ANATOMIE Vda o tvaru a stavb a vvoji
ANATOMIE Věda o tvaru a stavbě a vývoji lidského organismu Základní funkční jednotka lidského těla = BUŇKA Buňky které mají stejný tvar a plní stejnou funkci = TKÁNĚ Soubory tkání, kde jedna tkáň mívá zpravidla určující význam, tvoří funkčně specializované útvary = ORGÁNY Orgány jsou sdruženy = SOUSTAVY
KOSTRA - Opora těla - Ochrana orgánů Určuje hlavní rozměry těla Cca 220 kostí v lidském těle Tvořena všemi kostmi v těle spojenými vazy, chrupavkami a klouby. Dělíme ji na: a) Kostru osovou – lebka, páteř, žebra, hrudní kost b) Kostru horních a dolních končetin
KOSTI - podle tvaru a funkčního významu rozeznáváme: 1. KOSTI DLOUHÉ - Páky v nejpohyblivějších částech těla (končetiny) 2. KOSTI KRÁTKÉ - Seskupené v pevné a ohebné celky (páteř, zápěstí. . ) 3. KOSTI PLOCHÉ - Ochrana důležitých orgánů (lebka, hrudník. . )
PÁTEŘ - Pevná a přitom pohyblivá osa těla Funkce: -Nosná -Chrání míchu -Umožňuje pohyb těla
PÁTEŘ 7 krčních obratlů 12 hrudních obratlů 5 bederních obratlů křížová kost 5 srostlý obratlů kostrč 4 -5 srostlých obratlů
HRUDNÍ KOŠ Kostra hrudníku : -hrudní část páteře = 12 párů žeber v předu - spojených s hrudní kostí -1 -7 žebro připojené k hrudní kosti -8 -10 žebro připojeno prostřednictvím ostatních žeber -11 -12 žebro volné -Ochrana orgánů dutiny hrudní
LEBKA a) Část obličejová b) Část mozková Popis obrázku 1. kost čelní 2. kost temenní 3. kost týlní 4. kost spánková 5. kost klínová 6. kost lícní 7. horní čelist 8. dolní čelist 9. oční důlek 10. oční důlek 11. kost nosní
HORNÍ KONČETINA Názvy hlavních částí kostry horní končetiny: lopatka kloub ramenní kost pažní kloub loketní kostra předloktí kostra ruky
LOPATKA KOST LOKETNÍ A VŘETENÍ PAŽNÍ KOST KLÍČNÍ KOST
KOSTRA RUKY LOKETNÍ KLOUB
DOLNÍ KONČETINA Kosti dolních končetin jsou pevnější. Leží na nich celá tíha těla. Zároveň nejsou tak pohyblivé. Názvy hlavních částí kostry dolní končetiny: kost pánevní kloub kyčelní kost stehenní kloub holenní kostra bérce kostra nohy
Holení a lýtková kost Kyčel Stehenní kost Noha
SPOJENÍ KOSTÍ V SOUVISLOSTI: a) spojení vazivovou tkání – je pevné málo pohyblivé např. švy - lebeční kosti b) spojení chrupavčitou tkání – málo pohyblivé např. spojení kostí pánevní c) Spojení kostí tkání – je zcela nepohyblivé např. srůst křížových obratlů = kost křížová SPOJENÍ KOSTÍ DOTYKEM: = KLOUBNÍ SPOJENÍ DVOU NEBO VÍCE KOSTÍ
SPOJENÍ KOSTÍ DOTYKEM - konce zúčastněných kostí jsou zpravidla rozšířené - pokryté chrupavkou - tvarovány tak aby do sebe co nejvíce zapadaly – jedna vydutá, druhá vypouklá (hlavice a jamka) -kosti kryta kloubním pouzdrem – vnitřní strana produkuje kloubní maz, ten vyplňuje kloubní dutinu a snižuje tření mezi kloubními plochami - krevní a mízní cévy – v kloubním pouzdru tvoří bohaté sítě - pomocná kloubní „zařízení“ – vazy, váčky, svaly, menisky ….
SVALOVÁ TKÁŇ Svalová tkáň má schopnost se zkracovat, smršťovat-kontrahovat, a tím vykonávat pohyb Typy svalové tkáně: Hladká svalová tkáň Srdeční svalová tkáň Příčně pruhovaná tkáň • Hladká svalová tkáň - vůlí neovladatelná - pomalá, déle setrvávající kontrakce - např. tkáň žaludku, střev, močového měchýře, cév apod.
