Analza ukazatel zdravotnho stavu obyvatel analytick studie verze

Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1. 0 / červen 2019

Demografické a socioekonomické faktory determinující vývoj potřeb zdravotní péče Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1. 0 / červen 2019

Věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2017 Zdroj: Český statistický úřad Relativní zastoupení jednotlivých věkových tříd 10 9 8 ZLK 1. 7 6 5 4 3 3. 2 1 0 0– 4 5– let 10 9 l – 1 et 15 4 l – 1 et 20 9 l – 2 et 25 4 l – 2 et 30 9 l – 3 et 35 4 l – 3 et 40 9 l – 4 et 45 4 l – 4 et 50 9 l – 5 et 55 4 l – 5 et 60 9 l – 6 et 65 4 l – 6 et 70 9 l – 7 et 75 4 l – 7 et 80 9 l – 8 et 85 4 l – 8 et 9 90 let + le t % osob ve věkové kategorii ČR 2. Relativní struktura obyvatelstva ČR viditelně ukazuje tři zásadní věkové třídy, jejichž další posun v čase bude mít významný dopad na zdravotnických systém. Jde o velmi četnou třídu obyvatel ve věku 40 – 50 let a zejména ve věku 30 – 40 let. Tyto populační kategorie zestárnou do věku 60 let a více v následujících 15, reps 20 – 25 letech, a nevyhnutelně významně znásobí potřebu zdravotně sociálních služeb. Velmi podstatný je i propad počtu obyvatel ve věku 10 – 25 let, který společně s odkládáním věku matky při prvním dítěti vytváří demografické riziko nedostatku osob v produktivním věku v následujících 15 – 30 letech. 1. Do 15 let očekávatelný nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. 2. Do 20 – 25 let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. 3. Nižší zastoupení mladších věkových skupin jako riziko poklesu porodnosti v následujících 10 – 15 letech.

Trendy stárnutí české populace v projekci do roku 2050 Zdroj: Český statistický úřad 4 500 000 45 4 000 40 3 500 000 35 3 000 30 2 500 000 25 2 000 20 1 500 000 15 1 000 10 500 000 Počet osob Podíl z populace ČR 0 Podíl věkových skupin (predikce do roku 2050) 15– 64 let 65+ let 2050 13 % 2040 13 % 2030 13 % 2020 15 % 64 % 21 % 2017 15 % 66 % 19 % 56 % 31 % 60 % 63 % 27 % 24 % ZLK 4 500 000 45 2050 12 % 4 000 40 3 500 000 35 2040 11 % 3 000 30 2030 12 % 2 500 000 25 2 000 20 2020 14 % 64 % 21 % 1 500 000 15 2017 15 % 66 % 20 % 1 000 500 000 Počet osob Podíl z populace ČR 0 20 1 20 3 1 20 5 1 20 7 19 20 2 20 1 2 20 3 2 20 5 27 20 2 20 9 3 20 1 3 20 3 3 20 5 37 20 3 20 9 41 20 4 20 3 4 20 5 4 20 7 49 20 51 Počet osob starších 64 let Počet a podíl osob věku 65+ 0– 14 let ČR 20 1 20 3 1 20 5 1 20 7 19 20 2 20 1 23 20 2 20 5 2 20 7 29 20 3 20 1 3 20 3 3 20 5 37 20 3 20 9 41 20 4 20 3 4 20 5 4 20 7 49 20 51 0 5 Podíl osob starších 59 let (%) Počet osob starších 59 let Počet a podíl osob věku 60+ 10 5 0 54 % 34 % 59 % 62 % 30 % 26 %

Migrace obyvatel ČR dle jednotlivých obcí Zdroj: Český statistický úřad Rozdíl v počtu obyvatel v krajských městech ČR mezi roky 2016 a 2010 -30 000 -15 000 0 15 000 30 000 23 350 6 602 1 988 1 740 145 -352 -357 -595 -1 284 -1 389 -2 069 -2 480 -11 975 Migrace obyvatel v ČR mezi rokem 2016 a 2010 má kladné saldo především v okolí velkých měst, i když vývoj není ve všech krajích stejný. Při porovnání krajských měst je zaznamenán především nárůst v počtu obyvatel v Praze a jejím okolí, Brně, Liberci, Plzni a Olomouci. Záporné saldo v počtu obyvatel mají města Zlín, Pardubice, Jihlava, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Ostravě. Lze očekávat, že bez intervencí státu k udržení obyvatel v menších městech, může docházet k přetlaku na zdravotní služby v některých krajských městech, kde je saldo migrace kladné. To se týká především Prahy, kde jsou z velké části využívány zdravotní služby i obyvateli Středočeského kraje.

Vývoj indexu stáří a další trendy ukazující na stárnutí české populace Zdroj dat: Český statistický úřad Vývoj indexu stáří k 31. 12. v letech 1989 až 2017 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 ČR ZLI 2017 2015 2013 2011 2009 2007 2005 2003 2001 1999 1997 1995 1993 0 1991 10 1989 Index stáří vyjadřuje počet seniorů ve věku 65+ na 100 dětí ve věku 0– 14 let. Ve stárnoucí české populaci hodnota indexu stáří dlouhodobě významně narůstá. Nicméně podíl seniorů starších než 65 let roste konzistentně a významněji než podíl dětí. Rovněž dlouhodobé predikce dokládají další pokračování stárnutí populace ČR.

