Agregtn poptvka a nabdka 5 O em to

Agregátní poptávka a nabídka 5

O čem to bude? Minule § Peníze Nyní § Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky ) § Rozklad nominálního produktu na reálný produkt a cenovou hladinu 2

Agregátní poptávka § Agregátní poptávka (AD) představuje objem celkového produktu, který jsou domácnosti , firmy, vláda a cizinci ochotni v daném období nakoupit při dané cenové hladině. 3

Agregátní poptávka § Agregátní poptávka: AD = C + I + G + NX § Makroekonomická rovnováha: AD (poptávce) = AS (nabídka) 4

Agregátní poptávka § Na ose y měříme celkovou cenovou hladinu P a na ose x poptávané množství statků , které můžeme považovat za rovnovážný reálný produkt Y. § Změna poptávaného množství je představována pohybem po křivce AD. § Změna poptávky je vyjádřena posunem křivky AD. P AD´´ AD AD´ C+I+G+NX Y 5

Příčiny nepřímé závislosti mezi vývojem P a Y § Snížením P roste reálná hodnota peněžních zůstatků, kdy se prosazuje: § Keynesův efekt (efekt likvidity), § Piguův efekt (tj. efekt reálných peněžních zůstatků) jako složka tzv. efektu bohatství. 6

Proč je křivka klesající? Tři vysvětlení: § Efekt úrokové míry § Efekt bohatství § Zahraniční efekt 7

Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) § Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) předpokládá jediné spojení mezi peněžní nabídkou a ekonomickou aktivitou , a to přes trh obligací (tzv. keynesiánský transmisní mechanizmus). § AD (poptávka) je zde stimulována nepřímo , a to poklesem úrokové míry. § Pokles i je způsoben zvýšením nominální peněžní zásoby M nebo snížením cenové úrovně P , a tak rostou reálné peněžní zůstatky. § Přebytečné peněžní zůstatky vytvářejí dodatečnou poptávku po ostatních finančních aktivech , tím roste tržní cena těchto aktiv a klesá úroková míra . § Důsledkem poklesu i je růst spotřebních a investičních výdajů (posun AD doprava nahoru ). 8

Efekt bohatství § Efekt bohatství předpokládá přímou závislost poptávky po zboží na úrovni reálných peněžních zůstatků. § Nevyžaduje snížení úrokové sazby i. § Předpokladem jeho působení je flexibilní cenová úroveň, křivka AD je vždy negativně skloněna. § Pokles cenové úrovně P vede ke zvýšení reálné hodnoty peněžních zůstatků, a tím k růstu spotřebních výdajů C (posun po křivce AD dolu). Tato složka efektu bohatství se nazývá Piguův efekt popř. efekt reálných peněžních zůstatků. § Efekt bohatství zahrnuje navíc rovněž vliv změn cenných papírů (růst cen obligací zvyšuje AD a posouvá křivku AD vpravo nahoru). 9

Zahraniční efekt (efekt čistého exportu NX) § S poklesem domácí cenové hladiny roste poptávka zahraničních subjektů (X) a klesá poptávka domácích subjektů po relativně dražším dováženém zboží (M). 10

Příčiny změn AD (pozitivní poptávkové šoky, posun křivky AD vpravo) § Zvýšení peněžní zásoby vede k poklesu úrokové míry, a tím k růstu I a C. § Optimistická očekávání firem a domácností § Růst bohatství domácností (např. růst cen akcií) § Pokles míry zdanění (roste C, I) § Zvýšení vládních výdajů (G, TR) § Znehodnocení kurzu domácí měny (roste NX) § Oživení v zahraničí § Růst populace § Očekávání růstu cenové hladiny (inflace) 11

Pozitivní a negativní poptávkový šok § Výsledkem posunu křivky AD vpravo (pozitivní poptávkový šok) je zvýšení rovnová žného produktu , a tím i zaměstnanosti. § Současně stoupá i rovnová žná cenová hladina. § Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´. § Při negativním poptávkovém šoku je tomu opačně. 12

Pozitivní poptávkový šok 13

Negativní poptávkový šok Pokles produktu (důchodu) je doprovázený poklesem průměrné cenové hladiny. 14

Agregátní nabídka § Agregátní nabídka představuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která budou firmy ochotny vyrábět a prodávat v daném období při různých cenových hladinách. 15

Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) § Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) má vertikální tvar a protíná osu x na úrovni potenciálního produktu Y*. § Růst nebo pokles AD povede pouze ke změně cenové hladiny, a tím i nominálního produktu. § Dlouhodobě se reálný produkt m ůže zvýšit, jen zvýší-li se potenciální produkt (růstem vstupů a jejich produktivity se LRAS posune doprava). 16

