Alexandr Velik v exemplech Alexandr Velik ve stedovkch

Alexandr Veliký v exemplech • Alexandr Veliký ve středověkých Čechách • P. Cermanová – J. Svátek – V. Žůrek • PVP na FF UK • ZS 2020 -2021

Exemplum • Doslova příklad, vzor • Stručný příběh - příhoda, bajka, anekdota – s moralizujícím vyzněním (obvykle je zřejmé z textu a nemusí být vysvětlováno, méně často je vysvětlení (tzv. epimythion) doplněno na konec exempla) • Velmi často užíváno v kázání a literatuře • Pestré motivy (osoby z historie i literatury; světci; zvířecí příhody) • Moralizující a zároveň naučné historky • Anonymní, mnohdy ústně tradované

Exempla • Sesbírány a zapsány ve sbírkách (zejména rozsáhlé sbírky sestavované počínaje 12. st. ) • Caesarius z Heisterbachu, Dialogus miraculorum • Gesta Romanorum • Petrus Alphonsi, Disciplina clericalis • pseudo-Burley, De vita de moribus philosophorum antiquorum • Jan z Walesu. Breviloquium de virtutibus antiquorum principum • Jakub z Cessole, Liber de moribus

Staročeská exempla • Sesbírány a zapsány ve sbírkách • Caesarius z Heisterbachu, Dialogus miraculorum, Gesta Romanorum, Petrus Alphonsi, Disciplina clericalis, pseudo-Burley, De vita de moribus philosophorum antiquorum, Jan z Walesu. Breviloquium de virtutibus antiquorum principum et philosophorum, Jakub z Cessole, Liber de moribus • Štítný a jeho překladatelské dílo; Povídky olomoucké • Příběhy římské, Jan Guallensis O čtyřech stěžejných ctnostech, Životy starých filosofů

Exempla • Bádání • Claude Bremond – Jacques Le Goff – Jean-Claude Schmitt, L’Exemplum, Turnhout 1982 (= Typologie des sources du Moyen ge occidental 40). • Eduard Petrů, Vývoj českého exempla v době předhusitské, Praha 1966. • Karel Dvořák, Soupis staročeských exempel, první vydání 1978, druhé doplněné, Praha 2016 • typické jsou výpůjčky a užití exempel v rozličných literárních textech - intertextualita • Alexandr Veliký je oblíbenou postavou v různých prostředích • Dvořák eviduje 35 exempel s Alexandrem Velikým

• Karel Dvořák • Soupis stč. • exempel

Alexandr Veliký v exemplech • Štítný, Knížky o hře šachové (kapitola o věži): • Byl jeden popaden, ješto lúpil na moři, a přiveden byl před Alexandra krále. A když jemu vece Alexander: „Pročs lúpil, nedada pokoje na moři lidem? “, a ten směle vece proti králi: „A proč ty lúpě nedáš pokoje všemu světu? Že já jednu lodi vezmu, nazýváš mě lúpežníkem, a že ty s vojskem jezdě lúpíš, ciesař sloveš. Byť se mně štěstie obrátilo, já bych byl dobrý; ale čím tobě viece jde pod ruku, tys vždy hoří. “ Aj, kakúť jest řeč tak veliký král strpěl, a řekl tomu: „Chciť tvú chudobu proměniti, aby svú zlostí štěstie nevinil. “ I nadal jeho, že jemu nebylo třeba lúpiti.

Alexandr Veliký v exemplech • Štítný, Knížky o hře šachové (O Alexandrovi, filosofu Anaximenovi a městě Lampsaku): • Nemá také král z lestného srdce chytrú řečí slibóv činiti neb přísah, jinak mieně, než ti rozumějí, jimž slibuje neb přisahá. Čtem, že jsú některá královstvie zahynula proto, že králové jich činili tak lestné přísahy. Aniž má král bez velmi pilné potřeby z obyčeje cos buď bráti na svú přísahu, a pakli kdy vyjde i taková přísaha od něho, má na to pomnieti. • Praví o Alexandrovi Valerius, že jel s vojskem k jednomu městu u velikém hněvu, chtě je obořiti. A jeden mudřec byl z toho města rodem a byl vzácen Alexandrovi. I šel před Alexandra, chtě milost uprositi tomu městu; a Alexander uzřev jeho, rozoměje, že chce prositi za to město, prvé se uteka k řeči, vece; "Na tom přisahám, žeť toho neučiním, zač mne budeš prositi!" A mudřec, tu přísahu uslyšav, vece: "Králi milý, za toť prosím Tvé Milosti, zboř a zahlaď to město a nedávaj milosti jemu!" A král, aby nebyl křivě přisáhl, dal milost městu tomu a nezbořil jeho.