Střední délka života při narození – srovnání krajů ČR (2016 – 2017) 90 80 78, 1 82, 7 77, 0 82, 7 77, 2 82, 4 76, 5 82, 7 76, 6 82, 2 76, 4 82, 1 76, 1 82, 0 76, 3 81, 6 76, 2 81, 7 75, 5 82, 3 75, 7 81, 7 75, 5 81, 8 74, 5 81, 1 74, 4 80, 5 74, 1 79, 8 Zdroj: ČSÚ (https: //www. czso. cz/csu/czso/umrtnostni_tabulky) *Rok 2017, Eurostat Střední délka života při narození 2016 – 2017 Muži v ČR měli v roce 2017 střední délku života při narození 76, 1 let a ženy o téměř 6 let více, tj. 82, 0 let. Nejvyšší střední délka života při narození u mužů i žen byla za roky 2016 – 2017 zjištěna v Hlavním městě Praha (muži 78, 1 let, ženy 82, 7 let). Naopak nejnižší střední délkou života při narození se vyznačoval v případě mužů i žen Ústecký kraj (muži 74, 1 let, ženy 79, 8 let). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší střední délkou života činí 4 roky v případě mužů a téměř 3 roky v případě žen. 70 60 Roky 50 40 30 Muži 20 Ženy 10 Ústecký kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Česká republika* Jihočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Hlavní město Praha 0 Zjištěné rozdíly mezi regiony ČR jsou podstatné a statisticky významné. Hodnoty střední délky života tak mohou ukazovat na problémy s životním stylem, prevencí vážných chorob a také s dostupností zdravotní péče v některých regionech. Jde o faktor hodný zřetele při formování zdravotních politik a strategií v jednotlivých regionech.

Střední délka života při narození u mužů: trend vývoje v krajích ČR Zdroj dat: ČS Ú (https: //www. czso. cz/csu/czso/umrtnostni_tabulky) Období 2006 - 2007 Období 2016 - 2017 Ze srovnání vývoje střední délky života při narození u mužů mezi roky 2006 -2007 a 2016 -2017 je zřejmé, že se tento ukazatel významně zlepšil ve všech regionech ČR. Nejnižší regionální hodnoty zaznamenané v současnosti patřily před deseti lety k nejvyšším. K velmi zásadnímu zlepšení došlo v krajích JMK, PAR, LIB. Avšak nadále přetrvávají významné rozdíly mezi kraji, přičemž nejnižší hodnoty jsou zjištěny v Ústeckém kraji. Rozdíly ve střední délce života mezi kraji ČR tak jsou výzvou pro regionální zdravotní politiky a také pro studium příčin rozdílů. Z tohoto důvodu zahrnují specifické a dílčí cíle strategického rámce 2030 regionálně cílené preventivní programy a programy zvyšující zdravotní gramotnost a rovněž implementaci změn v organizaci zdravotních služeb s cílem zvýšit jejich dostupnost a kvalitu.

Střední délka života při narození u žen: trend vývoje v krajích ČR Zdroj dat: ČS Ú (https: //www. czso. cz/csu/czso/umrtnostni_tabulky) Období 2006 - 2007 Období 2016 - 2017 Ze srovnání vývoje střední délky života při narození u žen mezi roky 2006 -2007 a 2016 -2017 je zřejmé, že se tento ukazatel významně zlepšil ve všech regionech ČR. K velmi zásadnímu zlepšení došlo v krajích PAR, HRA, PLZ a LIB. Avšak nadále přetrvávají významné rozdíly mezi kraji, přičemž nejnižší hodnoty jsou zjištěnu v Ústeckém kraji. Rozdíly ve střední délce života mezi kraji ČR tak jsou výzvou pro regionální zdravotní politiky a také pro studium příčin rozdílů. Z tohoto důvodu zahrnují specifické a dílčí cíle strategického rámce 2030 regionálně cílené preventivní programy a programy zvyšující zdravotní gramotnost a rovněž implementaci změn v organizaci zdravotních služeb s cílem zvýšit jejich dostupnost a kvalitu.

Chronická nemocnost Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření SILC Podíl osob s chronickou nemocností věk 65+ celkem Plzeňský 0, 7 % 0, 5 % Olomoucký 0, 4 % Vysočina 0, 4 % Moravskoslezský 0, 4 % Pardubický 0, 7 % 0, 3 % Zlínský 0, 4 % Středočeský 0, 4 % Ústecký 0, 6 % 0, 4 % Jihočeský 0, 7 % 0, 3 % Česká republika 0, 6 % 0, 3 % Karlovarský 0, 6 % 0, 3 % Liberecký 0, 6 % 0, 3 % Královéhradecký 0, 6 % 0, 4 % Jihomoravský 0, 6 % 0, 3 % Hl. m. Praha 0, 6 % 0, 2 % 0 0, 1 0, 2 0, 3 0, 4 0, 5 0, 6 0, 7 0, 8 V České republice očekávatelně zásadně narůstá chronická nemocnost s věkem. U populace starší 65 let dosahuje podíl chronicky nemocných téměř 64 %, avšak vysoká je i chronická nemocnost kalkulovaná pro celkovou populaci ČR (35 %). Vysoká chronická nemocnost osob ve věku 65+ je zátěží pro zdravotní systém, která bude s pokračujícím demografickým stárnutím populace narůstat. Ve srovnání krajů je nejnižší celkový podíl chronicky nemocných obyvatel v Praze (25 %) a v Jihomoravském kraji (29 %). Naopak nejvyšší chronickou nemocnost vykazují kraje Plzeňský (46 %) a dále Olomoucký, Moravskoslezský a Kraj Vysočina (všechny 38– 39 %).