SVALOVÁ TKÁŇ • Srdeční svalová tkáň - tvoří svalovou stěnu srdce – myokard - má vlastní automacii = je schopna kontrakce i bez nervových popudů - zpomaluje nebo zrychluje srdeční činnost • Příčně pruhovaná tkáň - kosterní svalstvo – cca 600 svalů v lidském těle - 434 je ovládáno vůlí
STAVBA SVALŮ Sval se skládá: - z části masité = svalové bříško - z části šlašité = šlacha
SVALY HLAVY A KRKU SVALY HLAVY - žvýkací a mimické př. kruhový sval ústní a oční, sval čelní, sval žvýkací SVALY KRKU - zdvihač hlavy, svaly nadjazylkové a podjazylkové - trojice kloněných svalů
SVALY HRUDNÍKU BŘICHA A ZAD SVALY HRUDNÍKU - velký a malý sval prsní, sval pilovitý, vnitřní a vnější mezižeberní svaly, bránice SVALY BŘIŠNÍ - přímý sval břišní, zevní a vnitřní šikmé svaly SVALY PÁNEVNÍHO DNA SVALY ZÁDOVÉ - Sval trapézový, sval rombický, zdvihač lopatky, široký sval zádový, svaly šíjové, svaly bederní
SVALY KONČETIN SVALY HORNÍ KONČETINY - Sval deltový, dvojhlavý sval pažní – biceps, trojhlavý sval pažní – triceps, svaly předloktí, drobné svaly ruky SVALY DOLNÍ KONČETINY - Ohýbač kyčelního kloubu – bedrokyčlostehenní, hýžďové svaly, vnitřní svaly stehenní, čtyřhlavý sval stehenní, sval krejčovský, dvojhlavý sval stehenní, přední sval holenní, natahovači prstů a palce, trojhlavý sval lýtkový, ohybač palce a prstů
Typy svalových vláken - kosterní svalovina SO – Slow oxidative – pomalá, Typ I anatomicky – velmi tenká, pomalá červená vlákna funkčně – statické, pomalé pohyby, polohové Popis: jsou poměrně tenká (cca 50 mikrometrů), mají méně myofibril, hodně mitochondrií a přítomnost většího množství myoglobinu (obdoba krevního barviva) jim dodává červenou barvu. Jsou bohatě prokrvena. Červená vlákna jsou vybavena k pomalejší kontrakci, jsou vhodná pro vytrvalostní činnost. Jsou ekonomičtější a vhodnější pro stavbu svalů zajišťujících spíše statické, polohové funkce a pomalý pohyb. Málo se unaví.
Typy svalových vláken - kosterní svalovina FOG – Fast oxidative – glycolitic – rychlostně – vytrvalostní, Typ II A anatomicky – středně silná, rychlá červená vlákna funkčně – rychlý a silový pohyb Popis: jsou objemnější (cca 80– 100 mikrometrů), mají více myofibril a méně mitochondrií. Jsou vybavena k rychlým kontrakcím, prováděným velkou silou, ale po krátkou dobu. Jsou méně ekonomická a jsou jen středně prokrvena. Hodí se pro výstavbu svalů zajišťujících rychlý pohyb prováděný velkou silou. Jsou odolnější proti únavě.
Typy svalových vláken - kosterní svalovina FG – Fast glykolitic – rychlostní, Typ II B anatomicky – velmi silná, rychlá bílá vlákna funkčně – maximální silový pohyb Popis: mají velký objem, nízký obsah myoglobinu a nízký obsah oxidativních enzymů, velký počet myofibril a málo mitochondrií. U těchto vláken dochází k rychlému stahu prováděnému maximální silou, ale vlákna jsou málo odolná proti únavě.
Typy svalových vláken - kosterní svalovina Přechodná vlákna (typ III. , intermediární, nediferencovaná vlákna); anatomicky – nediferencovaná vlákna Popis: Přechodná vlákna představují vývojově nediferencovanou populaci vláken, která jsou zřejmě potenciálním zdrojem předchozích tří typů vláken.
- Slides: 26