Analza chovn spotebitele Teorie uitku Optimln chovn spotebitele
Analýza chování spotřebitele Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky Jak se chová racionální spotřebitel?
Je naše nákupní chování předvídatelné?
Analýza chování spotřebitele n Ekonomická teorie se v analýze chování spotřebitele jednoduše řečeno zajímá o to, jak (a proč) se bude spotřebitel chovat v závislosti na působení různých podmínek (faktorů). Pod pojmem chování spotřebitele většinou myslíme kolik a jakých statků bude nakupovat za zvolených podmínek. Těmito podmínkami myslíme nejčastěji určitou výši ceny, ale i další faktory, jako například výši jeho důchodu, intenzitu potřeb, okolní prostředí nebo chování ostatních nakupujících.
Racionální chování spotřebitele Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Jednoduše řečeno se snažíme získat co nejvíce (užitku) Cíl spotřebitele tedy je: a vynaložit na to co nejméně (zdrojů). Proč? n S danými omezenými zdroji (obvykle Protože čím méně (zdrojů) důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. se nám podaří vynaložit na uspokojení jedné potřeby, uspokojit co nejvíce svých potřeb. tím více jich zbude n na uspokojení dalších potřeb… (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby) n Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory.
Proč lidé dávají některým statkům přednost před jinými? Proč lidé kupují některé statky více a jiné méně? Proč některé statky lidé vůbec nechtějí? Je to snad tím, že se lidé při nákupech řídí užitkem daného statku? Teorie užitku Uvědomme si, že: „Ekonomie se zajímá o statky, jež jsou užitečné a jsou schopny uspokojit naše potřeby“ Obsah potřeb však obvykle není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit.
Užitek n Teorie užitku se v podstatě snaží nalézt odpovědi na jednoduché otázky: 1) 2) n jak definovat a případně měřit užitek, který získáváme spotřebou statků a jak výše či změny tohoto užitku ovlivňují naše spotřebitelské chování? Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby.
Tento výběr umožňuje pozdější spotřebu Tento výběr vyžaduje okamžitou spotřebu Jak vnímáme hodnotu statků? Co si vyberete? V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je Můžeme tedy říci, že stejný můžeme chápan jako synonyma. statek má na různých místech, n Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? v různých dobách a pro různé Rozhodujeme se vždy racionálně při subjekty jinou vnímanou Jak se rozhodne: výběru statků podle jejich hodnoty? * 17 -ti letý student? hodnotu, neboli jiný užitek. Záleží na tom, kde volbu uskutečňujeme? * řidič automobilu? n Ukažme si malý příklad… * důchodce? n X 3 € 35 Kč Záleží na tom, kdy volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdo volbu uskutečňuje?
Odvození křivky poptávky n n n Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Jak odvodit křivku poptávky spotřebitele? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: n n Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně)
Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Užitek lze prý měřit, ale jak?
Užitek vs. Cena Užitek Cena Koupím statek Užitek Cena Nekoupím statek
Toustovač Cena (dobré kvality) 1000 Kč 500 Kč 200 Kč 100 Kč 50 Kč Koupíte? Hodnotu užitku z koupě a spotřeby nějakého statku vlastně kvantifikujeme naší ochotou zaplatit určitou maximální cenu. Tato maximální cena je vlastně hodnotou užitku z tohoto statku.