Zdravotní stav obyvatelstva - Vybraná chronická neinfekční onemocnění Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1. 0 / duben 2019

Epidemiologie – diabetes mellitus (DM) Zdroj: NRHZS 2010– 2017 Celkový počet diabetiků a počet osob s antidiabetickou léčbou ve Zlínském kraji v letech 2010– 2017: 0 17 57 12 57 4 76 55 4 02 55 54 54 53 71 0 20 4 32 3 85 52 8 3 30 00 1 98 60 000 50 000 3 04 40 3 45 39 0 29 38 9 32 37 5 38 36 35 61 7 38 Počet osob s DM ve Zlínském kraji Počet osob s antidiabetickou léčbou 10 000 0 34 37 Počet osob s DM v ČR Počet osob s antidiabetickou léčbou 32 20 000 200 000 2 30 000 9 74 4 47 8 72 18 6 70 57 4 68 0 09 1 66 93 0 64 73 8 61 58 3 23 0 2 6 5 7 600 000 46 6 2 800 000 400 000 70 000 1 68 2 2 33 95 9 37 0 7 50 94 90 91 9 0 71 3 34 0 89 44 4 86 1 000 8 5 2 0 1 200 000 1 Celkový počet diabetiků a počet osob s antidiabetickou léčbou v ČR v letech 2010– 2017: 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkový počet diabetiků v ČR se každoročně zvyšuje o cca 20 tisíc, v roce 2018 přesáhla četnost výskytu 1 milion. Ve věku nad 70 let se DM vyskytuje u více než 30 % populace, tedy v souvislosti se stárnutím populace lze očekávat pokračující nárůst počtu diabetiků. Pro rok 2030 je predikován výskyt diabetu u 1, 3 milionu osob. 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Ve Zlínském kraji se zvyšuje počet diabetiků o 600 případů ročně. V roce 2017 byl zaznamenán DM u 57 tisíc obyvatel, z toho 40 tisíc mělo zároveň vykázanou antidiabetickou léčbu (inzulín / perorální antidiabetika).

Statistická predikce prevalence diabetu v ČR do roku 2030 Zdroj dat: NRHZS 2010– 2017, pacienti s DM; Český statistický úřad – Projekce obyvatelstva ČR Metodika: Poissonův zobecněný lineární model, predikční báze 2010– 2017 Pozorovaná prevalence Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti) Rok 2017 Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 Celá ČR 1 001 301 1 070 075 (1 063 090– 1 077 060) 1 184 812 (1 175 186– 1 194 439) 1 288 600 (1 275 757– 1 301 442) Zlínský kraj 57 170 61 097 (60 698– 61 496) 67 648 (67 098– 68 197) 73 574 (72 840– 74 307) 80 000 Počet pacientů ve Zlínském kraji 70 000 Zatímco v roce 2017 byl v ČR zaznamenán cca 1 milion nemocných s DM, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již téměř 1, 3 milionu nemocných. Ve Zlínském kraji je predikován pro rok 2030 nárůst ze současného počtu 57 tisíc diabetiků na 74 tisíc diabetiků. 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 30 20 29 20 28 20 27 20 26 20 25 20 24 20 23 20 22 20 21 20 20 20 19 20 18 20 17 20 16 20 15 20 14 20 13 20 12 20 11 20 20 10 0 * 95% interval spolehlivosti, na grafu znázorněn šedou plochou, interval spolehlivosti je důsledkem statistické neurčitosti odhadu věkově-specifické prevalence

Astma Zdroj: NRHZS 2010– 2017 Definice: Osoby s vykázanou diagnózou J 45 nebo J 46. Celkový počet osob s astmatem v ČR v letech 2010– 2017: Počet osob s astmatem (2017) – počet případů na 1 000 obyvatel v kraji 0 50 518 350 517 064 503 651 467 797 456 309 400 000 452 011 437 684 500 000 491 347 600 000 300 000 200 000 17 20 16 20 15 20 14 20 13 20 12 20 11 20 20 10 0 Vysočina Moravskoslezský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Česká republika Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj 57, 3 54, 8 53, 3 52, 1 51, 5 50, 2 49, 8 49, 1 49, 0 48, 9 48, 6 48, 0 47, 0 42, 5 40, 0 Průměrná 100 meziroční změna +2, 8 % +3, 2 % +1, 2 % +4, 0 % +3, 7 % +1, 8 % +3, 0 % +2, 3 % +0, 2 % +2, 5 % +4, 0 % +1, 6 % +3, 1 % +2, 8 % +1, 9 % Astmatem trpí půl milionu obyvatel ČR (4, 9 % populace v roce 2017). Počet nemocných se v jednotlivých krajích pohybuje od 40 do 57 případů na 1 000 obyvatel. Počet astmatiků se zvyšuje meziročně v průměru o 2, 5 %, nejvýrazněji v Libereckém a Ústeckém kraji (o +4, 0 % za rok).

Hypertenze – počet léčených pacientů 2017 Zdroj: NRHZS 2017 Pacienti s vykázanou diagnózou I 10 na pozici hlavní nebo vedlejší diagnózy dokladu v daném roce, kteří jsou v tomto roce zároveň léčeni některým z léků ze skupiny ATC kódů C 02, C 03, C 07, C 08, C 09. V roce 2017 N = 1 851 765 (827 366 mužů a 979 399 žen) Bydliště Počet léčených pacientů s diagnózou I 10 v roce 2017 v přepočtu na 100 tis. obyvatel 0 10 000 20 000 30 000 Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Celkem ČR Středočeský kraj Kraj Vysočina Ústecký kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Hlavní město Praha 19 140, 1 18 886, 7 18 647, 1 18 431, 1 18 318, 7 18 127, 3 17 871, 5 17 486, 8 17 262, 1 17 178, 3 16 547, 4 16 230, 8 15 402, 3 14 935, 3 > 19 000, 0 18 000, 1 – 19 000, 0 17 000, 1 – 18 000, 0 ≤ 17 000, 0 LBK ULK KVK HKK PHA PAK STC PLK MSK OLK VYS JHC JHM ZLK Počet pacientů s hypertenzí léčených danými léčivy v čase roste a představuje tak stále větší zátěž pro zdravotní systém. V roce 2017 mělo na dokladu vykázanou diagnózu I 10 a zároveň bylo léčeno vybranými léky téměř dva miliony pacientů. Nárůst oproti roku 2016 je 11 499 osob. Proti roku 2010 je to však již o 299 148 pacientů více. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v roce 2017 nejvíce osob léčených s hypertenzí v Pardubickém kraji. Naopak nejméně osob trpících hypertenzí se nacházelo v Praze.

