Analza chovn spotebitele Teorie uitku Optimln chovn spotebitele
Analýza chování spotřebitele Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky Jak se chová racionální spotřebitel?
Je naše nákupní chování předvídatelné?
Analýza chování spotřebitele n Ekonomická teorie se v analýze chování spotřebitele jednoduše řečeno zajímá o to, jak (a proč) se bude spotřebitel chovat v závislosti na působení různých podmínek (faktorů). Pod pojmem chování spotřebitele většinou myslíme kolik a jakých statků bude nakupovat za zvolených podmínek. Těmito podmínkami myslíme nejčastěji určitou výši ceny, ale i další faktory, jako například výši jeho důchodu, intenzitu potřeb, okolní prostředí nebo chování ostatních nakupujících.
Racionální chování spotřebitele Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Jednoduše řečeno se snažíme získat co nejvíce (užitku) Cíl spotřebitele tedy je: a vynaložit na to co nejméně (zdrojů). Proč? n S danými omezenými zdroji (obvykle Protože čím méně (zdrojů) důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. se nám podaří vynaložit na uspokojení jedné potřeby, uspokojit co nejvíce svých potřeb. tím více jich zbude n na uspokojení dalších potřeb… (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby) n Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory.
Proč lidé dávají některým statkům přednost před jinými? Proč lidé kupují některé statky více a jiné méně? Proč některé statky lidé vůbec nechtějí? Je to snad tím, že se lidé při nákupech řídí užitkem daného statku? Teorie užitku Uvědomme si, že: „Ekonomie se zajímá o statky, jež jsou užitečné a jsou schopny uspokojit naše potřeby“ Obsah potřeb však obvykle není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit.
Další informace dole v poznámce Užitek n Teorie užitku se v podstatě snaží nalézt odpovědi na jednoduché otázky: 1) 2) n jak definovat a případně měřit užitek, který získáváme spotřebou statků a jak výše či změny tohoto užitku ovlivňují naše spotřebitelské chování? Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby.
Tento výběr umožňuje pozdější spotřebu Tento výběr vyžaduje okamžitou spotřebu Jak vnímáme hodnotu statků? Co si vyberete? V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je Můžeme tedy říci, že stejný můžeme chápan jako synonyma. statek má na různých místech, n Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? v různých dobách a pro různé Rozhodujeme se vždy racionálně při subjekty jinou vnímanou Jak se rozhodne: výběru statků podle jejich hodnoty? * 17 -ti letý student? hodnotu, neboli jiný užitek. Záleží na tom, kde volbu uskutečňujeme? * řidič automobilu? n Ukažme si malý příklad… * důchodce? n X 3 € 35 Kč Záleží na tom, kdy volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdo volbu uskutečňuje?
Odvození křivky poptávky n n n Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Jak odvodit křivku poptávky spotřebitele? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: n n Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně)
Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Užitek lze prý měřit, ale jak?
Užitek vs. Cena Užitek Cena Koupím statek Užitek Cena Nekoupím statek
Toustovač Cena (dobré kvality) 1000 Kč 500 Kč 200 Kč 100 Kč 50 Kč Koupíte? Hodnotu užitku z koupě a spotřeby nějakého statku vlastně kvantifikujeme naší ochotou zaplatit určitou maximální cenu. Tato maximální cena je vlastně hodnotou užitku z tohoto statku.
Užitek n Rozlišujeme: n n n Celkový užitek (TU - total utility) je souhrnný (celkový) pocit uspokojení získaný za všechna dosud spotřebovaná množství statku. Je také roven součtu všech mezních užitků. Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje přírůstek celkového užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek či přírůstkový užitek Užitek obecně závisí zejména na: n množství spotřebovaného statku (s růstem spotřebovaného množství statku se užitek mění – viz dále) n n kvalitě statku, subjektivním vztahu k tomuto statku (užitek závisí na preferencích spotřebitele).
Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statků, kterými je možné se přesytit, tedy pokud budeme např. konzumovat obložené chlebíčky (uspokojujeme tím potřebu jídla)? Potřeba je Pro začátek předpokládejme, že nás jejich cena nezajímá, důležité uspokojena je jen zda a jak bude uspokojena naše potřeba… Při dalším TU TU zvyšování spotřeby (nad (Celkový Vývoj celkového a mezního užitku objem, kdy je potřeba uspokojena) by užitek) MU 2 TU MU 11 TU 2 1 2 3 4 5 MU 72 = TU – TU 6 MU Mezní užitek z druhé jednotky statku Mezní (dodatečný) užitek MU 1 2 3 4 5 mohl TU díky přesycenosti začít klesat a MU 2 1 Q i pak bude nadále nabývat záporných Celkový hodnot. Celkový užitek ze spotřeby jedné dvou jednotky jednotek statku 6 7 Qi
Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statku, kde neexistuje přesycení? Například pokud budeme dostávat časově omezené lístky (měsíční platnost) do plavecké haly vázané na naše Potřeba je uspokojena jméno. TU Vývoj celkového a mezního užitku Při dalším TU objem, kdy je potřeba uspokojena) by v MU 2 TU MU 11 TU 2 10 20 30 40 50 60 70 4 5 6 7 Qi MU MU 1 zvyšování spotřeby (nad 2 3 Qi případě nepřesycení zůstával TU stále stejný a MU bude nadále nulový
Vývoj celkového a mezního Jaký průběh mají Pokud by se MU křivky celkového a dostal do záporných užitku - shrnutí Pokud spotřebovává mezního užitku? spotřebitel stále větší množství žádoucího statku, pak celkový Zároveň však mezní Potřeba je uspokojena užitek ze spotřeby užitek od první 5. kusem statku, všech dosud 6. kus nepřinesl spotřebované spotřebovaných žádný další užitek jednotky klesá, a (MU 6 = 0) statků roste. Pokud tedy při proto roste celkový určitém množství užitek tím pomaleji, spotřebovaného 2 3 4 5 6 7 Jestliže tedy Q i čím je MU menší statku je MU nulový, vzrůstem spotřeby Pamatujte si, že velikost celkového pak TU je na svém nějakého statku i mezního užitku se vždy odvíjí od maximu a dále se nelze zvýšit celkový určitého množství spotřebovaného nezvyšuje. užitek z této statku a je na tomto množství spotřeby, pak to závislá! logicky znamená, že MU spotřebitel svou potřebu po tomto 2 3 4 5 6 7 Q i statku uspokojil. hodnot, pak TU by TU začal klesat. Spotřebiteli by tedy další jednotky statku nepřinášely užitek, ale naopak by mu škodily (nastalo by přesycení statkem). 1 MU 1 TU
Vývoj celkového a mezního užitku – shrnutí II. TU TU Pozor! … celkový užitek roste … 1 MU 2 3 4 5 6 7 Qi Zvyšujeme-li spotřebovávané množství statku… … a mezní užitek klesá. MU 1 2 3 4 5 6 7 Qi Nenechme se zmást tím, že MU klesá a zároveň TU roste. MU totiž představuje dodatečný přírůstek celkového užitku. Dokud je tento přírůstek kladný, pak každá další jednotka statku, jež spotřebujeme, zvyšuje TU, i když o stále menší hodnotu.
Je možné aby mezní užitek peněz byl nulový či dokonce záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ či „přesytit“ peněz?