Užitek n Užitek závisí zejména na: množství spotřebovaného statku, n kvalitě statku, n subjektivním vztahu k tomuto statku (preference spotřebitele). n n Rozlišujeme: Mezní užitek (MU) – přírůstek užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek n Celkový užitek (TU) – součet všech mezních užitků za dosud spotřebovaná množství statku n
Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek, pokud budeme např. konzumovat obložené chlebíčky (uspokojujeme tím potřebu jídla)? Vývoj celkového a mezního Potřeba je Pro začátek předpokládejme, že nás jejich cena nezajímá, důležité Při dalším uspokojena je jen zda a jak bude uspokojena naše potřeba… užitku zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by mohl být TU buď stále stejný (např. volné lístky do sauny) a MU bude 2 1 Q i nadále nulový, …nebo může TU díky Celkový přesycenosti užitek ze začít klesat spotřeby (např. chlebíčky) jedné dvou a MU bude jednotky jednotek nadále klesat do statku záporných Q i hodnot TU TU MU 2 TU MU 11 TU 2 1 2 3 4 5 MU 72 = TU – TU 6 MU Mezní užitek z druhé jednotky statku MU 1 2 3 4 5 6 7
Vývoj celkového a mezního Jaký průběh mají Pokud by se MU křivky celkového a dostal do záporných užitku - shrnutí Pokud spotřebovává mezního užitku? spotřebitel stále větší množství žádoucího statku, pak celkový Zároveň však mezní Potřeba je uspokojena užitek ze spotřeby užitek od první 5. kusem statku, všech dosud 6. kus nepřinesl spotřebované spotřebovaných žádný další užitek jednotky klesá, a (MU 6 = 0) statků roste. Pokud tedy při proto roste celkový určitém množství užitek tím pomaleji, spotřebovaného 2 3 4 5 6 7 Jestliže tedy Q i čím je MU menší statku je MU nulový, vzrůstem spotřeby Pamatujte si, že velikost celkového pak TU je na svém nějakého statku i mezního užitku se vždy odvíjí od maximu a dále se nelze zvýšit celkový určitého množství spotřebovaného nezvyšuje. užitek z této statku a je na tomto množství spotřeby, pak to závislá! logicky znamená, že MU spotřebitel svou potřebu po tomto 2 3 4 5 6 7 Q i statku uspokojil. hodnot, pak TU by TU začal klesat. Spotřebiteli by tedy další jednotky statku nepřinášely užitek, ale naopak by mu škodily (nastalo by přesycení statkem). 1 MU 1 TU
Vývoj celkového a mezního užitku – shrnutí II. TU TU Pozor! … celkový užitek roste … 1 MU 2 3 4 5 6 7 Qi Zvyšujeme-li spotřebovávané množství statku… … a mezní užitek klesá. MU 1 2 3 4 5 6 7 Qi Nenechme se zmást tím, že MU klesá a zároveň TU roste. MU totiž představuje dodatečný přírůstek celkového užitku. Dokud je tento přírůstek kladný, pak každá další jednotka statku, jež spotřebujeme, zvyšuje TU, i když o stále menší hodnotu.
Je možné aby mezní užitek peněz byl nulový či dokonce záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ či „přesytit“ peněz?
Mezní užitek n Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek n na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší n Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny
Gossenovy zákony n 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste. ) n n Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). Např. : Čím více a déle užíváme léky, tím se jejich účinnost snižuje a abychom dosáhli původního účinku, musíme jich užívat stále více. čas
Optimální spotřeba jednoho statku Uvědomění si platnosti zákona Doposud jsme se zajímali jen o mezní užitek bez ohledu na cenu statku. Při nákupu však spotřebitel cenu výrobku zohledňuje a porovnává ji právě s mezním užitkem. Na základě tohoto porovnání se pak rozhoduje, zda výrobek koupí či nikoliv… n klesajícího MU nám umožní Optimální množství určitého odvodit, jaké množství statku spotřebitel nakoupí, bude spotřebitel za daných pokud se mezní užitek podmínek nakupovat. rovná ceně (MU=P) MU, P Spotřebitel bude nakupovat n Spotřebitel tak získává (a (Kč) takové množství daného maximalizuje) tzv. statku v rámci svého 5 spotřebitelský přebytek rozpočtového omezení, aby 4 (rozdíl mezi užitkem další maximalizoval svůj zisk jednotky a její tržní cenou). 