Mozková mrtvice – počet pacientů 2017 Zdroj: NRHOSP, LPZ 2017 Počet pacientů s diagnózou I 60 -I 64 při akutní hospitalizaci nebo úmrtí. V roce 2017 N = 28 742 (14 449 mužů a 14 292 žen) V roce 2017 mělo mozkovou mrtvici 28 742 pacientů (271, 4 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel). Nejvíce osob s mozkovou mrtvicí v roce 2017 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v kraji Moravskoslezském. Naopak nejnižším počtem pacientů se vyznačovala Praha. Existuje poměrně výrazná heterogenita mezi kraji. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem pacientů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 120, 7 osob. Počet pacientů s diagnózami I 60–I 64 v roce 2017 v přepočtu na 100 tis. obyvatel Bydliště Moravskoslezský Liberecký Zlínský Ústecký Olomoucký Vysočina Karlovarský Celkem ČR Pardubický Jihomoravský Královéhradecký Plzeňský Jihočeský Středočeský Hl. m. Praha 0 100 200 300 400 330, 9 321, 1 317, 0 307, 7 286, 0 283, 9 282, 7 271, 4 264, 3 263, 5 260, 9 255, 7 KVK 237, 8 233, 6 PLK 210, 2 500 > 300, 0 270, 1 – 300, 0 250, 1 – 280, 0 ≤ 250, 0 LBK ULK HKK PHA PAK STC MSK OLK VYS JHC JHM ZLK

Celková zátěž zhoubnými novotvary (C 00–C 97) ve ZLK Zdroj: 1 Národní onkologický registr, 2Český statistický úřad 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 průměrná roční změna 2012– 2016 Incidence 1 4 162 4 392 4 325 4 529 4 565 4 791 4 807 4 778 +2, 0 % Mortalita 2 1 429 1 390 1 486 1 354 1 379 1 483 1 403 1 443 − 0, 4 % Prevalence 1 24 401 25 677 26 781 28 111 29 211 30 433 31 684 32 866 +4, 2 % Absolutní počet Prevalence incidence ČR incidence ZLK mortalita ČR mortalita ZLK Počet případů na 100 000 osob Incidence a mortalita ČR ZLK V roce 2016 bylo ve Zlínském kraji nově diagnostikováno 4 778 pacientů se zhoubným novotvarem, což je 817, 9 na 100 000 osob. V roce 2016 zemřelo ve Zlínském kraji 1 443 osob v souvislosti se zhoubným novotvarem, což je 247, 0 na 100 000 osob. Celkem k 31. 12. 2016 ve Zlínském kraji žilo 32 866 osob se zhoubným novotvarem nebo s minulostí tohoto onemocnění, což je 5 626 na 100 000 osob.

Celková zátěž novotvary mízní a krvetvorné tkáně ve ZLK Zdroj: Národní onkologický registr 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Meziroční změna 2012– 2016* Incidence 215 270 242 276 270 278 247 +1, 6 % Mortalita 108 116 110 117 101 115 112 133 +1, 6 % 1 599 1 707 1 765 1 860 1 955 2 043 2 130 2 166 +4, 2 % Absolutní počet Prevalence incidence ČR incidence ZLK mortalita ČR mortalita ZLK Počet případů na 100 000 osob Incidence a mortalita ČR ZLK V roce 2016 bylo ve ZLK nově diagnostikováno 247 pacientů s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. V roce 2016 zemřelo ve ZLK 133 osob v souvislosti s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. Celkem k 31. 12. 2016 ve ZLK žilo 2 166 osob s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně nebo s minulostí tohoto onemocnění. * Meziroční změna je hodnocena na základě lineární trendu

Záchyt onkologických onemocnění ve ZLK dle klinického stadia v letech 2012– 2016 Stadium: Zdroj: Národní onkologický registr 0% jiný kožní nádor (C 44, D 04) ZLK ČR 0 1 20 % neznámo – neúplný záznam 80 % 100 % 4 6 65 14 6 77 25 48 23 0 22 41 20 15 6 42 8 10 10 7 66 53 7 22 10 19 22 6 12 10 9 13 22 21 2 7 12 3 18 N = 873 N = 15 714 5 4 4 8 17 N = 522 N = 10 033 6 5 17 6 6 N = 2 140 N = 39 113 N = 163 N = 2 442 9 11 6 16 22 N = 759 N = 14 494 13 8 9 2 4 6 10 9 50 2 4 11 55 ledvina mimo pánvičku (C 64) ZLK ČR 4 8 N = 2 438 N = 35 203 10 10 68 2 2 12 33 5 9 29 64 1 9 26 43 14 3 5 N = 600 N = 19 319 N = 809 N = 15 721 16 13 14 11 3 9 5 41 4 4 3 5 11 40 25 6 8 29 3 4 13 53 300 4 3 11 51 0 4 10 120 % N = 7 750 N = 137 784 00 8 83 varle (C 62) ZLK ČR tlusté střevo a konečník ZLK (C 18–C 20, D 01. 0–D 01. 2) ČR neznámo – objektivní důvody 79 7 močový měchýř (C 67, D 09. 0) ZLK ČR děloha (C 54, C 55, D 07. 0) ZLK ČR 4 60 % 9 melanom kůže (C 43, D 03) ZLK ČR prs (C 50, D 05) u žen ZLK ČR 3 40 % hrdlo děložní (C 53, D 06) ZLK ČR prostata (C 61, D 07. 5) ZLK ČR 2 2 N = 2 492 N = 44 375 Dostupná data dokládají, že vedle rostoucí celkové epidemiologické zátěže populace zhoubnými nádory je v ČR dalším problémem pozdní záchyt těchto onemocnění. Stále je vysoké procento nádorů (a to i u diagnóz s organizovaným screeningem) zachytáváno v pokročilém stavu, kdy je léčba velmi nákladná a pravděpodobnost vyléčení významně snížená. Tento fakt je velkou výzvou k re-organizaci komplexních preventivních programů zaměřených na rizikové skupiny obyvatel. Pro celkové snížení onkologického rizika v české populaci bude nezbytné posílit všechny aspekty primární prevence.