Jan Hus, Kázání na paměť Karla IV. Confirmate corda vestra (1409) • Každoroční kázání připomínající zakladatele univerzity v termínu kolem výročí úmrtí na konci listopadu • Od: To jest patrno na Alexandrovi Velikém, jehož kosti… (s. 198) • Po: Ale co by řekl přeslavný kníže, císař a král Karel, jehož památku nyní slavíme… (s. 199) • Otázky: • Jaký příklad představuje figura Alexandra v Husově kázání? • Jaký uvádí Hus zdroj pro svůj příběh o Alexandrovi?

Alexandrova smrt jako exemplum • Kronika o Alexandrovi Velikém • (staročeské zpracování Historia de preliis, redakce I 3) • Kapitola, v níž Démosthenés sestavil nápis určený na Alexandrův hrob. • Tematizována je marnost lidské snahy o světovládu • Alexandr, který byl předurčen k ovládnutí světa, našel konec v úzkém, nehostinném hrobě. Sám o tom ve skladbě říká: • „Vše sem bral, smrt mě vzela, jenž všechno béře […] Svět mi dosti nebyl ze všech stran k chycení, již sem chycen a krátký me hrnec drží. […] Čím viece vstupuješ na najvyššie, v hlubokost spadneš. Spatř mé biedné tělo, jemužto bieše všechno povolno, a již mě krátký a úzký súdček v úzkém miestě drží. Proč mužské přirozenie raduje se, bera se vzhuoru, poňavadž jest z útlého stvořeno, zveličeného zprvu počátka, potom pytel smrdutý a naposledy pokrm črvuom.

Alexandrova smrt jako exemplum • Intertextuální přenos motivu/exempla • Příklad: Summa recreatorum (neboli Kratochvilník krále Karla) O třetím druhu inteligence vypráví příběh Valerius v osmé knize: Když Alexander uslyšel od svého průvodce, že jeho učitel je přesvědčen o tom, že existuje bezpočet světů, pravil: , , Běda, já ubožák jsem se zatím nezmocnil světa ani jediného. " Krátce nato byl pro něho zhotoven náhrobek o pěti stopách. Proto básník praví: • Sbírka zdravovědných a stravovacích poučení, zábavných a naučných příběhů a exempel • Jsou k ničemu radosti světa, • Sestaveno nejspíš na dvoře Karla IV. • Příkladem Veliký je. Svět celý nestačil pro něj. • • Teď mu stačí hlína, jež náhrobek z mramoru plní, • pomíjí vážené jmění i jméno pozbývá zvuku. • domek o pěti stopách, v němž jeho vznešené tělo • spočívá ve trošce prsti.

Alexandr Veliký v exemplech • Gesta Romanorum, stč. Příběhy římské • Tato sbírka přidává christianizující a moralizující výklad za každým exemplem (uvedeno moraliter, stč. duchovně), která obvykle v literatuře putující exempla násilně zasazuje do kontextu křesťanské věrouky • Rozsáhlá sbírka latinských exempel je v Čechách adaptována pod názvem Gesta Romanorum mystice moralizata • Převažující funkce sbírky - pomůcka pro sestavování kázání (jak naznačuje také nadpis v rkp. Praha, NK ČR, XII B 20, fol. 43 r: Incipiunt collecta quedam ex Gestis Romanorum pro exemplis ad sermones. • Staročeský překlad přinesl výběr 112 exempel pod názvem Příběhy římské •

Alexandr Veliký v exemplech • Gesta Romanorum, stč. Příběhy římské: O smrti Alexandra • nápadná podobnost s Husovým kázáním

Alexandr Veliký v exemplech • Gesta Romanorum, stč. Příběhy římské: O našem životu takto • Praví Saturnus, že Diogenes ten mudřec tak byl u veliké chudobě, že jedinkú kád měl za svuoj duom, kterúžto kád zřiedlem obracováše vždy k slunci. A když Diogenes jednoho dne k slunci sedieše, král Alexander Veliký s svými rytieři i s svú čeledí přistúpil k němu; nebo o něm mnoho slyšal bieše, že by dokonaný byl ve mnohých skutciech, a zvláště že v chudobě dobrovolně přebýváše. I řekl jemu král Alexander, aby prosil od něho, což by se jemu líbilo, že by jemu chtěl dáti. Vece jemu Diogenes i těm všem, ktož stojiechu mezi ním a sluncem: "Odstupte a nestójte mezi mnú a mezi sluncem, a na tom dosti mám. " A tak Alexander s svými odstúpil, a jenž bieše všecky národy přemohl, od toho chudého přemožen byl.

