s jediným cílem - dosáhnout severní pól. Expedice končí neúspěchem V červenci 1908 se vydává na další výpravu k pólu. Tentokrát vyráží z Grantovy země. 6. dubna 1909 se výprava dostává na vzdálenost pouhých 18 km od pólu Zde vyvěsili americkou vlajku a zanechali plechovou krabici se zprávou. Peary se stal prvním člověkem, který stanul na severním pólu.

• Willem Barents • • (1550 -15. 6. 1597) byl významný holandský mořeplavec. Objevil Špicberky a Medvědí ostrov a jako první zmapoval již dříve známou Novou zemi. Poté, co byla jeho loď u Nové země uvězněna ledem, rozebral ji a uskutečnil se svou posádkou první přezimování v Arktidě Na sklonku jara 1597 Barentsova výprava vyrazila ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na zpáteční cestě zemřel

• Semjon Ivanovič Děžňov • • • (kolem roku 1605 - 1673, Moskva) ruský kozák v carské službě, mořeplavec, cestovatel a průzkumník severní a východní Sibiře. Jako první ze známých evropských mořeplavců proplul již v roce 1648 Beringovou úžinou překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie - Děžněvův mys.

• Vitus Bering • • 1681 Dánsko – † 19. prosince 1741 Beringův ostrov byl navigátor, který se plavil ve službách ruského vojenského námořnictva. roce 1725 vedl tzv. první kamčatskou výpravu, která měla za úkol zmapovat mořské pobřeží při východním pobřeží Sibiře V únoru 1725 se Bering vydal na cestu přes Sibiř Roku 1727 se dostal na Kamčatku. Výprava postavila loď Sv. Gavriil, se kterou se vydala 13. července 1728 podél Kamčatky na cestu k severu. Dne 8. září 1740 vypluli z Ochotska Po přezimování na Kamčatce v přístavu Petropavlovsk, který založil, pokračovali v červenci roku 1741 východním směrem Při plavbě na KOmandorské ostrovy 8. prosince 1741 zemřel.

• John Franklin • • • (15. dubna 1786, – 11. června 1847, Arktida anglický námořní kapitán a polární objevitel Poslední expedice se mu stala osudnou, při hledání severní cesty kolem pobřeží Kanady zmizel on i celá posádka dvou jeho lodí. Jeho osud byl i přes vyslání řady záchranných expedic na dalších 14 let záhadou.

• Fridtjof Nansen • • (10. října 1861 - 13. května 1930) norský průzkumník, vědec a diplomat. • • Od mládí snil o polárních výzkumech Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až -50°C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce 1889. Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov V roce 1922 Nansen obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1930 zemřel • • •

• František Běhounek • • (28. října 1898 Praha – 1. ledna 1973 Karlovy Vary český fyzik a spisovatel, autor zejména literatury pro mládež a science fiction. Roku 1926 se zúčastnil na přímluvu Sklodowské části Amundsenovy výpravy k severnímu pólu vzducholodí Norge Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se nezúčastnil - letěly jen jeho přístroje. Roku 1928 byl jako specialista na kosmické záření členem posádky vzducholodi Italia Umberta Nobileho při jeho druhé výpravě Na ní jako vůbec první Čech přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin popsal v knize Trosečníci na kře ledové (1928), přepracováno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků.