AMERICK CIVILIZACE OLMKOV AZTKOV MAYOV TOLTKOV INKOV OLMKOV

AMERICKÉ CIVILIZACE OLMÉKOVÉ, AZTÉKOVÉ, MAYOVÉ, TOLTÉKOVÉ, INKOVÉ

OLMÉKOVÉ Období: 1200 – 300 př. n. l. Hlavní sídlo: La Venta Rozsah říše: na území Mexika – státy Veracruz a Tobasco Vládci: nedoložení Charakter. rys: tesání obrovských kamenných hlav http: //cs. wikipedia. org/wiki/Olm%C 3%A 9 kov%C 3%A 9

Sídla Olméků http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: 800 px-Olmec_Heartland_Overview_5. jpg

ZAJÍMAVOSTI - jméno Olmékové jim dali Aztékové a znamená „Lidé ze země gumovníků“ - hlavním motivem sochařství nejsou jen obří hlavy, ale i jaguáři – uctívaná zvířata - po roce 200 př. n. l. jsou olmécká centra náhle opuštěna - nejstarší kultura Střední Ameriky - hráli posvátnou míčovou hru s gumovým míčem – hráči nesměli upustit míč na zem; k udržení míče mohli používat jen ramena, lokty, kolena, boky; poražené družstvo bylo popraveno a obětováno bohům

MAYOVÉ Období: 250 -900 n. l. Hlavní sídla: Copán, Tikal, Chichén Itzá Rozsah říše: pol. Yukatán, jih Mexika, Guatemala, Salvador, Honduras Vládci: Uaxaclajuun, Ub´aah K´awiil (Osmnáct Králík) Charakt. rys: stavitelé pyramid a přesného kalendáře http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Flickr_-_archer 10_(Dennis)_-_Guatemala-1593. jpg

Sídla Mayů http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Larger_Southern_Maya_area_v 3. svg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Maya_civilization_(orthographic_projection). svg

ZAJÍMAVOSTI - nejvyspělejší civilizace předkolumbovské Ameriky - pyramidy, chrámy, kamenná města, sochy, stély, složité hieroglyfické písmo, matematické a astronomické znalosti - kalendář s přesným výpočtem délky roku - jejich náboženství bylo velmi krvavé – uctívají bohyni sebevraždy Ixtab (při obřadech kněží zajatcům rozřezávají obsidiánovým nožem hruď, rvou srdce z těla, z oběti stahují kůži, krev je pokládána za potravu bohů)

Kalendář – astronomické znalosti (zatmění Slunce, poloha Měsíce); výchozí datum – r. 3114 (bohové stvořili svět); rok – 18 měsíců – 20 dní http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: A-Mayancalender 2. JPG Věda Matematika – dvacítková soustava, pojem nula http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Maya. svg

Astronomie – observatoře Věda Hieroglyfy – tesány nebo ryty do kamene, vyskytují se ve 2 jí formě - v normální nebo jako hlava božstva, člověka, zvířete. Rozluštěna jen část. http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Palenque_glyphs-edit 1. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Chich%C 3%A 9 n_Itz%C 3%A 1_Mayan_observatory. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Morley_1915_ISglyphs. jpg

TOLTÉKOVÉ Období: 10. -12. st. Sídlo: Tollan Rozsah: centrální Mexiko Vládci: Quetzalcoatl, Huemac Charakt. rys: jako skvělých umělců si jich vážili Aztékové, kteří jinými národy pohrdali http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Tula_Pyramid_Jaguar. jpg

Sídla Toltéků http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Toltecas. png? uselang=cs

ZAJÍMAVOSTI - v jazyce Aztéků znamenalo slovo „Tolték“ umělec či architekt - významným městem Toltéků byl Teotihuacan – náboženské centrum - nejslavnějším králem a bohem byl Quetzalcoatl (Opeřený had) - měli kalendář – rok 260 dní, 52 ročních cyklů (jako my máme století) Toltécká nádoba z oranžového jílu http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Toltec-style_Vessel_1. jpg

Pyramida Slunce - Teotihuacán -„Místo, kde se člověk proměňuje v boha“ - 63 m, nejvyšší pyramida v Amer. - 235 m při základně - 4 terasy http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Pir%C 3%A 1 mide_del_Sol. jpg

AZTÉKOVÉ Období: 14. – 16. st. Sídlo: Tenochtitlán Rozsah: Mexiko, Guatemala, Salvador, Honduras Vládci: Itzcóatl Montezuma Charakt. rys: krvavé obřadní rituály Nepřátelé: šp. dobyvatelé – Hernán Cortés http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Mitos_y_Fantasias_de_los_aztecas_foto_7. png

Sídla Aztéků http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Aztec_Empire_1519_map-fr. svg