Mezní užitek n Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek n na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší n Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny
Gossenovy zákony n 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste. ) n n Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). Např. : Čím více a déle užíváme léky, tím se jejich účinnost snižuje a abychom dosáhli původního účinku, musíme jich užívat stále více. čas
Optimální spotřeba jednoho statku Uvědomění si platnosti zákona Doposud jsme se zajímali jen o mezní užitek bez ohledu na cenu statku. Při nákupu však spotřebitel cenu výrobku zohledňuje a porovnává ji právě s mezním užitkem. Na základě tohoto porovnání se pak rozhoduje, zda výrobek koupí či nikoliv… n klesajícího MU nám umožní Optimální množství určitého odvodit, jaké množství statku spotřebitel nakoupí, bude spotřebitel za daných pokud se mezní užitek podmínek nakupovat. rovná ceně (MU=P) MU, P Spotřebitel bude nakupovat n Spotřebitel tak získává (a (Kč) takové množství daného maximalizuje) tzv. statku v rámci svého 5 spotřebitelský přebytek rozpočtového omezení, aby 4 (rozdíl mezi užitkem další maximalizoval svůj zisk jednotky a její tržní cenou). 3 (užitek). Znamená to, že bude n Spotřebitel nákupem 3. jednotky poměřovat náklady (cenu P) maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). na nákup daného statku s Všechny předchozí jednotky jeho přínosem (mezním nakoupil za nižší cenu, než byl užitkem MU). ochoten zaplatit. Předpokládejme, že za první sklenici vody je spotřebitel ochoten zaplatit Jak již víme podle výše 5 Kč (protože to je jeho zmíněného zákona, další mezní užitek z první sklenice vody přinesou sklenice vody). Δ SP = 2 spotřebiteli menší užitek než předchozí a křivka MU Koupí sklenici vody za tedy klesá… tržní cenu? Δ SP = 1 Δ SP = 0 Tržní cena 2 1 MU 1 2 3 4 5 Sklenice vody
Optimální spotřeba jednoho statku shrnutí Z prvního Gossenova zákona tedy vyplývají pro MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme n V tomto případě tedy Pro jednotlivce je obvykle cena S rostoucím množstvím optimální chování spotřebitele následující závěry: ochotni zaplatit za určité množství konstantní a nezávisí na spotřebitel maximalizuje svůj spotřebovávaného statku se MU výrobku… množství, které spotřebuje užitek nákupem 3 jednotek snižuje (snižuje se vlastně částka, 1) Spotřebitel koupí statek jen tehdy, když je MU …neboli obráceně jaké množství výrobku (výjimkou mohou být např. statku. Při změně ceny se pak kterou jsme ochotni zaplatit za další jsme ochotni koupit při určité ceně množstevní slevy). bude měnit i toto optimální jednotkustatku vyšší nebo roven ceně. statku). n n n MU, P (Kč) množství… MU, P 2) Spotřebitel nakupuje statek do takového množství, (Kč) při kterém dojde k vyrovnání MU a ceny (samozřejmě předpokládáme, že u všech předchozích jednotek byl MU větší než cena). 5 5 Z toho vyplývá: 4 4 3 2 1 Tržní cena Celkový užitek ze spotřeby jednoho statku je 3 maximalizován při takovém spotřebovávaném 2 množství statku, při kterém se MU a cena statku 1 MU rovnají. 1 2 3 4 5 Sklenice vody
Gossenovy zákony n n n 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – 1. celkový užitek ze spotřeby více statků je 2. 3. říká, že maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají ? ? ? Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou > > > = MU P 1 1 peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých 3 < P 3 < 2 statků. 6 Kč > 4 Kč 40 Kč > 20 Kč 60 Kč > 50 Kč Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem < < nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek V případě nákupu více statků však již nezjišťujeme = = ? ? pouze, jestli se vyplatí samostatně daný statek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup > > koupit, ale poměřuje i výhodnost (efektivnost) rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky 1, 5 2 1, 2 jeho koupě vzhledem ke koupi jiných statků! vynaložené na nákup všech ostatních statků.