3 (užitek). Znamená to, že bude n Spotřebitel nákupem 3. jednotky poměřovat náklady (cenu P) maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). na nákup daného statku s Všechny předchozí jednotky jeho přínosem (mezním nakoupil za nižší cenu, než byl užitkem MU). ochoten zaplatit. Předpokládejme, že za první sklenici vody je spotřebitel ochoten zaplatit Jak již víme podle výše 5 Kč (protože to je jeho zmíněného zákona, další mezní užitek z první sklenice vody přinesou sklenice vody). Δ SP = 2 spotřebiteli menší užitek než předchozí a křivka MU Koupí sklenici vody za tedy klesá… tržní cenu? Δ SP = 1 Δ SP = 0 Tržní cena 2 1 MU 1 2 3 4 5 Sklenice vody
Optimální spotřeba jednoho statku. Závěry: - shrnutí MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme n V tomto případě tedy Pro jednotlivce je obvykle cena S rostoucím množstvím ochotni zaplatit za určité množství konstantní a nezávisí na spotřebitel maximalizuje svůj spotřebovávaného statku se MU 1) Spotřebitel koupí statek jen tehdy, když je výrobku… množství, které spotřebuje užitek nákupem 3 jednotek snižuje (snižuje se vlastně částka, MU statku vyšší nebo roven ceně …neboli obráceně jaké množství výrobku (výjimkou mohou být např. statku. Při změně ceny se pak kterou jsme ochotni zaplatit za další jsme ochotni koupit při určité ceně množstevní slevy). bude měnit i toto optimální jednotku statku). n n n MU, P 2) Spotřebitel nakupuje takové množství… MU, P statku, při kterém se vyrovná MU a cena (Kč) 5 4 3 2 Z toho vyplývá: 5 Celkový užitek ze spotřeby jednoho statku 4 je maximalizován při takovém 3 spotřebovávaném množství statku, při 2 kterém se MU a cena statku rovnají. 1 MU 1 2 3 4 5 Sklenice vody Tržní cena 1 1 2 3 4 5 Sklenice vody
Gossenovy zákony n n n 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – 1. celkový užitek ze spotřeby více statků je 2. 3. říká, že maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají ? ? ? Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou > > > = MU P 1 1 peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých 3 < P 3 < 2 statků. 6 Kč > 4 Kč 40 Kč > 20 Kč 60 Kč > 50 Kč Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem < < nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek V případě nákupu více statků však již nezjišťujeme = = ? ? pouze, jestli se vyplatí samostatně daný statek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup > > koupit, ale poměřuje i výhodnost (efektivnost) rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky 1, 5 2 1, 2 jeho koupě vzhledem ke koupi jiných statků! vynaložené na nákup všech ostatních statků.
Gossenovy zákony < > Q 1 Q 2 Q 3 QN n n Pokud by se tento poměr zvětšil (oproti ostatním statkům) pak Již jsme si uvedli, že hodnota MU je závislá na množství Tento poměr (MU statku by koruna vložená do nákupu tohoto statku přinesla vyšší spotřebovávaného statku (viz zákon klesajícího MU). Uvedené 2 a ceny statku 2) v užitek, než koruna vložená do nákupu kteréhokoliv jiného hodnoty MU tedy vždy odpovídají konkrétnímu spotřebovávanému statku. Racionální spotřebitel by tedy začal tento statek podstatě vyjadřuje jaký množství daného statku. Například MU v hodnotě 30 Kč u statku nakupovat více (možná i na úkor ostatních statků). 2 (chléb) může odpovídat tomu, že kupuji 4 ks za měsíc. Budu-li užitek mi přinese 1 Tím by se MU tohoto statku začal snižovat (a u ostatních statků jej kupovat častěji, MU začne klesat a naopak. koruna vložená do růst)… nákupu statku 2 … a to až do té doby, kdy by se dosáhla nová rovnost. Taková kombinace všech spotřebovávaných statků , při které by Popisuje tedy vlastně > < to bylo dosaženo, by byla optimální. „výhodnost koupě“
Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku n n n Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Kč 60 MU = D 50 48 46 1 2 3 4 Q