Záchyt onkologických onemocnění ve ZLK dle klinického stadia v letech 2012– 2016 Stadium: Zdroj: Národní onkologický registr 0 0% hrtan (C 32, D 02. 0) ZLK ČR 24 4 24 2 řiť a řitní kanál (C 21, D 01. 3) ZLK ČR ret, dutina ústní a hltan (C 00–C 14, D 00. 0) ZLK ČR 2 15 1 3 průdušnice, průdušky a plíce ZLK (C 33, C 34, D 02. 1, D 02. 2) ČR 0 9 0 10 13 5 13 7 9 1 6 10 5 14 5 9 12 3 5 7 28 6 9 22 38 38 9 11 51 7 8 22 23 N = 628 N = 10 935 9 20 48 N = 334 N = 5 168 12 6 44 N = 508 N = 8 182 6 3 26 N = 498 N = 7 458 N = 41 N = 896 29 48 22 14 6 14 49 18 8 1 6 17 N = 237 N = 3 321 12 8 37 46 8 8 20 33 6 8 36 7 N = 152 N = 2 783 6 5 32 34 7 5 27 14 5 16 33 15 11 15 slinivka břišní (C 25) ZLK ČR 10 10 16 14 100 % 35 18 14 36 17 10 10 2 11 17 18 15 neznámo – neúplný záznam 80 % 29 16 9 60 % 22 13 2 neznámo – objektivní důvody 40 % 13 12 1 4 16 11 vaječník (C 56) ZLK ČR játra, žlučník a žlučové cesty (C 22–C 24) ZLK ČR 3 14 14 2 žaludek (C 16, D 00. 2) ZLK ČR 2 20 % 4 jícen (C 15, D 00. 1) ZLK ČR 1 2 10 9 N = 1 314 N = 32 972 N = 494 N = 8 870 Dostupná data dokládají, že vedle rostoucí celkové epidemiologické zátěže populace zhoubnými nádory je v ČR dalším problémem pozdní záchyt těchto onemocnění. Stále je vysoké procento nádorů (a to i u diagnóz s organizovaným screeningem) zachytáváno v pokročilém stavu, kdy je léčba velmi nákladná a pravděpodobnost vyléčení významně snížená. Tento fakt je velkou výzvou k re-organizaci komplexních preventivních programů zaměřených na rizikové skupiny obyvatel. Pro celkové snížení onkologického rizika v české populaci bude nezbytné posílit všechny aspekty primární prevence.

Počet pacientů s Alzheimerovou nemocí a nedošetřenou demencí Zdroj: NRHZS 2015 -2017 Počet a podíl pacientů léčených s demencí v letech 2015– 2017 pro ČR a Zlínský kraj: ČR 120 000 Alzheimerova nemoc (AN) Nedošetřená demence (ND) 100 % 80 000 38 428 39 426 40 390 60 000 40 000 20 000 ZLK 80 % 54 052 58 485 61 620 2015 2016 2017 Podíl pacientů Počet pacientů 100 000 2 245 2 306 2 364 3 000 3 091 3 471 3 735 0 Podíl pacientů Počet pacientů 58, 4 % 59, 7 % 60, 4 % 40 % 80 % 5 000 1 000 39, 6 % 2015 2016 2017 42, 1 % 39, 9 % 38, 8 % 57, 9 % 60, 1 % 61, 2 % 2015 2016 Rok 2017 100 % 6 000 2 000 40, 3 % 0% 7 000 41, 6 % 60 % 20 % 0 Nedošetřená demence (ND) 60 % 40 % 20 % 0% 2015 2016 Rok 2017 Počet osob v populaci ČR s vykázanou dg. demence ve sledovaném období 2015– 2017 narůstá meziročně o 5 %. V roce 2017 bylo v datech NRZHS identifikováno 102 tisíc osob s demencí (z toho 6 099 s bydlištěm ve Zlínském kraji), z čehož 60 % tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí a 40 % pacienti s nedošetřenou demencí, u kterých existuje předpoklad, že není dořešen typ neurodegenerativní poruchy, a není tak vyloučena přítomnost Alzheimerovy nemoci a rozvoj Alzheimerovy demence v budoucnu. Vzhledem k celosvětově známé poddiagnostikovanosti pacientů s neurodegenerativními onemocněními (třetina jedinců s Alzheimerovou nemocí není diagnostikována) lze předpokládat, že z dostupných dat je odhalena pouze špička ledovce. Dle Alzheimer Disease International (2016 – https: //www. alz. co. uk/info/diagnosis) je v zemích s nízkým a středním příjmem, diagnostikováno pouze 10 % postižených. V zemích s vyššími příjmy je diagnostikována přibližně polovina jedinců, ale ve všech zemích přetrvává po diagnostice problém s léčbou a překážky zhoršující kvalitu života pacientů.

Počet osob s Alzheimerovou nemocí dle bydliště (2017) Zdroj: NRHZS 2017; pacienti s Alzheimerovou nemocí (N = 61 620) Počet osob s vykázanou Alzheimerovou nemocí v přepočtu na 100 000 obyvatel daného kraje: Podle dat NRHZS je v ČR zaznamenána Alzheimerova nemoc s četností 582 případů na 100 000 obyvatel (data za rok 2017). Nejvyšší výskyt vzhledem k počtu obyvatel je v Pardubickém kraji a kraji Vysočina, naopak nejnižší počet zaznamenaných případů je v Libereckém a Moravskoslezském kraji. Mezi kraji jsou výrazné rozdíly, a to i po provedení věkové standardizace. Tyto rozdíly mohou být i důsledkem nedostatečné diagnostiky nebo její nedostupnosti pro seniorní pacienty v určitých oblastech. Počet případů na 100 000 obyvatel 0 Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Zlínský kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Česká republika Plzeňský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj 500 1 000 Stand. * 804 731 676 641 614 602 582 562 558 554 543 526 465 459 776 689 621 597 590 574 582 558 539 588 546 615 580 476 481 > 700 601– 700 501– 600 ≤ 500 LBK ULK KVK HKK PHA PAK STC MSK OLK PLK VYS ZLK JHC JHM *Věkově standardizovaná hodnota zohledňuje rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých krajů, tj. udává teoretický počet případů na 100 000 obyvatel daného kraje v situaci, kdy je věková struktura obyvatel všech krajů shodná. Za referenční populaci je zde považována celá České republika.