Potenciální produkt § Potenciální produkt je produkt vytvořený při plné zaměstnanosti neboli při dosažení přirozené míry nezaměstnanosti (u*). § Krátkodobě se může nezaměstnanost snížit pod úroveň u* a také rovnovážný produkt Y se může odchylovat od potenciálního produktu. § Dlouhodobě se produkt neustále vrací k úrovni potenciálního produktu Y*. 17

Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) LRAS 1 P LRAS 2 E 2 AD 2 E 1 Y*1 AD 1 Y*2 Y 18

Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – extrémní verze § S růstem AD (do AD 2) vzroste objem nabízené produkce (reálné výdaje a produkt) do Y 2, ale cenová hladina zůstane nezměněna. § Důvodem fixní cenové hladiny jsou fixní ceny vstupů v krátkém období (fixní mzdy, dlouhodobé smlouvy o pronájmu půdy, domů, dodávkách materiálu aj. ). 19

Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – základní verze § S růstem AD (do AD 3) bude klesat mezní produkt práce (zákon klesajících výnosů), porostou jednotkové pracovní náklady , tím i mzdové náklady a ceny ostatních vstupů. § V důsledku toho rostou ceny finálních statků, a tak roste celková cenová hladina P. Křivka SRAS získává pozitivní sklon. 20

Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SRAS) P 3 E 4 P 2 E 3 AD 4 AD 3 E 1 E 2 SRAS P 1 AD 1 Y 2 AD 2 Y 3 Y 21

Klasická (neoklasická)křivka agregátní nabídky § Růst AD povede při dokonale pružných mzdách i cenách dalších výrobních faktorů k růstu P a nominálního produktu. Křivka krátkodobé AS (SRAS) bude vertikální. § Křivka SRAS je současně i křivkou dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS), protože chování cen vstupů i výstupů je stejné i v dlouhém období. P P 2 P 1 SRAS = LRAS) E 2 E 1 AD 2 AD 1 Y* Y 22

Příčiny změn AS (negativní nabídkové šoky, posun křivky AS vlevo nahoru): § Růst nominálních mezd a dalších nákladů na pracovní sílu Růst míry zdanění osobního důchodu přitom působí jako negativní nabídkový i poptávkový šok. § Růst cen surovin na světových trzích (např. v důsledku ropných šoků, zavedením dovozních cel aj. ) § Znehodnocení měnového kurzu (zdražení dovozu) § Růst nepřímých daní (přímo zvyšují ceny statků) nebo daní z důchodů výrobců § Negativní změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zhoršení kvalifikace a technické úrovně, zhoršení klimatických podmínek aj. ) § Snížení množství disponibilních výrobních faktor ů (např. likvidace výrobního zařízení, úbytek obyvatel) 23

Negativní a pozitivní nabídkový šok § Výsledkem posunu pozitivně skloněné křivky SRAS vlevo (negativní nabídkový šok) je snížení rovnová žného produktu, a tím i zaměstnanosti. § Současně vzrůstá i rovnová žná cenová hladina. § Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´. § Při pozitivním nabídkovém šoku je tomu opačně. 24

Posun křivky SRAS P SRAS´ SRAS E´ P´ SRAS´´ E P E´´ P´´ AD Y´ Y Y´´ Y 25

Negativní nabídkový šok 26

Pozitivní nabídkový šok § Růst produktu při současném poklesu průměrné cenové hladiny 27

Shrnutí 1/3 § Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. § Křivka agregátní poptávky je klesající: čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt. § Klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty: efektem úrokové míry, efektem bohatství a zahraničním efektem. § Agregátní poptávka roste, pokud rostou spotřební výdaje domácností, investice, vládní nákupy a čistý export. Jejich růst však nesmí být způsobem změnou cenové hladiny. 28

Shrnutí 2/3 § Agregátní nabídka vyjadřuje množství reálného produktu, která chtějí firmy vyrobit při různých cenových hladinách. § Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu. § Krátkodobá křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí. S rostoucí cenovou hladinou roste reálný produkt. § Růst cen výrobních vstupů snižuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku nahoru. Pokles cen výrobních vstupů zvyšuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku dolů. 29

Shrnutí 3/3 § Rovnovážný produkt a rovnovážná cenová hladina jsou dosaženy, pokud se agregátní poptávka a agregátní nabídka rovnají. Je nutné ale rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou rovnováhu. § V krátkém období se reálný produkt může vlivem změn agregátní poptávky a agregátní nabídky odchylovat od potenciálního produktu. § Zaměstnanci podléhají peněžní iluzi, jestliže ztotožňují růst nominálních mezd s růstem reálných mezd, aniž si uvědomují změnu cenové hladiny. 30