Vazba mezi užitkem, náklady a cenou n n n Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky) Výše ceny je však dána výší nákladů na jeho výrobu Náklady Cena? Cena (přístup strany nabídky) MU Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, 0 která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem MU MU Cena 0 Cena Náklady 0 0
Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí užitku (Indiferenční analýza)
Indiferenční analýza n Předpoklad: n n n Není možné přímo měřit užitek ze spotřeby statku či služby. Spotřebitel je však schopen porovnat užitek různých kombinací statků. Spotřebitel je dále schopen určit pořadí kombinací statků podle užitku, který mu přinášejí. Spotřebitel může vybrat ze dvou produktů, které mají pevnou cenu a je mu lhostejné, v jaké budou kombinaci, pokud mu tyto kombinace přinášejí stejný užitek. Na základě těchto kombinací je možné sestrojit tzv. indiferenční křivku
Zapamatujte si: Indiferenční křivka (IK) Indiferenční křivka tedy představuje bodě křivky jiný a představuje jej tzv. stejný mezní amíra substituce (tento užitek je po celé délce IK vyšší (MRS). Ta vyjadřuje poměr, v úroveň užitku je možné dosáhnout jen C jakém jsou statky vzájemně 6 E přesunem na vyššínahrazovány IK) (při zachování stejné úrovně užitku) B 4 Čím vzácnější je statek, tím D větší je jeho substituční hodnota (je potřeba více druhého statku, abychom i 2 A 1 nahradili jednotku prvního i 1 statku). 3 0, 5 1 produkt X Tyto relace tedy představují Množina všech indiferenčních křivek tvoří substituční poměry, které indiferenční mapu. Čím vzdálenější je odpovídají sklonu přímky křivka od počátku, tím přináší kombinace mezi dvěma body na indiferenční křivce. produktů vyšší užitek. produkt Y • různé kombinace statků X a Y, které Sklon IK je v každém mají pro spotřebitele stejný užitek
Vlastnosti indiferenčních křivek n n n Indiferenční křivky jsou klesající. Tato vlastnost vychází z axiomu nenasycenosti – spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. Potom pokud zvýšíme spotřebu statku X, dojde ke zvýšení užitku. A proto, abychom se pohybovali po stejné indiferenční křivce, musíme snížit spotřebu statku Y. Indiferenční křivky se neprotínají. Znamenalo by to, že dvou různým úrovním užitku by odpovídala stejná kombinace statků. Indiferenční křivky jsou konvexní vůči počátku. Tato vlastnost je důsledkem zákona klesajícího mezního užitku. Pokud se vzdávám statku X (stává se pro mne vzácnější a jeho MU roste) pak mám-li si zachovat stejnou úroveň užitku, budu za něj požadovat stále větší množství statku Y Y IK X Y IK 3 IK 2 IK 1 X Y IK X
Indiferenční křivka (IK) Přesunujeme-li se z bodu A do bodu B (roste sklon křivky), statek X se stává vzácnějším, a proto za stále menší množství statku X požadujeme stále větší množství statku Y. Poměr změna Y / změna X tedy také roste (protože roste čitatel a klesá jmenovatel) produkt Y 6 C B 4 S přesunem z bodu A do 1 bodu B také klesá množství statku X (a tím roste jeho mezní užitek) a roste množství statku Y (a tím klesá jeho mezní užitek) A i 1 0, 5 1 3 Proto se dá sklon IK v bodě (neboli MRS) vyjádřit také jako poměr MUX/MUY. (Tento poměr se vyvíjí stejně jako sklon IK). produkt X
Zákon substituce Mezní míra substituce vyjadřuje sklon IK: MRS= ΔY/ΔX= MUx/MUy n MRS (v kterémkoliv bodě IK) udává kolik statků Y chceme získat, abychom byli ochotni se vzdát jednoho statku X. Tento poměr odpovídá poměru mezních užitků (obrácenému), tedy MUx/MUy. Proč? Protože čím více statků X se vzdáváme, tím se nám stávají vzácnější a jejich MU roste; tím také roste poměr MUx/MUy, což vyjadřuje, že za další jednotky X, kterých se vzdáme, požadujeme stále více jednotek Y. Každá další jednotka Y tedy nahradí menší množství statku X (proto také není IK přímkou). n Máte-li 10 pomerančů a chcete-li je směňovat s kamarádem za banány (má-li jich například celou krabici), v jakém to bude poměru? Bude tento poměr při úbytku Vašich pomerančů stále stejný?