Statistická predikce prevalence Alzheimerovy nemoci do roku 2030 Zdroj dat: NRHZS 2015– 2017, pacienti s Alzheimerovou nemocí; Český statistický úřad – Projekce obyvatelstva ČR Metodika: Poissonův zobecněný lineární model, predikční báze 2015– 2017 Pozorovaná prevalence Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti)* Rok 2017 Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 Celá ČR 61 620 65 669 (62 728– 68 610) 77 892 (74 620– 81 164) 92 773 (88 914– 96 633) Zlínský kraj 3 735 3 980 (3 802– 4 159) 4 721 (4 523– 4 920) 5 623 (5 389– 5 857) 7 000 Zatímco v roce 2017 bylo v ČR zaznamenáno přibližně 60 tisíc nemocných s Alzheimerovou nemocí, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již více než 90 tisíc nemocných. Počet pacientů ve Zlínském kraji 6 000 5 000 4 000 3 000 Ve Zlínském je predikován pro rok 2030 nárůst ze současného počtu 3, 7 tisíce osob s Alzheimerovou nemocí na 5, 6 tisíce nemocných. 2 000 1 000 0 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 * 95% interval spolehlivosti, na grafu znázorněn šedou plochou, interval spolehlivosti je důsledkem statistické neurčitosti odhadu věkově-specifické prevalence

Potřeba paliativní péče – očekávatelná úmrtí Zdroj: List o prohlídce zemřelého 2007– 2017; Národní registr hospitalizovaných 2007– 2017 ČR Zlínský kraj 0, 2 % 0, 3 % 0, 6 % Celkem 59, 2 % všech úmrtí v ČR lze na základě úmrtní diagnózy a hospitalizační historie zpětně označit jako úmrtí z chronické příčiny. 0, 2 % U těchto úmrtí lze předpokládat značnou míru očekávatelnosti a vysokou pravděpodobnost potřeby některé z forem paliativní péče. Tento podíl představuje cca 60 tisíc zemřelých ročně. 0, 6 % Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta Ostatní Téměř 60 % všech úmrtí je výsledkem eskalace déle trvajících zdravotních problémů. Jedná se o očekávatelná úmrtí z chronických příčin, často po déle trvající hospitalizaci. Až 50 % těchto pacientů je opakovaně převáženo k hospitalizaci RZS Opakované přijetí k akutní hospitalizaci z RZS významně narůstá v posledním měsíci před smrtí. Vzhledem k současným demografickým trendům, lze předpokládat, že podíl úmrtí chronických pacientů bude narůstat a představovat zvyšující se zátěž pro systém zdravotní péče. 68 % všech úmrtí nastává na lůžku zdravotnického zařízení V průměru na jednoho zemřelého připadá v posledním roce života 42 dní hospitalizace, z toho 23 dní tvoří pobyt na lůžku akutní péče.

Hospitalizace – počet hospitalizací v posledním půlroce života Zdroj: NRHOSP 2013 – 2017; hospitalizace v posledním půlroce života (posledních 5 let, bez hospitalizací pro „XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin“. 45 42, 2 40 35 Pacienti (%) 30 Průměr Medián 25 -75 percentil 5 -95 percentil Min-max 2. 18 2 1 -3 1 -5 1 -21 Pacienti s více než 3 hospitalizacemi v posledním půlroce života (celkem 14. 9%) 28, 0 25 20 15, 0 15 10 Pacienti s více než 3 hospitalizacemi v posledním půlroce života 14. 9% 7, 6 5 3, 7 3, 6 5 >5 0 1 2 3 4 Počet hospitalizací v posledním půlroce života Ústecký kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj ČR Pardubický kraj Jihočeský kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Liberecký kraj 17. 9% 17. 4% 16. 9% 16. 5% 16. 1% 15. 7% 14. 9% 14. 7% 14. 3% 14. 1% 13. 8% 12. 9% 12. 5% 12. 4% 11. 3% Dostupná data Národního registru hospitalizací dokládají, že posledním půlroce života absolvuje více než polovina pacientů opakované hospitalizace, a to téměř z 15% více než tři hospitalizační pobyty. Evidentně jsou v ČR velké rezervy v organizaci péče, neboť řadě těchto hospitalizací jde předejít efektivním managementem péče o umírající. Velmi četné hospitalizace u více než 15% pacientů v posledním půlroce života vykazuje celkem 6 krajů čR.

Hospitalizace – počet hospitalizací v posledním půlroce života Zdroj: NRHOSP 2007– 2017. Průměrný počet hospitalizací v posledním půlroce života 0, 0 0, 5 1, 0 1, 5 2, 0 2, 5 2, 21 Ústecký kraj 2, 36 2, 18 Zlínský kraj 2, 33 2, 17 2, 28 2, 15 2, 27 2, 16 2, 27 2, 14 2, 21 2, 13 2, 20 2, 18 2, 08 2, 16 2, 10 2, 15 2, 09 2, 14 2, 06 2, 09 2, 01 2, 09 2, 03 2, 06 Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Pardubický kraj ČR Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha 1, 79 1, 85 Liberecký kraj 2007– 2012 2013– 2017 Průměrný počet hospitalizací v průběhu posledního půlroku života pacientů je v posledních pěti letech 2, 18. Tato hodnota představuje mírný nárůst oproti předchozímu období 2007– 2012 (2, 10). Tuto průměrnou hodnotu je možné interpretovat jako vysokou v řadě oblastí (okresů) lze pozorovat i hodnoty blízké čtyřem opakovaným hospitalizacím v posledních šesti měsících života pacientů. Mezi regiony ČR jsou výrazné rozdíly v průměrném počtu hospitalizací v průběhu posledního půlroku života, nejvyšší je v Ústeckém kraji (2, 36), nejnižší v Libereckém kraji (1, 85).