Gossenovy zákony n n 2. Gossenův zákon tedy říká, že při nákupu více statků již nestačí porovnávat MU a cenu u každého statku izolovaně, ale je nutné je porovnávat i mezi sebou > < (poměrem MU a ceny poměřujeme výhodnost koupě Tento poměr (MU statku jednotlivých statků). Q 1 Q 2 Q 3 Q a ceny statku) v podstatě Aby maximalizoval svůj užitek, měl by spotřebitel N vyjadřuje jaký užitek mi soustředit své nákupní chování na nejvíce výhodné Pokud by se tento poměr zvětšil (oproti ostatním statkům) pak Již jsme si uvedli, že hodnota MU je závislá na množství by koruna vložená do nákupu tohoto statku přinesla vyšší přinese 1 koruna vložená statky, tedy na ty, které mají nejvyšší poměr MU a ceny spotřebovávaného statku (viz zákon klesajícího MU). Uvedené užitek, než koruna vložená do nákupu kteréhokoliv jiného (tyto statky by měl spotřebitel nakupovat tak dlouho či v takovém množství, dokud do nákupu statku. hodnoty MU tedy vždy odpovídají konkrétnímu spotřebovávanému se díky působení zákona klesajícího mezního užitku jejich výhodnost nesrovná s statku. Racionální spotřebitel by tedy začal tento statek množství daného statku. Například MU v hodnotě 30 Kč u statku ostatními). nakupovat více (možná i na úkor ostatních statků). Tím, že poměřuje vstup 2 (chléb) může odpovídat tomu, že kupuji 4 ks za měsíc. Budu-li Tím by se MU tohoto statku začal snižovat (a u ostatních statků jej kupovat častěji, MU začne klesat a naopak. (cenu) s výstupem (MU) Závěr tedy zní: Spotřebitel maximalizuje užitek ze růst)… tedy vlastně popisuje spotřeby statků tehdy, když spotřebovává statky v … a to až do té doby, kdy by se dosáhla nová rovnost. „výhodnost takové kombinaci (množstvích), kdy jsou poměry MU Taková kombinace (množství) všech spotřebovávaných statků , > < (efektivnost) koupě“ při které by to bylo dosaženo, by byla optimální. a cen u všech statků stejné.
Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku n n n Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Kč 60 MU = D 50 48 46 1 2 3 4 Q
Kardinalistické pojetí - shrnutí n n n Kardinalisté předpokládají, že užitek ze spotřeby statku lze měřit v určitých jednotkách. Jednou z možností, jak měřit mezní užitek ze spotřeby statku je pomocí maximální ceny, kterou je ochoten spotřebitel za další jednotku určitého statku zaplatit. Na základě vztahu mezi užitkem a skutečnou cenou statku se pak spotřebitel rozhoduje, zda statek koupí nebo nekoupí – koupí jej tehdy, pokud je (mezní) užitek větší nebo roven ceně statku. V případě nákupu více statků poměřuje také jejich vzájemnou výhodnost (poměrem MU a P) a stanovuje preferenční pořadí. n Vzhledem k tomu, že spotřebitel porovnává při koupi cenu statku s (mezním) užitkem z tohoto statku, odvozují Kardinalisté, že křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (která má klesající průběh – viz zákon klesajícího mezního užitku)
Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí užitku (k tomuto odvození se využívá tzv. Indiferenční analýza)
Indiferenční analýza n Předpoklad: n n n Ordinalisté předpokládají, že není možné přímo měřit užitek ze spotřeby statku či služby. Spotřebitel je však schopen porovnat užitek různých statků či jejich kombinací. Spotřebitel je dále schopen určit pořadí kombinací statků podle užitku, který mu přinášejí. Spotřebitel může vybrat ze dvou produktů, které mají pevnou cenu a je mu lhostejné, v jaké budou kombinaci, pokud mu tyto kombinace přinášejí stejný užitek. Na základě těchto kombinací je možné sestrojit tzv. indiferenční křivku