Rozpočtová přímka Předpoklad: n Spotřebitel je při svých nákupech omezen svým důchodem. Může se rozhodnout vynaložit celý svůj důchod na statek X, nebo na statek Y, nebo na libovolné kombinace X a Y, na které mu stačí důchod. Maximálně dostupné kombinace statků X a Y při daném důchodu spotřebitele zobrazuje tzv. rozpočtová přímka. n Spotřebitel je omezen důchodem (např. 240 Kč), který může rozdělit mezi spotřebu statků v různých kombinacích (Px = 60 Kč, Py = 40 Kč). Jaké kombinace statků X a Y jsou mu dosažitelné? Produkt X Produkt Y 4 3 2 1 0 0 1, 5 3 4, 5 6
Zapamatujte si: Rozpočtová přímka (RP) Rozpočtová přímka (linie rozpočtu) tedy n n n představuje různé kombinace statků X a RP platí pro určitou úroveň důchodu (např. : I 1) Y, které si může spotřebitel při určité Růst důchodu z I 1 na I 2 posune RP doprava nahoru při úrovni důchodu (I) koupit. Plocha dostupných kombinací statků zachování sklonu (pokles důchodu posune doleva dolu) X a Y vzhledem k jejich cenám a (na rozpočtové přímce leží kombinace X a Y, Pokles ceny statku X otáčí RP kolem bodu, kde protíná velikosti důchodu (I). V bodech pod na které vynaloží spotřebitel celý důchod; s rozpočtovou přímkou není vyčerpán osu y Rovnice RP: vyšším důchodem si spotřebitel může koupit Y 6 celý důchod. RP(I ) 1 4, 5 3 Výdaje na Celý rozpočet Výdaje na jinou kombinaci, která však leží na jiné Důchod I = P * X + P statek Y statek X K dosažení tohoto x y * Y utracen za statek Y rozpočtové přímce) množství statku X (např. : 240 = 60 * 2 + 40 * 3) (6 kusů) je tedy nutné buď neboli: Y = - PX/PY * X + I zvýšení důchodu, nebo snížení ceny Statky X a Y lze v rámci Celý rozpočet statku X. utracen za statek X RP(I ) 2 1, 5 0 1 2 3 4 (4 kusy) daného rozpočtového omezení libovolně zaměňovat a to v poměru jejich cen, tedy Px/Py. Tímto X poměrem je zároveň určen sklon RP.
Rovnováha spotřebitele n n Spotřebitel je v rovnováze (maximalizuje užitek) tehdy, když při daném rozpočtovém omezení Indiferenční křivky zobrazují Rozpočtová přímka zobrazuje kombinace statků, spotřebovává kombinaci statků s nejvyšší kombinace statků, které by spotřebitel které si spotřebitel rád spotřebovával, možnou úrovní užitku, tedy takovou kombinaci může koupit s ohledem aby dosáhl určitou úroveň na jeho rozpočtové omezení. užitku. statků, při které se dotkne linie rozpočtu nejvyšší možné IK (v tomto bodě je RP tečnou k IK a mají tedy stejný sklon) V bodě rovnováhy (optima) spotřebitele tedy platí:
Rovnováha spotřebitele Sklon indiferenční = Sklon rozpočtové přímky křivky produkt Y y i 3 i 2 i 1 x RP produkt X
Rozpočtová přímka vyjadřuje Malé vysvětlení rovnováhy pohled dostupnosti z hlediska rozpočtu (důchodu) spotřebitele Indiferenční křivka vyjadřuje pohled preferencí (užitku) Úroveň (výše) užitku U 5 = 195 Kč = 90 Kč U 4 U 3 = 70 Kč Spojením těchto dvou pohledů U 2 tedy spotřebitel dosahuje nejvyšší = 55 Kč možnou úroveň užitku, která je ještě dostupná v rámci jeho = 35 Kč U 1 důchodu (rozpočtového omezení. Důchod = 90 Kč Důchod = 80 Kč
Rovnováha spotřebitele při změně ceny statku X n Snížením ceny statku X (Px) dojde k narušení rovnováhy poměrů MU a cen. produkt Y n Zároveň se změní RP a dotkne se vyšší IK… n …čímž určí novou optimální kombinaci statků, při které je rovnováha obnovena y y‘ i 3 i 2 i 1 x x‘ RP produkt X
Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí produkt Y P 11 * X + PY * Y I = P P 22 * X + PY * Y n Při určité ceně statku X y 1 y 2 i 1 RP(P 1) PX x 1 x 2 produkt X D Q 1 Q 2 RP(P 2) Postupným zjištěním rovnovážných n množství statku X při různých cenách získáme na dolním grafu body, jež tvoří křivku poptávky. QX (P 1) bude mít spotřebitel dané rozpočtové omezení, které nám v místě dotyku s IK dá bod rovnováhy, jež určí, jaké je při této ceně rovnovážné množství statku X (a také Y). Poklesne-li cena statku X (na P 2), pak se rozpočtová přímka pootočí a dotkne se vyšší IK v novém bodě rovnováhy, jež opět určí, jaké je při této nové ceně rovnovážné množství statku X.
