Alfred Adler 1870 1937 rka Kaprkov Elika Krlovec

Alfred Adler (1870 -1937) Šárka Kašpárková Eliška Královec Černá 28. 4. 2012 Priessnitz

Alfred Adler narozen v roce 1870 na předměstí Vídně druhý ze 7 dětí žid protestant jeho křivice a smrt mladšího bratra rozhodnutí stát se lékařem

Alfred Adler 1895 začíná s praxí očního lékaře později pracuje jako praktický lékař současně se stává psychiatrem 1897 – sňatek s Raissou Epsteinovou každý má různý ideologický přístup

Alfred Adler 1902 – setkání s Freudem 9 let je členem Vídeňské psychoanalytické společnosti v r. 1910 se stává jejím prezidentem 1911 - rezignace na post prezidenta

Alfred Adler Freudův nesmiřitelný protivník kritizuje Freuda za přeceňování sexuality Freud odsuzuje Adlerův důraz na účelnost a finalitu mentálních dějů 1912 – zakládá vlastní Společnost individuální

Alfred Adler po válce ve 20. letech projevuje zájem o práci s dětmi zakládá prvních 30 dětských poraden ve Vídni ve 30. letech poradny uzavřeny má 4 děti 2 synové jsou psychiatry

Alfred Adler hodně píše, cestuje, pracuje v r. 1935 se usazuje v New Yorku stále intenzivně pracuje v r. 1937 umírá ve věku 67 let ve Skotsku

Adlerova koncepce Označována jako: individuální psychologie druhá škola vídeňské psychologie adlerovská terapie

Alfred Adler Stěžejní dílo: Člověk, jaký jest: základy individuální psychologie“ (český překlad 1935) považován za předchůdce humanistické a fenomenologické psychologie

Adleriánské pojetí Individuální psychologie vnímá člověka jako nedělitelnou jednotu holistická psychologie důležité je vřazení jedince do společnosti způsob, jakým se vřazuje = životní styl

Teorie osobnosti Ústřední silou usilování o nadřazenost snaha žít dokonalejší a plnější život Dokonalost = představa, kterou si lidé vytvoří v mysli a pak podle ní žijí stanovují si fiktivní životní cíle – smysl svého

Fiktivní finalismus události jsou určovány očekáváním (za hříchy do pekla) každý si vytváří „ideální Já“ mnohé cíle jsou spíš fikcí

Pocity méněcennosti zdroj úsilí o nadřazenost extrém komplex méněcennosti vycházejí-li z objektivní skutečnosti - orgánová méněcennost fyzická slabost těla => predispozice k určitému onemocnění

Pocity méněcennosti platí i rodově mužská méněcennost = příliš mužské chování mohou ovlivnit i životní styl

Životní styl utvářen i na základě raných dětských zážitků důležitá pozice dítěte v rodinné konstelaci primární činitel při utváření – tvořivé já = subjektivní síla umožňuje

Životní styl každý je unikátní za každým stojí společnost zdravý životní styl zahrnuje sociální cit

Sociální cit všichni lidé vrozený je třeba rozvíjet ve zdravé rodinné atmosféře kooperace, respekt, důvěra, podpora, porozumění

Teorie psychopatologie osobnosti z patologických rodin – pocit neschopnosti dosáhnout nadřazenosti děti bez sociálního citu – výběr 1 ze 4 sobeckých cílů : 1. vyhledávání pozornosti 2. usilování o moc 3. mstivost

Patologické životní styly ústí v ně výše uvedené sobecké cíle (dle Dreikurse) Rozmazlený životní styl rodiče řeší zvládnutelné úkoly za své děti komplex méněcennosti

Patologické životní styly Usilující o dominanci děti dominantních rodičů cíl dosažení moci aktivně usilující => rebelové pasivnější => ovládání neústupným

Patologické životní styly Kompulzivní sekýrování, nadávání, hledání chyb… komplex méněcennosti děti v dospělosti úchylka k rituálům (dávají pocit bezčasovosti a slouží jako ochrana

Patologické životní styly Kompulzivní kompulze mohou být prostředkem kompenzace nejběžnější neurotický životní styl Agresivní byli zneužíváni, často bývají krutí

Patologické životní styly Separující se byli zanedbávaní a vychovaní ve lhostejnosti sklon k pocitům porážky izolují se a tak chtějí světu ukázat svoji nadřazenost („Já vás nepotřebuju. “)

Patologické životní styly Základní omyly patologických osobností zprostředkovávají maladaptivní cíle přílišná generalizace na základě poznání jediného malého vzorku závěry na základě pokřivené zpětné vazby od

Patologické životní styly Neuróza = útěk do nemoci dává jedinci převahu nad ostatními vyžaduje ohleduplnost vyhnutí situacím při projevení nedostačivosti

Patologické životní styly Odvaha rozhoduje o: neuróze kompenzaci - vnímaná nedostačivost je vyvážena výraznou snahou jinde překompenzaci - příliš zdůrazňuje opak toho, v čem se cítí být sláb (př. „malý generál“)

Teorie terapeutických procesů Zvyšování vědomí klientova práce musí být ochoten mluvit (včetně snů, raných vzpomínek a rodinné konstelace)

Teorie terapeutických procesů terapeutova práce četné interpretace minulost spojována se současností => poukaz na kontinuitu klientova životního stylu analýza životního stylu interpretace základních omylů

Interpretace základních omylů přílišná generalizace – „nikdo se o mě nestará“ pokřivení životních nároků – „v životě nemůžeš vyhrát“ minimalizace sebehodnoty – „jsem pouze žena v domácnosti“ nerealistické cíle – „musím každého potěšit“