Zapamatujte si: Indiferenční křivka (IK) Indiferenční křivka tedy představuje bodě křivky jiný a představuje jej tzv. stejný mezní amíra substituce (tento užitek je po celé délce IK vyšší (MRS). Ta vyjadřuje poměr, v úroveň užitku je možné dosáhnout jen C jakém jsou statky vzájemně 6 E přesunem na vyššínahrazovány IK) (při zachování stejné úrovně užitku) B 4 Čím vzácnější je statek, tím D větší je jeho substituční hodnota (je potřeba více druhého statku, abychom i 2 A 1 nahradili jednotku prvního i 1 statku). 3 0, 5 1 produkt X Tyto relace tedy představují Množina všech indiferenčních křivek tvoří substituční poměry, které indiferenční mapu. Čím vzdálenější je odpovídají sklonu přímky křivka od počátku, tím přináší kombinace mezi dvěma body na indiferenční křivce. produktů vyšší užitek. produkt Y • různé kombinace statků X a Y, které Sklon IK je v každém mají pro spotřebitele stejný užitek
Vlastnosti indiferenčních křivek n n n Indiferenční křivky jsou klesající. Tato vlastnost vychází z axiomu nenasycenosti – spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. Potom pokud zvýšíme spotřebu statku X, dojde ke zvýšení užitku. A proto, abychom se pohybovali po stejné indiferenční křivce, musíme snížit spotřebu statku Y. Indiferenční křivky se neprotínají. Znamenalo by to, že dvou různým úrovním užitku by odpovídala stejná kombinace statků. Indiferenční křivky jsou konvexní vůči počátku. Tato vlastnost je důsledkem zákona klesajícího mezního užitku. Pokud se vzdávám statku X (stává se pro mne vzácnější a jeho MU roste) pak mám-li si zachovat stejnou úroveň užitku, budu za něj požadovat stále větší množství statku Y Y IK X Y IK 3 IK 2 IK 1 X Y IK X
Indiferenční křivka (IK) Přesunujeme-li se z bodu A do bodu B (roste sklon křivky), statek X se stává vzácnějším, a proto za stále menší množství statku X požadujeme stále větší množství statku Y. Poměr změna Y / změna X tedy také roste (protože roste čitatel a klesá jmenovatel) produkt Y 6 C B 4 S přesunem z bodu A do 1 bodu B také klesá množství statku X (a tím roste jeho mezní užitek) a roste množství statku Y (a tím klesá jeho mezní užitek) A i 1 0, 5 1 3 Proto se dá sklon IK v bodě (neboli MRS) vyjádřit také jako poměr MUX/MUY. (Tento poměr se vyvíjí stejně jako sklon IK). produkt X
Zákon substituce Mezní míra substituce vyjadřuje sklon IK: MRS= ΔY/ΔX= MUx/MUy n MRS (v kterémkoliv bodě IK) udává kolik statků Y chceme získat, abychom byli ochotni se vzdát jednoho statku X. Tento poměr odpovídá poměru mezních užitků (obrácenému), tedy MUx/MUy. Proč? Protože čím více statků X se vzdáváme, tím se nám stávají vzácnější a jejich MU roste; tím také roste poměr MUx/MUy, což vyjadřuje, že za další jednotky X, kterých se vzdáme, požadujeme stále více jednotek Y. Každá další jednotka Y tedy nahradí menší množství statku X (proto také není IK přímkou). n Máte-li 10 pomerančů a chcete-li je směňovat s kamarádem za banány (má-li jich například celou krabici), v jakém to bude poměru? Bude tento poměr při úbytku Vašich pomerančů stále stejný?