Poskytovatelé zdravotních služeb - síť ambulantních služeb Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1. 0 / červen 2019

Věk všeobecných praktických lékařů Zlínský kraj Zdroj: NRZP Průměr 55 let Medián 56 let Fyzické osoby 60 a více let 31, 7 % 65 a více let 15, 2 % Přepočtené počty (úvazky) 80 70 50 40 30 20 10 t le t íce av 70 65 -6 9 le 60 -6 4 9 -5 le t t le t Věk 55 -5 4 le t 50 -4 9 le t 45 -4 4 le t le 40 35 -3 9 le 4 -3 30 29 le t t 0 do Absolutní počet 60 Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 31 % z nich je ve věku nad 60 let.

Věk praktických lékařů pro děti a dorost Zlínský kraj Zdroj: NRZP Průměr 55 let Medián 55 let Fyzické osoby 60 a více let 28, 7 % 65 a více let 10, 4 % Přepočtené počty (úvazky) 35 30 20 15 10 5 t le t íce av 70 65 -6 9 le 60 -6 4 9 -5 le t t le t Věk 55 -5 4 le t 50 -4 9 le t 45 -4 4 le t le 40 35 -3 9 le 4 -3 30 29 le t t 0 do Absolutní počet 25 Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 28 % z nich je ve věku nad 60 let.

Věk zubních lékařů Zlínský kraj Zdroj: NRZP Průměr 48 let Medián 53 let Fyzické osoby 60 a více let 27, 8 % 65 a více let 8, 5 % Přepočtené počty (úvazky) 100 90 80 60 50 40 30 20 10 t le t av 70 -6 9 íce le t 65 -6 4 le t 60 -5 9 le t Věk 55 -5 4 le t 50 -4 9 le t 45 40 -4 4 le t le 35 -3 9 le 4 -3 30 29 le t t 0 do Absolutní počet 70 Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 27 % z nich je ve věku nad 60 let.

Dynamika počtu ordinací praktických lékařů pro dospělé Zdroj: Národní registr zdravotnických pracovníků (NR-ZP) Celková bilance počtu míst PZS v roce 2017 Dle velikosti sídla ≤ 2000 2001 - 5000 5001 - 10000 10001 - 50000 50001 - 100000 > 100 000 -40 -20 0 20 4 4 -1 -1 -2 -3 -5 -5 -6 -6 -11 -16 -35 -48 -9 1 -11 -6 -21 Bilance Celá ČR 2017 -94 + 281 375 + - 11 16 21 18 25 18 15 8 23 15 31 25 17 38 7 12 22 19 27 21 20 13 29 21 42 36 33 73 56 104 38 47 32 31 68 79 28 34 59 80 Roční bilance 200 2014 150 Celková bilance počtu míst PZS -60 Dle kraje Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Hlavní město Praha Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Jihomoravský kraj Bilance počtu míst PZS v průběhu roku 2015 -32 (-0, 5 %) 2016 -26 (-0, 4 %) 2017 -94 (-1, 5 %) 100 50 0 -50 -100 -150 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc daného roku Měsíc 2017 + 2017 - 2017 Bilance 2017 1 65 40 25 2 23 30 -7 3 25 25 0 4 18 13 5 5 19 22 -3 6 20 28 -8 7 22 24 -2 Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) - ICO+PCZ+PCDP. 8 14 25 -11 9 30 30 0 10 17 22 -5 11 19 16 3 12 9 100 -91 Již v období 2015– 2017 je možné pozorovat začínající trend úbytku aktivních ordinací praktických lékařů z důvodu jejich odchodu do důchodu. Roční úbytek činí v průměru 0, 5 až 1, 5 %.

Dynamika počtu ordinací praktických lékařů pro děti a dorost Zdroj: Národní registr zdravotnických pracovníků (NR-ZP) Celková bilance počtu míst PZS v roce 2017 -50 -40 -30 Dle velikosti sídla ≤ 2000 -44 2001 - 5000 5001 - 10000 10001 - 50000 50001 - 100000 > 100 000 Bilance Celá ČR 2017 -88 -20 -10 0 10 1 -1 -3 -3 -4 -5 -5 -6 -7 -7 -8 -12 -14 -8 -6 -18 0 -12 + 73 161 + - 60 6 0 2 6 0 5 6 10 7 14 4 3 5 5 5 1 5 9 4 10 11 16 14 21 12 15 19 19 40 13 9 5 15 10 21 57 17 11 33 10 33 Již v období 2015– 2017 je možné pozorovat začínající trend úbytku aktivních ordinací praktických lékařů z důvodu jejich odchodu do důchodu. Roční úbytek činí v průměru 1, 7 až 3, 3 %. 20 Celková bilance počtu míst PZS Dle kraje Pardubický kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Bilance počtu míst PZS v průběhu roku 0 -20 -40 Roční bilance -60 -80 -100 2015 -48 (-1, 7 %) 2016 -54 (-2, 0 %) 2017 -88 (-3, 3 %) -120 -140 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc daného roku Měsíc 2017 + 2017 - 2017 Bilance 2017 1 20 7 13 2 8 9 -1 3 4 16 -12 4 9 11 -2 5 6 6 0 6 2 12 -10 7 6 7 -1 Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) - ICO+PCZ+PCDP. 8 2 7 -5 9 8 11 -3 10 4 11 -7 11 4 11 -7 12 0 53 -53