Teorie terapeutických procesů Interpretace základních omylů nesprávné hodnoty – „neohlížej se na ostatní“ terapeutova práce souhrn pozitivních charakteristik klienta je součástí analýzy životního stylu na konec shrnutí životního stylu formou

Manipulace s následky klientova práce přehodnotit budoucí cíle možný experiment s chováním směřující k sociálnímu cítění

Manipulace s následky terapeutova práce vytváření představ klient, neustále usilující o bytí v centru pozornosti, si představuje sám sebe v roli klauna či císaře dobyvatele je-li schopný se své roli smát možnost zmenšení touhy

Manipulace s následky terapeutova práce zadávání úkolů skrze které se klienti učí vyjádřit sociální cit (př. aby každý den někoho potěšil) Technika přistižení sebe sama povzbuzuje klienta v představě, že se přistihl

Manipulace s následky terapeutova práce učení se předvídání vyhýbání se automatickým reakcím

Vybírání klientova práce vybral-li si pacient už jako dítě životní styl, může si i později zvolit jeho radikální změnu uvažování o změně může narušit pocit bezpečí strach klientů

Vybírání terapeutova práce povzbudí klienty v experimentování s novými životními alternativami př. technika jako by – chová se „nanečisto“ (vyzkouší si to) možnost kroku na cestě k reálnému stavu

Vybírání terapeutova práce technika zamáčknutí knoflíku (push- button) při zavřených očích představa okamžiků ze své minulosti, kdy se cítili velmi šťastní,

Vybírání terapeutova práce technika zamáčknutí knoflíku (push-button) přepínáním se učí, že mohou dle libosti vytvořit jakékoliv pocity, stačí jen rozhodnutí vhodné zejména u klientů, tvrdících, že by se změnili, jen kdyby uměli ovládat své silné

Terapeutický obsah Intrapersonální konflikty A/ úzkost a obrany destruktivní životní styl přináší přinejmenším pocit bezpečí zpochybnění životního stylu zvyšuje úzkost primárně tak slouží k vyhýbání se akci

Intrapersonální konflikty A/ úzkost a obrany terapeut musí dávat pozor na tendence vyhnout se pocitové analýze nezdařeného živ. stylu kompenzace = nejběžnější OM obrana před pocity méněcennosti Úkol PT nahradit ji účinnějšími OM

Intrapersonální konflikty B/ sebeocenění problém se sebeoceněním paradoxně mizí v okamžiku, když klienty povzbudíme, aby zapomněli na sebe a žili pro druhé (je tedy nutný životní styl přínosný pro svět)

Intrapersonální konflikty C/ zodpovědnost člověk musí přijmout zodpovědnost za dopad vlastního živ. stylu na společnost

Interpersonální konflikty intimita a sexualita lidé by rádi předstírali, že v životě lze („neoddělovat“ domov a práci) X takto to nefunguje komunikace pokud je účinná snaha o

Interpersonální konflikty hostilita agresivní instinkt je jeden z nejdůležitějších lidských pudů je to projev základní touhy po moci = 1 z nejhorších způsobů usilování o nadřazenost

Interpersonální konflikty ovládání rozmazlený není ve svém despotismu tak nápadný (jako v dětství utlačovaný) používá neurotické symptomy (úzkost, „depky“, hypochondrie…), aby druzí uspokojili jeho vrtoch

Individuo-sociální konflikty přizpůsobení vs. transcendence neměla by stavět proti sobě jedince a společnost ovládání impulzů tlak rodičů má posilovat sociální cítění sexuální a agresivní pudy mohou dojít naplnění v rámci vyšších soc. zájmů

Od konfliktu k naplnění Smysl života závisí na životním stylu tvořivé já se snaží podílet na uspokojování nejšlechetnějších potřeb a aspirací lidstva Ideální člověk sociální cit jako ideál a pragmatický cíl

Hlavní zásady psychoterapie v rámci individuální psychologie 1. poznat klientův nerealistický životní plán terapeut si klade otázky: „Co by se změnilo, kdyby byl zdráv? “ „Umožňuje mu jeho stav vyhýbat se něčemu? “ PT zjišťuje životní styl - základ sebepojetí,

Hlavní zásady psychoterapie v rámci individuální psychologie 2. Vést klienta ke změně životního stylu má ke svému životu zaujmout realistický postoj vzdát se přání dosáhnout nebo znamenat víc, než je přiměřené jeho skutečným schopnostem vzdát se sekundárních zisků

Individuální terapie v oblasti moderní manželské terapie destruktivní chování v manželství zpravidla sleduje 1 z následujících cílů: zastírání vlastních nedostatků připoutání pozornosti k sobě odplata

Terapeutická praxe velice flexibilní (individuálně, s rodinou, spolupráce několika terapeutů, skupinová sezení Dreikurs - návrh spolupráce několika terapeutů zabránění interferenci přenosových či protipřenosových problémů s terapeutickým pokrokem

Terapeutická praxe workshopy zaměřené na prevenci či řešení problémů oblíbená forma vzdělávání rodičů v oblasti výchovy dětí speciální zaměření na práci s delikventy

Kritika individuální psychoterapie o skutečné účinnosti existuje minimum údajů psychoanalytické hledisko jde o jednorozměrnou teorii zdůrazňující Ego na úkor Id

Kritika individuální psychoterapie behaviorismus váhání adleriánů teoretici sociálního učení hledající příčinu maladaptivního chování v rodinné konstelaci a jiných podmínkách prostředí X mystici přisuzující zodpovědnost za pokřivený životní styl kreativnímu Já?

Kritika individuální psychoterapie vágní pojmy usilování o nadřazenost tvořivé Já nevhodné pro vědecké zkoumání

Kritika individuální psychoterapie kontextuální pohled problémy přičítány jedincům, ne nemocné společnosti intrapsychické síly – nadřazenost a méněcennost

Děkujeme za pozornos