Analza sociln vylouench lokalit v R Tiskov konference

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference 24. 11. 2015, Brno

Shrnutí Úkolů Úkol 1 – Vyhodnocení dosavadních poznatků • Elektronická databáze sebraných dokumentů Úkol 2 – Úvodní lokalizace SVL v ČR Statické mapy, agregované indikátory, časové údaje. Seznam obcí, identifikace obcí se sociálně vyloučenými lokalitami, základní mapové výstupy popisující rozdělení sociálního vyloučení Úkol 3 – Terénní šetření v 205 obcích • Šetření v 205 obcích (10 dvojic výzkumníků po tři měsíce); Aktualizovaná zpráva popisující hlavní příčiny identifikovaných změn Úkol 4 – Vyhodnocení intervencí z OP LZZ • Šetření ve 20 obcích – kombinace hloubkových rozhovorů a dotazníků, pět případových studií Verifikace obcí nezahrnutých do terénního šetření

Reflexe současné metodologie Metodologie neumožňuje: • kontinuální evaluaci politik • reagovat na aktuální vývoj • vzhledem k ochraně osobních údajů poskytnout plně transparentní výstupy Určení sociálně vyloučené lokality má často sebedeklaratorní charakter (vyjádření místních expertů) Nevyjasněné zadání výzkumu, jeho účel a prezentace výsledných dat

Návrh definice SVL

Reflexe definice sociálně vyloučené lokality • Jedna definice zahrnuje charakterově rozdílné lokality, které vyžadují různé formy intervence. • Chápání SVL v odborných a politických dokumentech a ve veřejné diskusi se výrazně liší. • Důraz na symbolické vyloučení směšuje sociální a etnickou rovinu.

Vývoj počtu SVL a jejich obyvatel • Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. • • Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu (60 -80 000 v roce 2006). • Celkem lze odhadovat, že v podmínkách sociálně vyloučených lokalit žije přibližně 7500 až 9500 dětí v předškolním věku (3 -6 let), z toho celkem 2500 až 3000 pětiletých

Identifikované lokality

Vývoj sociálně vyloučených lokalit • Přibývá sociálně vyloučených v odlehlých obcí se slabou infrastrukturou. Zhoršující se situace v oblasti takzvaných vnitřních periferií v blízkosti hranic krajů • Migrační toky sociálně vyloučených lze častěji vysledovat v rámci regionů než mezi regiony. • Z hlediska věkové struktury přibývá v sociálně vyloučených lokalitách seniorů, byť stále platí, že v porovnání s majoritní populací na tuto věkovou skupinu v sociálně vyloučených lokalitách připadá výrazně nižší procento (7 procent oproti 24 procentům v populaci jako celku). • V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel, byť jsou tyto lokality stále v menšině.

Bydlení • Byl identifikován enormní nárůst počtu lidí žijící v ubytovnách. V roce 2008 bydlelo v této formě bydlení 7115 dospělých osob a 3912 dětí (celkem 11 027 osob), které pobíraly doplatek na bydlení. • V prosinci 2014 už bydlelo v jiných formách bydlení celkem 28 600 příjemců doplatku na bydlení, to jest včetně společně posuzovaných osob 47 500 lidí. Z toho 27 000, včetně společně posuzovaných osob, bydlelo na ubytovnách. • Podle dat o příjemcích o doplatku na bydlení žije přibližně 17000 v ubytovnách, z toho 3500 dětí, z toho může být 500 až 700 v předškolním věku • V porovnání s rokem 2006 se zdá, že ubylo extrémních případů. Jen minimum lokalit bylo označeno za takové, kde převažují domy a byty v bezvadném stavu. Na druhou stranu ale ubylo i lokalit, kde převažují neobyvatelné budovy.

Bydlení II.

Bydlení II.

