Analza individulnho pstupu pedagog k km se specilnmi

Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami MŠMT 8. 4. 2009 Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami Cíl studie: Analýza aktuální situace v oblasti přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na různých typech škol, identifikace případných bariér a potřeb pedagogů v dané oblasti. Analýza transformace bývalých zvláštních škol, analýza přístupu pedagogů k naplňování potřeb žáků, identifikace postupů používaných v rámci reintegrace žáků do škol HVVP Doba realizace: Září 2008 – únor 2009 Zadavatel: MŠMT ČR Zpracovatel: Člověk v tísni, o. p. s.

Metodologie § V intencích kvalitativně orientovaného výzkumného přístupu byly dominantními výzkumnými technikami zejména: Ø individuální hloubková interview s respondenty z řad vedení školy, školských poradenských pracovníků, realizovaná na celkem 104 školách v osmi krajích včetně Prahy Ø 33 ZŠ HVPP, 10 SŠ a učilišť, 5 škol vzdělávajících dle RVP ZV LMP, 6 speciálních škol, 50 bývalých zvláštních škol Ø 28 výzkumníků - 398 respondentů – více než 500 hodin rozhovorů) Ø obsahová analýza školních vzdělávacích programů (celkem 80 dokumentů)

Vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP – hlavní závěry § Přístupy k naplňování individuálních vzdělávacích potřeb žáků se SVP se výrazně liší (1/3 škol je adekvátně připravena x 1/4 škol je pro-segregačně orientována) § Individuální integrace žáků s těžšími formami zdravotního postižení je ve školách HVPP spíše záležitostí jednotlivců § Připravenost škol na vzdělávání žáků se SVP je přímo úměrná míře profesní přípravy, zkušenosti pedagogů, dostupnosti vybavení, informací a poradenství § Přetrvává trend vytváření speciálních tříd či studijních skupin pro žáky s SPU § Existuje poměrně výrazná tendence vyřazovat z HVPP směrem ke specializovaným formám vzdělávání relativně vysoké počty žáků x nejsou vytvářeny podmínky pro reintegraci

Celkový profil otevřenosti školy ve vztahu k žákům se SVP Základní školy - vedení TP -v o AD z H D D S Zr ak Sl P uc SZ h. P Po - a ru zyl ch. žá a ř k- eč ci zi i ne c LM SZ R -S VL D Y ZZ S -e ZZ pil -d ia b PA TP S -b e ZZ rle -l eu k 100, 00% 90, 00% 80, 00% 70, 00% 60, 00% 50, 00% 40, 00% 30, 00% 20, 00% 10, 00%

Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním – I. § Uvedený segment žáků je nejasně vymezen § Účinnost přijímaných podpůrných opatření trpí jejich neprovázaností s postupy sociální intervence a výrazně klesá s postupem žáků do vyšších ročníků § Klíčovými body pro vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků jsou zejména nástup do školy, přechod na 2. stupeň a počátek sekundárního vzdělávání § Úroveň aplikace opatření je velmi rozmanitá a závisí především na míře metodické a finanční podpory škol § Školami realizovaná opatření mají zpravidla charakter reakce na důsledky nikoliv příčiny sociálního znevýhodnění - odstranění příčin je mimo možnosti školy – vyžaduje multidisciplinární spolupráci § Problematika vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků je výrazně etnizována byť množiny sociálně znevýhodněných a Romů se kryjí pouze částečně a většina respondentů ztotožnění odmítá

Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním – II. § Na většině škol stoupá míra výskytu závažnějších výchovných problémů – školy deklarují omezené možnosti v oblasti řešení tohoto problému - potřeba interních odborníků § Nezanedbatelné procento škol se strategicky brání zavádění inkluzivních opatření ve snaze minimalizovat podíl žáků se SVP (zejména sociálně znevýhodněných) § Problematická sociální situace rodiny a z ní vyplývající handicapy jsou jednou z klíčových překážek naplňování individuální vzdělávací potřeb a vzdělávacího potenciálu žáků – etnicita je sekundární § Změna stavu vyžaduje koordinaci pedagogické a sociální intervence, intervenci v raném věku, dlouhodobou individuální podporu rodin, výraznější individualizaci v přístupu ke zjišťování potřeb dětí