ZAJÍMAVOSTI - Aztékové vybudují své město Tenochtitlán na ostrově uprostřed jezera, na místě, které jim podle legendy určil bůh Huitzilopochtli - budují hráze - během rituálů obětují i 20 000 zajatců, králové při nich rvali zajatcům srdce z těla - podrobili si okolní kmeny - říši vyvrátil španělský dobyvatel Hernán Cortéz - umění Aztéků bylo náboženského charakteru – uctívali četná božstva (oslavná keramika, sochy z kamene, obsidiánu a křemene) - kresby ve formě piktogramů – představovaly předměty - používali jednoduché platidlo – kakaové boby

Aztécký kalendář - rituální a sluneční (18 měsíců po 20 dnech a 5 dnů nešťastných) - kamenný, ve středu je tvář slunečního boha, kolem nebesa a dny http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Aztec_Sun_Stone_Replica_cropped. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Aztec_calendar_on_Amate. jpg

Kodex Mendoza - popisuje život ve středním Mexiku kolem období jeho dobytí Španěly - zahrnuje: dějiny aztécké říše, líčení života aztécké společnosti a záznamy tributu z podmaněných oblastí - vytvořen kolem r. 1550 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Codex_Mendoza_folio_20 r. jpg

Dobytí říše Posledním panovníkem byl Montezuma II. , jehož říši zničil v 16. st. španělský conquistador Hernando Cortés. Mexického zálivu dosáhl v r. 1519 a v r. 1521 po mnoha masakrech a zavraždění Montezumy dobyl Tenochtitlán. Využil víry Aztéků v návrat bílého vousatého boha Quetzalcoatla z východu, za kterého byl Cortéz Aztéky považován. K zániku říše přispěla krutost šp. dobyvatelů i infekční choroby (neštovice, spalničky a tyfus). http: //commons. wikimedia. org/wiki/Hern%C 3%A 1 n_Cort%C 3%A 9 s? uselang=cs http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Cortez_and_Montezuma_at_Mexican_Temple. jpg

INKOVÉ Období: 15. -16. st. Sídlo: Cuzco Rozsah: Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina Vládci: Pachacuti, Huayna Copac, Atahualpa Charakt. rys: za příslib svobody jsou Inkové schopni Španělům naplnit celý sál zlatem Nepřítel: šp. dobyvatelé – Francisco Pizarro http: //cs. wikipedia. org/wiki/Inkov%C 3%A 9

Rozsah říše Zpočátku tvořilo říši jen město Cuzco a jeho okolí, postupně obsazovali panovníci další území. Svou zemi nazývají jako „Země čtyř částí“. http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Tupac-inca-conquest. png

Dobytí říše V roce 1531 vyplouvá z Panamy Francisco Pizarro se 3 loděmi a 180 muži. V Peru se dozví, že v říši Inků došlo k občanské válce mezi vládcem Huáscarem a jeho nevlastním bratrem Atahualpou. Pizarro toho využívá a vyráží do vnitrozemí. Atahualpa zajme Huáscara. Francisco Pizarro Vládce Pachacuti – rozkvět Cuzca http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Pachacutec. IXinca. jpg http: //cs. wikipedia. org/wiki/Francisco_Pizarro

Dobytí říše Atahualpa se rozhodne přátelsky přijmout bílé muže ve městě Cajamarca. Mezitím Pizarro obsadí všechny budovy kolem náměstí. Povraždí asi 3000 indiánů a inku zajmou. Na pokyn Atahualpy snášejí Inkové zlato – 55 tun zlata a 12 tun stříbra. Ani to inku nezachrání, je postaven před soud a odsouzen k smrti. Je uškrcen. Španělé ovládnou i Cuzco. Atahualpa poslední inka http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Atahualpa. jpg

Kultura Kipu – uzlové písmo, barevné šňůky opatřené uzlíky. Sloužilo při správě země k zaznamenávání počtu obyvatel, vojska, úrody, počtu zvířat a polí. http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Inca_Quipu. jpg? uselang=cs http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Quipu. png? uselang=cs

Kultura Machu Picchu – incké kultovní město v peruánských Andách. http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Before_Machu_Picchu. jpg http: //cs. wikipedia. org/wiki/Machu_Picchu

Zdroj: http: //www. czech-press. cz/index. php? option=com_content&view=article&id=2654&catid=13&Itemid=4 http: //www. artmuseum. cz/smery_list. php? smer_id=114 BAUER, Jan. Krvelační Mayové: Zničila je nenávist k vlastním králům? . History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 85 -88. ISSN 1803 -0440. BAUER, Jan. Aztéčtí rekordmani: Během rituálů obětují 20 000 zajatců najednou. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 92 -94. ISSN 1803 -0440. BAUER, Jan. Pohřbila Toltéky pyšná princezna? . History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 90 -91. ISSN 1803 -0440. BAUER, Jan. Posledního inku už nezachránil ani křest: Během rituálů obětují 20 000 zajatců najednou. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 96 -97. ISSN 1803 -0440.