Specifické tvary indiferenčních křivek n V závislosti na povaze statků X a Y mají indiferenční křivky různé tvary. n n Pokud je X nežádoucí statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka rostoucí. Pokud je X lhostejný statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka přímka rovnoběžná s osou x. Pokud jsou statky X a Y dokonalé substituty je indiferenční křivka přímka, která protíná obě osy. Pokud jsou statky X a Y dokonalé komplementy má indiferenční křivka tvar písmene L. IK 3 Y IK 2 IK 1 X Y IK Y X IK X
Indiferenční analýza - shrnutí Stručné shrnutí: n Indiferenční analýza je způsob, jakým se odvozuje křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku (ordinalistické pojetí). n Indiferenční analýza ukazuje, jaké kombinace statků (množství) by racionálně jednající spotřebitel nakupoval při daném rozpočtovém omezení (a dalších faktorech), aby maximalizoval svůj užitek ze spotřeby těchto statků. Podrobnější shrnutí: • Indiferenční analýza je metoda pro stanovení optima spotřebitele v ordinalistickém pojetí užitku, tedy za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. Vychází se z myšlenky, že přestože nelze užitek přímo měřit, je možné, aby spotřebitel seřadil statky či kombinace statků podle svých preferencí a určil, která kombinace statků mu přináší stejný nebo vyšší či nižší užitek (můžeme tedy sestrojit tzv. indiferenční křivky). Spotřebitel by samozřejmě rád spotřebovával kombinaci statků s nejvyšší úrovní užitku, je však obvykle omezován svým důchodem (a také cenami statků). Toto omezení zobrazuje rozpočtová přímka, jež vyjadřuje, jaké kombinace statků jsou pro spotřebitele dostupné. V optimálním případě pak spotřebitel spotřebovává takovou kombinaci statků, která přináší nejvyšší možnou úroveň užitku a zároveň je dosažitelná v rámci jeho rozpočtového omezení. Tuto optimální kombinaci statků vyjadřuje bod dotyku rozpočtové přímky a nejvyšší možné infdiferenční křivky.
Dodatek
Chování spotřebitele za rizika a nejistoty
Rozhodování spotřebitele za nedokonalých informací n n Doposud jsme předpokládali, že spotřebitel má k dispozici všechny potřebné informace a rozhoduje se v podmínkách jistoty budoucích jevů. Spotřebitelé se však často rozhodují v situacích, kdy budoucí důsledek jejich rozhodnutí je nejistý. Typy rozhodování n Rozhodování za jistoty (probírali jsme doposud) n Rozhodování za rizika n Rozhodování za nejistoty n Rozhodování za existence asymetrických (nebo nedokonalých) informací
Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika n n Jestliže je znám každý z možných důsledků rozhodnutí i pravděpodobnost toho, že nastane, považuje se taková situace za riziko. Jestliže není známa tato pravděpodobnost, mluvíme o nejistotě Spotřebitelé se orientují na základě “očekávaného výsledku”. Očekávaný výsledek je ukazatel střední hodnoty rizikového výsledku. Při rozhodování v podmínkách rizika spotřebitelé také maximalizují svůj očekávaný užitek (průměrný užitek všech výsledků, který je vážený jejich pravděpodobnostmi). Člověk může mít k riziku averzi, nebo jej vyhledávat, nebo mu může být lhostejné (indiferentní)
Snižování rizika n n n Riziko může být redukováno diverzifikací, pojištěním a získáním dodatečné informace. Diverzifikace umožňuje snížení rizika tehdy, když je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity. Diversifikovaný systém má obvykle větší stabilitu než systém nediversifikovaný. Využívá se tzv. portfoliového přístupu. Získání dodatečných informací snižuje riziko a nejistou a tudíž se přibližujeme situaci rozhodování za jistoty.
Rozhodování za asymetrických informací n n n Jde o situaci, kdy jeden subjekt má více informací, než jiný subjekt, tzn. subjekty nemají obvykle k dispozici všechny relevantní informace pro svá rozhodnutí. Pokud nemáme dostatek informací, snažíme se tyto informace získat, přičemž se předpokládá, že jako racionálně uvažující subjekt zvažujeme dodatečné náklady na získání informací s dodatečným výnosem z těchto informací a informace hledáme jen do té doby, než se tyto náklady a výnosy vyrovnají. Subjekt, který má více informací, může toto využít = podnikatelská příležitost Nedokonalé informace způsobují nedokonalosti trhů a vytvářejí tržní mezery. Toho mohou někteří jedinci využít k podnikání a dosáhnut užitku (zisku) Otázka, zda tuto příležitost využije, závisí mimo jiné i na ochotě přijímat riziko.
- Slides: 48