Transformace bývalých zvláštních škol – I. § Proces je na samotných školách vnímán rozporuplně a s nejasnými očekáváními, a to zejména v závislosti na míře obav z ohrožení samotné existence té které „speciální“ školy - nutnost jasné deklarace role tohoto segmentu škol § Necelá 1/3 škol vzdělávajících podle RVP ZV LMP registruje postupnou proměnu cílové skupiny směrem k dětem se závažnějším postižením § Výrazné je zastoupení sociálně znevýhodněných žáků. Převážná většina škol uvádí min. 30% podíl. Pětina škol pak nad 70 %. § Velmi vysoký je podíl Romů vzdělávaných na školách určených primárně pro žáky s LMP (téměř 1/2 škol uvádí 50% a vyšší, 1/10 je prakticky etnicky homogenní) § V případě sociálně znevýhodněných žáků je velmi nízká účinnost podpory pokračování v sekundárním vzdělávání

Transformace bývalých zvláštních škol – II. § Cca polovina bývalých ZvŠ zaznamenala narůst žáků s výraznějšími výchovnými problémy, přicházejících ve vyšších ročnících školní docházky § Je potvrzen předpoklad, že ve školách vyučujících dle RVP ZV LMP se vzdělává určitý segment žáků, schopných při adekvátní míře podpůrných opatření zvládnout výuku v HVPP A naopak: § V běžných ZŠ lze patrně identifikovat sílící skupinu žáků se SVP, setrvávají přes evidentní nedostatečnost realizovaných vyrovnávacích opatření do vyšších ročníků školní docházky § Reintegrace žáků do HVPP není školami vyučujícími dle RVP ZV LMP vnímána jako relevantní cíl. Převažuje přesvědčení, že běžné ZŠ nemohou za stávajících podmínek naplnit potřeby žáků s LMP.

Bariéry rozvoje inkluzivního vzdělávání – I. § Vzájemně provázané a posilující se bariéry nejsou dostatečně kompenzovány odpovídající mírou systémové podpory § Služby školských poradenských zařízení nemají dostatečnou kapacitu a jejich dostupnost je omezená § Kombinace dlouhodobého a výrazného podfinancování vzdělávacího systému a jeho spíše pro-segregačně orientované tradice § Nenaplnění potřeb učitelů je příčinou nízké motivace škol k uplatňování inkluzivního přístupu, které představuje výraznou zátěž

Bariéry rozvoje inkluzivního vzdělávání – II. § Vysoký počet žáků ve třídách § Nedostatek speciálních pedagogů § Omezené kompetence učitelů k výuce dětí se speciálními vzdělávacími potřebami § Nedostatek asistentů pedagoga § Nedostatečné materiální vybavení, technické a prostorové bariéry § Nízká míra poradenství a podpory, zejména ze strany školských poradenských zařízení, její obtížná dostupnost § Neochota pedagogů či předsudky ve vztahu k dětem se SVP § Pro-segregační tlak rodičovské veřejnosti

Potřeby pedagogů v oblasti rozvoje inkluzivního přístupu § Navýšení objemu finančních prostředků, umožňující realizovat další kroky směřující k podpoře inkluzivního přístupu § Zajištění kvalifikovaného personálu § Dostupné odborné poradenství a diagnostika § Vytvoření prostoru pro výraznější individualizaci práce s dětmi se SVP § Odstranění prostorových bariér, zkvalitnění vybavení školy § Podpora v oblasti přípravy a administrace projektů § Zvyšování kompetencí pedagogů k podpoře žáků se SVP § Podpora v oblasti řešení výchovných problémů § Podpora v oblasti sociální dimenze integrace § Podpora v oblasti komunikace s problémovými rodiči

Shrnutí § Naplňování individuálního přístupu k dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami vykazuje v důsledku omezené systémové podpory škol v této oblasti výrazné rezervy § Účinná eliminace většiny bariér a naplňování potřeb pedagogů v oblasti uplatňování inkluzivního přístupu ke vzdělávání je v podstatě mimo možnosti škol a vyžaduje systémový zásah § Opatření připravovaná či již realizovaná MŠMT lze považovat za jeho aplikaci