Rozpočtová přímka Předpoklad: n Spotřebitel je při svých nákupech omezen svým důchodem. Může se rozhodnout vynaložit celý svůj důchod na statek X, nebo na statek Y, nebo na libovolné kombinace X a Y, na které mu stačí důchod. Maximálně dostupné kombinace statků X a Y při daném důchodu spotřebitele zobrazuje tzv. rozpočtová přímka. n Spotřebitel je omezen důchodem (např. 240 Kč), který může rozdělit mezi spotřebu statků v různých kombinacích (Px = 60 Kč, Py = 40 Kč). Jaké kombinace statků X a Y jsou mu dosažitelné? Produkt X Produkt Y 4 3 2 1 0 0 1, 5 3 4, 5 6
Zapamatujte si: Rozpočtová přímka (RP) Rozpočtová přímka (linie rozpočtu) tedy n n n představuje různé kombinace statků X a RP platí pro určitou úroveň důchodu (např. : I 1) Y, které si může spotřebitel při určité Růst důchodu z I 1 na I 2 posune RP doprava nahoru při úrovni důchodu (I) koupit. Plocha dostupných kombinací statků zachování sklonu (pokles důchodu posune doleva dolu) X a Y vzhledem k jejich cenám a (na rozpočtové přímce leží kombinace X a Y, Pokles ceny statku X otáčí RP kolem bodu, kde protíná velikosti důchodu (I). V bodech pod na které vynaloží spotřebitel celý důchod; s rozpočtovou přímkou není vyčerpán osu y Rovnice RP: vyšším důchodem si spotřebitel může koupit Y 6 celý důchod. RP(I ) 1 4, 5 3 Výdaje na Celý rozpočet Výdaje na jinou kombinaci, která však leží na jiné Důchod I = P * X + P statek Y statek X K dosažení tohoto x y * Y utracen za statek Y rozpočtové přímce) množství statku X (např. : 240 = 60 * 2 + 40 * 3) (6 kusů) je tedy nutné buď neboli: Y = - PX/PY * X + I zvýšení důchodu, nebo snížení ceny Statky X a Y lze v rámci Celý rozpočet statku X. utracen za statek X RP(I ) 2 1, 5 0 1 2 3 4 (4 kusy) daného rozpočtového omezení libovolně zaměňovat a to v poměru jejich cen, tedy Px/Py. Tímto X poměrem je zároveň určen sklon RP.
Rovnováha spotřebitele n n Spotřebitel je v rovnováze (maximalizuje užitek) tehdy, když při daném rozpočtovém omezení Indiferenční křivky zobrazují Rozpočtová přímka zobrazuje kombinace statků, spotřebovává kombinaci statků s nejvyšší kombinace statků, které by spotřebitel které si spotřebitel rád spotřebovával, možnou úrovní užitku, tedy takovou kombinaci může koupit s ohledem aby dosáhl určitou úroveň na jeho rozpočtové omezení. užitku. statků, při které se dotkne linie rozpočtu nejvyšší možné IK (v tomto bodě je RP tečnou k IK a mají tedy stejný sklon) V bodě rovnováhy (optima) spotřebitele tedy platí:
Rovnováha spotřebitele Sklon indiferenční = Sklon rozpočtové přímky křivky produkt Y y i 3 i 2 i 1 x RP produkt X
Rozpočtová přímka vyjadřuje Malé vysvětlení rovnováhy pohled dostupnosti z hlediska rozpočtu (důchodu) spotřebitele Indiferenční křivka vyjadřuje pohled preferencí (užitku) Úroveň (výše) užitku U 5 = 195 Kč = 90 Kč U 4 U 3 = 70 Kč Spojením těchto dvou pohledů U 2 tedy spotřebitel dosahuje nejvyšší = 55 Kč možnou úroveň užitku, která je ještě dostupná v rámci jeho = 35 Kč U 1 důchodu (rozpočtového omezení. Důchod = 90 Kč Důchod = 80 Kč
Rovnováha spotřebitele při změně ceny statku X n Snížením ceny statku X (Px) dojde k narušení rovnováhy poměrů MU a cen. produkt Y n Zároveň se změní RP a dotkne se vyšší IK… n …čímž určí novou optimální kombinaci statků, při které je rovnováha obnovena y y‘ i 3 i 2 i 1 x x‘ RP produkt X
Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí produkt Y P 11 * X + PY * Y I = P P 22 * X + PY * Y n Při určité ceně statku X y 1 y 2 i 1 RP(P 1) PX x 1 x 2 produkt X D Q 1 Q 2 RP(P 2) Postupným zjištěním rovnovážných n množství statku X při různých cenách získáme na dolním grafu body, jež tvoří křivku poptávky. QX (P 1) bude mít spotřebitel dané rozpočtové omezení, které nám v místě dotyku s IK dá bod rovnováhy, jež určí, jaké je při této ceně rovnovážné množství statku X (a také Y). Poklesne-li cena statku X (na P 2), pak se rozpočtová přímka pootočí a dotkne se vyšší IK v novém bodě rovnováhy, jež opět určí, jaké je při této nové ceně rovnovážné množství statku X.
