Anglie kolbka revoluce 1770 1830 Velk technick ekonomick

• Anglie - „kolébka revoluce“ • 1770 – 1830 • Velký technický, ekonomický a sociální převrat charakterizovaný • hromadným zaváděním strojů do výroby, • vznikem továren, • zaváděním nových zdrojů energie • změnou složení společnosti

Proč Anglie? • Nejlepší podmínky: • V 17. stol. proběhla revoluce moc v rukou buržoazie • Chov ovcí ohrazování půdy nezaměstnané venkovské obyvatelstvo dostatek levné pracovní síly pro průmysl • Nadvláda na světových mořích a koloniální rozmach po napoleonských válkách

• „revoluci“ předešel převrat v textilnictví, ve výrobě bavlny • • bavlnářství: dvě základní fáze 1. předení příze/ nitě 2. tkaní látky 1733 vynález létacího člunku na stavu odstartoval závody mezi předením a tkaním pro jednoho tkalce muselo příst 20 přadlen potřeba nahradit nevýkonný kolovrat spřádacím strojem (během jedné generace přechod od kolovratu ke stroji s 2 000 vřeteny) tkalci nestačili zpracovávat přízi zaostává tkaní je nutno ho zmechanizovat sestrojení plně mechanizovaného stavu • Kolem 1830 byly ¾ výroby látek mechanizované

Parní stroj • Rozvoj průmyslu brzdil nedostatek energie • Dosud pouze síla lidských svalů, tažných zvířat, větru a hlavně vodní energie • Hledání nového, výkonného zdroje energie-rozvoj parního stroje • pokusy sestrojit parní stroj- potřeba odčerpávat vodu z dolů • pokusy již ve starověku, v renesanci, 1712 Newcomenův parní stroj

James Watt (1736 – 1818) • skotský vynálezce • zdokonalil Newcomenův parní stroj- přidal kondenzátor • svůj stroj neustále zdokonaloval • 1784 patentoval dvojčinný parní stroj (tlak páry střídavě působil na obě strany pístu) • Jeho vynález způsobil totální převrat v průmyslové výrobě a dopravě

• Wattův parní stroj odstranil závislost na vodní energii, umožnil stavět továrny na místech, kde byly příhodnější podmínky (suroviny, pracovní síla) a tím umožnil rozmach tovární velkovýroby

• Nároky na dokonalost parního stroje a rozvoj textilní výroby vyvolaly rozmach strojírenství • Završení průmyslové revoluce = stroje začaly vyrábět stroje • Rozvoj v hutnictví, metalurgii, hornictví, atd.

Převrat v dopravě • Postupující průmyslová revoluce zvyšovala nároky na dopravu (zjm. doprava uhlí) • Použití parního stroje v dopravě (pokusy od 1769) • První železnice byly koňky • První funkční lokomotiva 1814 – George Stephenson (1781 -1848) (pro potřeby dolů)

• 1829 - závody lokomotiv-zvítězila Stephensonova zdokonalená lokomotiva „Rocket“ /rychlost 31 mil/hod • Obdiv diváků, ale i odpor součastníků (strach z rychlosti a požárů) • První železnice: 1825 - mezi anglickými městy Stockton a Darligton

„Locomotion“ 1825

• Parostroj využit i ve vodní dopravě • 1807 paroloď „Clermont“ vynálezce Američana Roberta Fultona (řeka Hudson z New Yorku do Albany) • 1819 - paroloď Savannah (ještě kombinace páry a plachet) překonala za 29 dní Atlantik

• Změna starého uspořádání společnostivznikají nové sociální třídy: • armáda továrních dělníků a průmyslových podnikatelů • Obrovská migrace lidí z venkova do městvznikají průmyslová centra (Manchester, Birmingham, Leeds, Liverpool, Glasgow, . . . ) a výrazný zásah do přírody /životního prostředí • V průběhu průmyslové revoluce 1750 -1844 se obyvatelstvo Anglie zdvojnásobilo

• Přebytek pracovních sil- nelidské pracovní podmínky využívání práce žen a dětí (5 -8 leté)- nižší mzda, děti fáraly i do dolů • Dlouhá pracovní doba, až 16 hod. denně, 6 dní v týdnu • Časté úrazy, tělesné tresty, nízké mzdy, srážky ze mzdy za provinění, nucené nákupy v tovární prodejně, katastrofální hygienické podmínky v dělnických čtvrtích • Prohloubila se nerovnost v rozdělování příjmů ve společnosti • ! Pouze ¼ zaměstnaných mužů byla starších 18 let! • Nový tovární zákon 1833 omezil práci mladistvých mezi 14 -18 lety na 12 hodin denně, dětí mezi 9 -13 lety na 9 hodin denně. • Leeds: průměrný věk dělníka: 19 let, řemeslníka 27 let, gentlemana 44 let • Odpor proletariátu- zpočátku rozbíjení strojů jako původců tísnivé situace (luddismus)

• Průmyslová revoluce je, přes všechny negativní jevy, důležitý mezník v dějinách vznik moderní průmyslové společnosti • Evropa získala převahu nad ostatními kontinenty • prudce se zvýšil nárůst obyvatel i délka života