ALZHEIMEROVA CHOROBA Kristna Kozumplkov 3 skup 4 ro

ALZHEIMEROVA CHOROBA Kristýna Kozumplíková, 3. skup. , 4. roč. 3. 12. 2012

Obecně Chronické progresivní onemocnění nervové soustavy Degenerativní zánik neuronů s charakteristickými histopatologickými změnami Nejčastější příčina demece ve středním a vyšším věku (60%) Objevitel Alois Alzheimer (neuronální klubka)

Rizikové faktory Věk: 64 -74 rok 3%, po 85. roce 47% Nosičství alely eta-4 genu pro Apolipoprotein E Downův sy: gen pro APP je na 21. chromozomu → trisomie→ více β-amyloidu→větší plaky Ženské pohlaví, nízké vzdělání, kouření…

Etiopatogeneze Nejasná V neuronech je přítomen APP (amyloidový prekurzorový protein), ten je za normál. okolností stěpen α-sekretázou na solubilní fragmenty(40 AMK), působící neuroplasticky U AD je APP štěpen beta a gama sekretázou→ beta amyloid 42, základ Alzheimerovské plaky v neuropilu a cévách V oblasti plaků dochází k neurodegeneraci, tvorbě gliového lemu a sterilního zánětu

Neuronální klubka (tangles) Objev Aloise Alzheimera Intracelulární změna neurofibril s významnou rolí abnormálně fosforylovaného tau-proteinu, fos-tau protein startuje polymeraci mikrotubulů Dochází ke ztrátě cholinergní neuronů v predilekčních oblastech mozkové kůry→pokles ACh → kognitivní poruchy

Další faktory: Apolipoprotein – podílí se na tvorbě beta amyloidu Kyslíkové radikály- peroxidace lipidů buněčné membrány Excitoxicita, nadměrné uvolňování excitačních aminokyselin a jejich vazba na ionotropní receptory, zvýší influx kalcia do neuronu, který spustí signalizační kaskádu vedoucí až k apoptóze buňky Další mutace: 1. a 14. chromozom, oblasti kódující preseniliny, za patolog. okolností interagují s APP a podílí se na vzniku beta amyloidu

Histopatologie Atrofie mozkové tkáně(celý kortex, occipitální oblast méně), rozšíření sulků a komor úbytek neuronů, neuritické plaky a neurofibrilární uzlíčky, granulovakuolární degenerace, neuropilová vlákna a amyloidová angiopatie

Klinický obraz Chronicko-progresivní onemocnění, bez kolísání Počáteční příznaky-porucha recentní epizodické paměti (zapomínání každodenních událostí), následuje porucha kognitivních i nekognitivních fcí –behaviorální a psychologické příznaky demence Porucha chování, agresivita, agitovanost, poruchy spánku, narušené emoce, poruchy chůze, častá inkotinence, epileptické záchvaty až úplná nesoběstačnost

3 stádia: Lehké stadium: 1. -4. rok AD, porucha učení a vybavování, dezorientace v čase a místě, narušena denní činnost Střední stadium: 2. -10. rok AD, závažná porucha paměti, rozvoj afázie, apraxie, agnózie Těžké stadium: 7. -14. rok, úplná ztráta paměti, vybavování jen nesourodých utržků staré paměti, nepoznává blízké osoby, úplná nesoběstačnost, inkotinence, porucha chůze

Diagnostika Splnění kriterií demence a vyloučení jiných onemocnění Škálovací metody typu MMSE (mini-mental state examination)

Klinické vyšetření: Biochemické, hematologické, endokrinologické EKG RTG plic EEG, CT, MRI mozku Sérologie lues a HIV, metabolismus B 12, kys. listové Lumbální punkce, toxikologie (Al) Mladí lidé – Wilsonova ch. Stereotaktická biopsie mozku

Zobrazovací metody prokáží kortiko-subkortikální mozkovou atrofii a současně vyloučí jiné příčiny onemocnění izolovaná atrofie mediálního temporálního laloku a hippokampu především u mladších nemocných MRI:

Diferenciální diagnóza Demence s Lewyho tělísky se od AN liší většími výkyvy klinického stavu, objevují se deliria, psychotické příznaky (zrakové halucinace) a extrapyramidová symptomatika př. zvýšená svalová rigidita Vaskulární demence se liší od AN náhlým začátkem, stupňovitou deteriorací, značným kolísáním klinického stavu v krátkém časovém horizontu a neurologickou symptomatikou Demence při Parkinsonově chorobě se projevuje především podkorovou symptomatikou. Tudíž se nevyskytují korové příznaky typu afázie, apraxie a agnózie. Dále se vychazí z anamnestických údajů Demence při progresivní paralýze a AIDS odliší od AN pozitivita séroreakcí

Depresivní pseudodemence vykazuje při neuropsychologickém testování pacientů nekonstantní výkony bez známek progrese v čase. Při adekvátní léčbě deprese se upraví kognitivní dysfunkce Delirium má rychle vznikající příznaky, měnlivou intenzitu a ráz, psychomotorický neklid, poruchy spánku a bdění. Delirium však může na demenci nasedat Benigní stařecká zapomnětlivost postihuje především vybavování jmen a časoprostorové zařazení zážitků, které si pacient jinak dobře pamatuje. Nesplňuje diagnostická kritéria demence Wilsonova nemoc se vyskytuje u mladších dospělých, prokáže se očním vyšetřením, stanovením ceruloplazminu a vylučování mědi, jaterní biopsií Creutzfeld-Jakobova nemoc se dá od AN (mimo jiné, např. 14 -3 -3 protein v likvoru, pozn. red. ) odlišit pomocí EEG

Terapie-nebiologická Základní péče o pacienta, příbuzní či odborní pečovatelé Reedukace pacienta

Terapie-farmakologická Inhibitory acetylcholinesterázy – rivastigmin, galantamin, donepezil Memantin - nekompetitivní antagosnista NMDA (N -Metyl-D-Apartátových) receptorů Deprese – antidepresiva 2. generace, maprotilin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu Poruchy spánku-hypnotika 3. generace, zolpidem, zopiclon

Zdroje www. wikiskripta. eu http: //www. ncbi. nlm. nih. gov/pubmedhealth/PMH 0001767/ Kniha : Základy speciální neurologie, Gerhard Waberžinek, Dagmar Krajíčková a kolektiv

Děkuji za pozornost