Specifické tvary indiferenčních křivek n V závislosti na povaze statků X a Y mají indiferenční křivky různé tvary. n n Pokud je X nežádoucí statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka rostoucí. Pokud je X lhostejný statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka přímka rovnoběžná s osou x. Pokud jsou statky X a Y dokonalé substituty je indiferenční křivka přímka, která protíná obě osy. Pokud jsou statky X a Y dokonalé komplementy má indiferenční křivka tvar písmene L. IK 3 Y IK 2 IK 1 X Y IK Y X IK X
Indiferenční analýza - shrnutí Stručné shrnutí: n Indiferenční analýza je způsob, jakým se odvozuje křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku (ordinalistické pojetí). n Indiferenční analýza ukazuje, jaké kombinace statků (množství) by racionálně jednající spotřebitel nakupoval při daném rozpočtovém omezení (a dalších faktorech), aby maximalizoval svůj užitek ze spotřeby těchto statků. Podrobnější shrnutí: • Indiferenční analýza je metoda pro stanovení optima spotřebitele v ordinalistickém pojetí užitku, tedy za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. Vychází se z myšlenky, že přestože nelze užitek přímo měřit, je možné, aby spotřebitel seřadil statky či kombinace statků podle svých preferencí a určil, která kombinace statků mu přináší stejný nebo vyšší či nižší užitek (můžeme tedy sestrojit tzv. indiferenční křivky). Spotřebitel by samozřejmě rád spotřebovával kombinaci statků s nejvyšší úrovní užitku, je však obvykle omezován svým důchodem (a také cenami statků). Toto omezení zobrazuje rozpočtová přímka, jež vyjadřuje, jaké kombinace statků jsou pro spotřebitele dostupné. V optimálním případě pak spotřebitel spotřebovává takovou kombinaci statků, která přináší nejvyšší možnou úroveň užitku a zároveň je dosažitelná v rámci jeho rozpočtového omezení. Tuto optimální kombinaci statků vyjadřuje bod dotyku rozpočtové přímky a nejvyšší možné infdiferenční křivky.
Dodatek
Paradox hodnoty n n Paradox hodnoty, spočívá v tom, že životně nezbytné statky, jako např. voda, mají nízkou hodnotu, zatímco luxusní zbytečné statky, např. diamanty, mají cenu vysokou. Paradox je jen zdánlivý, protože cena není odrazem celkového užitku statku, ale jen jeho mezního užitku. Protože se vody spotřebovává veliké množství, její mezní užitek výrazně klesá a tím klesá i jeho cena (připomeňme si, že MU je maximální částka, kterou jsme ochotni zaplatit za poslední nakupovanou jednotku statku). n n Kdyby byl vody nedostatek (spotřebovávalo by se jí málo a její MU by byl vysoký), její cena by byla vysoká. Možná stejně vysoká jako cena nedostatkových diamantů. Pro nás Čechy není problém spotřebovat denně více než 100 litrů vody. Kolik diamantů denně spotřebováváte?
Glatumův zákon nenasytné spotřeby „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme. “ (Arthur Bloch, Murphyho zákon)
- Slides: 46