Trh práce • Podíl nezaměstnaných v sociálně vyloučených lokalitách je v průměru přibližně 80 až 85 procent. • Přibližně 15 až 20 procentům sociálně vyloučených ale ani zapojení do trhu práce nezaručilo vymanění se ze sociálně vyloučeného prostředí. • Nezaměstnanost je vyšší v etnicky homogenních lokalitách a ve venkovských lokalitách, kde je nedostatek pracovních míst. • V průměru připadalo v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami 23, 15 uchazeče na jedno pracovní místo. Je to zhruba dvojnásobně více než byl ve stejném období republikový průměr. • Místní experti v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami odhadují, že zkušenost s prací na černo má přibližně 30 až 50 procent obyvatel sociálně vyloučených lokalit.

Vzdělávání • Pouze základní vzdělání má zhruba 7, 5 z 10 obyvatel sociálně vyloučených lokalit v produktivním věku. • Nová generace má v průměru horší vzdělání než generace rodičů. • Čím více etnicky homogenní daná lokalita, tím nižší úroveň vzdělání zde obyvatelé mají. • Celkem 22 procent ze všech žáků vyrůstajících v prostředí sociálně vyloučených lokalit se vzdělává v silně etnicky homogenních školách. V porovnání s rokem 2006 tento podíl klesá. • V absolutních počtech to může znamenat celkem 3500 až 5000 žáku v celé České republice. • Negativní dopad migrace na školní úspěšnost a vývoj dítěte.

Docházka do MŠ • Docházka do mateřských s kol v SVL variuje – od deseti procent až po všechny děti v pr i slušny ch populačni ch ročnících • Rozdíl mezi romskými dětmi městských (33 procent) a venkovských lokalit (17 procent) • Ve věkové skupině od čtyř do pěti let docházelo do nějakého typu předškolního vzdělávání či jim byla poskytována včasná péče přibližně 30 až 40 procent sociálně vyloučených romských dětí. • Nějaké formy předškolního přípravného vzdělávání se účastní přibližně 48 procent romských dětí • Celkem 60 procent romských rodičů posílá své děti do mateřské školy, která není umístěna v sociálně vyloučené lokalitě

Efektivita předškolního vzdělávání • Silný vliv předškolního vzdělávání na kompetence, kterými žáci disponují • Deset písmem abecedy je schopno identifikovat celkem 59 procent romských pětiletých, kteří navštěvují mateřské školy, oproti 37 procentům zůstávajících doma • Pozitivní vliv délky docházky - v průměru začínají romské dětí s docházkou do mateřských škol později. • Pozitivní vliv intenzity docházky - romské děti také v porovnání s neromskými dětmi tráví v mateřských školách menší počet dnů v týdnu. • Slabší vztah mezi dosaženými kompetencemi a rodinným zázemím v sociálně vyloučených domácnostech.

Sociální služby • Velké rozdíly v dostupnosti sociálních služeb. • Nejčastěji aktéři v sociálně vyloučených lokalitách pociťovali absenci dluhového poradenství, nízkoprahových klubů pro děti a mládež či azylového bydlení. • Na jednu obci se sociálně vyloučenou lokalitou připadá devět registrovaných sociálních služeb. • V průměru na jednu sociálně vyloučenou lokalitu připadají čtyři terénní sociální pracovníci. • Nicméně v 10 – 15 procentech sociálně vyloučených lokalit podle místních aktérů žádné pokrytí není. • Pokrytí sociálními službami je na území krajů a zejména obcí s rozšířenou působností nerovnoměrné. Místní aktéři si často stěžují na jeho nekoncepčnost.

Průměrný počet terénních sociálních pracovníků a terénních pracovníků působících v lokalitě podle velikosti sídla

Pyramida hodnocení dopadů

Preference oblastí podpory cílové skupiny v příštím programovém období v obci

Reflexe dopadů projektů OP LZZ • Je nepochybné, že projekty hrazené z tohoto operačního programu patří mezi úhelné kameny integračních politik. • K faktorům ovlivňujícím úspěšnost projektů patří i jejich propojení s jinými dotačními tituly. • Nízké zapojení přímé cílové skupiny – obyvatel SVL – do procesu formulování a řešení problémů.