Samostatné ordinace (ambulance) v ČR: stav k 1. 2. 2019 Zdroj dat: NRPZS 1. 2. 2019 Samostatná ordinace praktického lékaře* Samostatné ordinace lékaře specialisty Podíl na celkovém počtu Samostatná ordinace lékaře praktického lékaře * specialisty Počet ordinací 0 500 Hlavní město Praha Moravskoslezský kraj 886 Ústecký kraj 610 Olomoucký kraj 566 Jihočeský kraj 547 2 500 3 000 29. 6% 70. 4% 42. 5% 57. 5% 1 121 44. 1% 55. 9% 900 52. 9% 47. 1% 49. 6% 50. 4% 47. 2% 52. 8% 51. 3% 48. 7% 637 40. 1% 59. 9% 553 47. 1% 52. 9% 1 271 1 012 Středočeský kraj 2 000 1 940 Zlínský kraj 1 500 816 Jihomoravský kraj Plzeňský kraj 1 000 621 632 520 426 492 Královéhradecký kraj 419 544 43. 5% 56. 5% Kraj Vysočina 472 431 52. 3% 47. 7% 46. 5% 53. 5% 48. 0% 52. 0% 35. 3% 64. 7% 43. 9% 56. 1% Pardubický kraj 394 Liberecký kraj 310 Karlovarský kraj 218 453 336 399 ČR Rozdíly v dostupné kapacitě ambulantních specialistů vs. praktických lékařů se významně liší mezi regiony ČR – velmi vysoký podíl ambulantních specialistů je patrný ve velkých městech, zejména pak v Praze. U praktických lékařů je nadto velkým problémem jejich demografické stárnutí, které zvyšuje riziko uzavírání ordinací z důvodu odchodu do důchodu.

Samostatné ordinace (ambulance) v ČR: počet obyvatel na ordinaci Zdroj dat: NRPZS 1. 2. 2019 Samostatná ordinace lékaře specialisty Samostatná ordinace praktického lékaře* Počet obyvatel na ordinaci 0 500 1 000 1 500 Hlavní město Praha 1 577 Liberecký kraj 1 422 Moravskoslezský kraj 1 363 Plzeňský kraj 1 360 Karlovarský kraj 1 358 Ústecký kraj 1 346 Středočeský kraj 1 330 Královéhradecký kraj 1 315 Pardubický kraj 1 313 ČR 1 306 Jihomoravský kraj 1 256 Zlínský kraj 1 185 Jihočeský kraj 1 169 Olomoucký kraj Kraj Vysočina 1 119 1 078 0 2 000 500 1 000 1 500 Středočeský kraj 1 495 Ústecký kraj 1 322 Liberecký kraj 1 312 1 229 Jihočeský kraj Kraj Vysočina 1 180 1 142 Pardubický kraj Moravskoslezský kraj 1 077 Zlínský kraj 1 054 ČR 1 022 Královéhradecký kraj 1 013 Olomoucký kraj 1 002 Jihomoravský kraj 929 Plzeňský kraj 909 Karlovarský kraj Hlavní město Praha Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) – ICO+PCZ+PCDP. * Počet ordinací praktických lékařů zahrnuje PLD + PLDD. 742 663 2 000

Ambulantní návštěvy u praktických lékařů pro dospělé dle bydliště Zdroj: NRHZS 2010 -2017; Zlínský kraj 0 Podíl ambulantních návštěv u praktických lékařů pro dospělé 500 000 1 000 Průměrný počet Počet ambulantních návštěv na návštěv jednoho 1 500 000 pacienta 2010 644 674 2, 3 2011 617 810 2, 3 2012 678 973 2, 5 2013 698 490 2, 5 2014 707 804 2, 5 2015 1 056 841 3, 2 2016 1 094 290 3, 3 2017 1 094 128 3, 2 Ambulantní návštěva v kraji bydliště pacienta Ambulantní návštěva mimo kraj bydliště pacienta Zrušení regulačních poplatků pro praktické lékaře pro dospělé Zlín. . . Jih. . . Mo. . . Olo. . . Hla. . . Stř. . . Krá. . . Jih. . . Kra. . . Par. . . Úst. . . Plz. . . Kar. . . Lib. . . Podíl ambulantních návštěv u praktických lékařů pro dospělé 0% 50% Počet ambulantníc 100% h návštěv 92, 4% 1 011 200 2, 6% 2, 5% 1, 4% 0, 7% 0, 1% 0, 0% 0, 0% Neznámý kraj amb. návštěvy byl u 439 dokladů. 28 161 26 811 15 238 7 305 1 423 706 611 559 403 358 343 298 274

Ambulantní návštěvy u ambulantních specialitů dle bydliště Zdroj: NRHZS 2010 -2017; Zlínský kraj 0 2010 Průměrný počet Počet ambulantních návštěv na jednoho 3 000 návštěv pacienta Podíl ambulantních návštěv u ambulantních specialistů 1 000 2 000 3 199 470 6, 9 2011 3 169 833 6, 8 2012 3 155 554 6, 8 2013 3 212 192 6, 9 2014 3 261 416 7, 0 2015 3 345 124 7, 2 2016 3 345 538 7, 1 2017 3 339 222 7, 1 Ambulantní návštěva v kraji bydliště pacienta Ambulantní návštěva mimo kraj bydliště pacienta Podíl ambulantních návštěv u ambulantních specialistů 0% Zlín. . . Jih. . . Olo. . . Mo. . . Hla. . . Stř. . . Plz. . . Kra. . . Krá. . . Par. . . Jih. . . Úst. . . Lib. . . Kar. . . 50% Počet 100% ambulantní ch návštěv 89, 3% 2 981 037 3, 8% 2, 6% 1, 3% 0, 1% 0, 0% 0, 0% Neznámý kraj amb. návštěvy byl u 295 dokladů. 125 620 88 029 85 940 43 680 3 265 2 269 2 133 1 847 1 561 1 260 951 902 433