Alexandr Veliký v exemplech • Duchovně: • Najmilejší! Skrze tohoto chudého mudrce rozumie se každý z nás, jako David die: "Nebo chudi přéliš učiněni sme. " Kád jest život náš nynější. Nebo jakožto kád jest obrtčivá s miesta na miesto, takéž život náš obrtčivý jest z jednoho stavu do druhého. Jednak člověk vesel jest, jednak smuten jest, jednak zdráv, jednak nemocen. Protož my v této kádi sediece, to číšto v nyněj šiem životě, vždy k Kristovi seděti máme a k němu se obrátiti, jenž jest slunce spravedlnosti. Alexander Veliký, jenž nás tieže, chceme-li co od něho vzieti nebo mieti, jest diábel, jenž nám ukazuje světskú marnost, jako Kristovi ukazoval vše hory. Od něhož všeho nechajíce toliko máme prositi, aby nestál mezi námi a mezi sluncem, to jest Jezukristem, Pánem naším. Ale což jest na něm, toho nepřepustí, točíšto aby slunce, točíšto Kristus, dal nám světlo milosti své. Ale častokrát chce, abychom prosili ně co světského, jímž bychom byli odlúčeni od pravého slunce. Protož odejmem každú příhodu mezi námi a mezi Bohem, abychme mohli své oči svuobodně a bezpečně bez přiekazy zdvihnúti a jej viděti se všemi sbožnými. Amen.

Alexandr Veliký v exemplech • Gesta Romanorum, stč. Příběhy římské: O Velikém Alexandru řeč • Čte se, že Alexander král Veliký v jeden čas k dvoru krále indského nebo Indie, řečeného Porus, v uosobě rytieře sprostného přišel, aby spatřil moc i velebnost jeho. Tehdy král Porus mně, by byl Antigonus, rytieř Velikého Alexandra, počestně jej přijal i přikázal, aby jej ctili nad jiné. Alexander po každé krmi přinesené mísy střiebrné pozlacené těm služebníkóm, ješto předeň slúžiechu, tajně a kradmo sobě zachováváše a v svém lóně kryjieše, jako by jeho byly. Ale když byl obžalován před králem z toho, a přiveden jsa před král, takto odpověděl: "Ó pane i králi! Ej, já slyšev přélišnú pověst i velebnost o tobě nad pověst i velebnost krále Alexandra, v rytieřstvu i v ztravě, já sprostný rytieř k tobě sem přijel, abych jako věčiemu tobě slúžil, ale ne jemu. Protož obyčej jest i právo na dvuoře Alexandrově, že každý rytieř u jeho stolu jsa všecka orudie zlatá i střébrná, kteráž k němu s krměmi přinesú, jako svá vlastnie zachovává. A já vida tě ne menšieho, ale větčieho, týž obyčej u tvého dvoru chtěl sem zachovati. " Uslyševše to rytieři, toho jistého krále Alexandra následovali, a velikými dary jsúc od něho darováni s ním proti královi Porovi v boj vešli a jej zahubili a všecku Indí Alexandrovi podrobili.

Alexandr Veliký v exemplech • Gesta Romanorum, stč. Příběhy římské: O Velikém Alexandru řeč • Duchovně: • Najmilejší! Tento král Alexander jest Pán náš Jezus Kristus, jenž když v uosobě sprostného rytieře, točíšto v uosobě člověčské na dvuo tohoto světa všel, chtě pilně spatřiti běh tohoto dvoru i moc, kterúž král Porus, točíšto diábel, na tomto světě měl. Kterýžto Kristus všecka orudie zlatá i s třiebrná, točíšto věrné duše, jemu pobral a jiné všecky ty silné rytieře i kniežata, kteříž jeho chtěli poslúchati a diábla opustivše veň uvěřili, s sebú pojal a je velice daroval, točíšto věčným životem v nebeském království.

Alexandr Veliký v exemplech • Leo Archypresbyter, Historia de preliis, rec. I 1, • Do jídelny, v níž byl připraven oběd, vstoupil Dareius současně s Alexandrem. Oba usedli a Dareiova družina zasedla s nimi. Jídelna byla cela vykládána zlatem. Peršané hleděli na Alexandrovu drobnou postavu s pohrdáním a nebrali na vědomí, kolik je v tom útlém těle moudrosti, odvahy a statečnosti. Mísy k nošení vybraných pokrmů, stoly, stoličky, vše bylo zdobeno zlatem. Číšníci roznášeli nápoje ve zlatých pohárech zdobených drahými kameny. Uprostřed hostiny však položil náhle Alexander zlatý pohár, který mu byl podán, vyprázdněný do klína. Totéž udělal s druhým i třetím. Číšníci na to upozornili Dareia. Ten povstal a zeptal se: "Příteli, proč to děláš? Proč schováváš poháry do klína? " "Při hostinách mého pána, " odpověděl Alexander, „je zvykem, že si hodovníci, chtějí-li, mohou odnést poháry, z nichž pili. Protože však tento zvyk u vás není, vrátím vám je. " A poháry vrátil. Peršané se však mezi sebou shodli, že je to zvyk velice pěkný.