ablona 32 VY32INOVACE1419Chemie jako hrozba Chemie jako hrozba

Šablona 32 VY_32_INOVACE_14_19_Chemie jako hrozba

Chemie jako hrozba • • • Anotace: Prezentace může sloužit jako výkladové učivo Autor: Mgr. Lenka Kajabová Předmět: Chemie Očekávaný výstup: propojení teoretické a praktické části chemie Speciální vzdělávací potřeby: dataprojektor, interaktivní tabule Klíčová slova: chemické katastrofy, Bhópál Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 12 – 15 let

Katastrofa v Indii Bhópál

INDIE

Chemická továrna firmy Union Carbide, Bhópál, Indie, noc z 2. na 3. 12. 1984 • Bhópálská katastrofa je největší známá průmyslová havárie v historii. • Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu, kyanovodíku a dalších látek poškozující lidské zdraví. • Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8, 000 lidí, do dnešního dne přibližně 20, 000 lidí a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520, 000.

Když mrak zahalil město, lidé oslepení jedovatým plynem se vypotáceli ze svých domů ven a hledali pomoc na ulici. Tváře měli nafouklé a zdeformované puchýři. Mnozí zemřeli přímo v postelích. Toxické plyny lidem spálily tkáně očí a plic.

Továrna n indické a pesticidy spo ho měs lečnost t a Bhópá i Union kvůli úd Carbide l b ržbě. M yla v so na zápa botu 2. ístní dě kterém dním kr lníci do prosinc s e n a aji c s e 1984 házel ka tali za ú ovšem odstave pracovn kol natř palný m na í í ethyliso ci nemě t víko n nádobu ádrže, v kyanát li ani tu s p i ( š t e C n ení. Při H ou vodo 3 Protože N C O práci ně ), o čem u a ta p nikdo n k ž do omy řes netě evěděl, povšim lem pře sné víko nutí a m co se v vrhl nádrži n natekla ohlo ta které se k dojít k achází, dovnitř začal m z e. ůstala u smísení ethyliso půlnoci dálost b k a k p y a z a a l n i č n á ez al ve fo. t D o směny o d š p l o a rmě jed řovat a k reakc v továrn z i, při o h v ruba 40 atého p ě sice p ale velk lynu un minut p o zjištěn á část ji i kat ven o í nebez ch nefu kdy nem. p V ečí zapn ngovala edoucí ě l u i a l poplaš šanci ut lidé tak postupo né sirén é c b t y. v l P i a l z l y a v n s y, e směru aženi ve byl těžš zabíjet. í v Účinek jedu by ětru k blízké c než vzduch a p spánku, l okamž h omalu itý a po udinské čtvrti , kde za stupně čal z asáhl o 60 km 2 blast o. rozloze

Následky - okamžitá smrt (či slepota s následnou smrtí) vlivem „spálení“ tkání očí a plic - toxické látky pronikly do krevního řečiště, kde vážně poškodily další tělesné orgány - zvracení, pálení v očích, v nose a v krku, následné respirační selhání bylo hlavní příčinou úmrtí - v některých případech vyvolal plyn silnou vnitřní sekreci, která měla za následek zaplnění plic tekutinou

Ti, co přežili první zasažení plynem, měli nenávratně poškozené plíce, neurologické symptomy zahrnující bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, deprese, únavu, vyčerpání, podrážděnost. Dalšími poruchami bylo poškození trávicí trubice, pohybového aparátu, rozmnožovacího a imunitního systému. Těhotným ženám byl umožněn potrat, jiným se narodily postižené děti.

Památník obětem katastrofy

Společnost Union Carbide odmítla požadavek na odškodnění obětí ve výši 220 miliónů dolarů. Vyšetřování ovšem odhalilo trestuhodné zanedbání bezpečnosti provozu; tyto organizace později zažalovaly společnost Union Carbide a žádaly náhradu 20 miliard dolarů pro poškozené. Po pěti letech soudních tahanic se rozhodla indická vláda přistoupit na mimosoudní vyrovnání ve výši 470 miliónů dolarů. Výplata odškodného na osobu dosáhla okolo 270 až 530 dolarů (ve většině případů částka nestačila ani na uhrazení lékařské péče za pět let od katastrofy).

Opuštěná část chemičky Union Carbide

Chemička ihned po havárii ukončila svůj provoz. Tovární komplex byl zanechán v dezolátním stavu, zamořený jedovatými látkami, které se pomalu uvolňují do okolí respektive do spodní vody. V roce 1999 navštívili tovární oblast experti Greenpeace. Jejich zpráva uvádí, že celý komplex je kontaminován pesticidy, těžkými kovy a chlorovanými chemikáliemi (nalezena rtuť, olovo, nikl, měď, hexachlorcyklohexan a další). Některé měřené hodnoty přesahují až milionkrát doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace. Přibližně 20, 000 lidí žijících v okolí chemičky je bez přístupu k pitné vodě, což má za následek vystavení již druhé generace obyvatel v řadě účinku toxických látek.

Oběti tragédie

Svědectví oběti Kahkashan žije v Shobharam Ki Bawdi. V době havárie jí bylo 6 let: "Oči mě pořád hodně pálí a špatně vidím. Na prsou mě pořád bolí a pálí. Někdy si myslím, že je lepší zemřít, než žít celou dobu s takovými bolestmi. Když už byla bolest nesnesitelná, maminka nahřála cihlu a přikládala mi ji na záda. Spolu s lehkou masáží to na chvíli bolest utišilo. Pak mě máma odvezla do nemocnice. Každý den jsem dostávala injekce a užívala plnou hrst léků. Dokud jsem užívala všechny ty léky, bolest byla snesitelná. Když jsem léky přestala brát, bolest se vrátila. Pak mi jedna z mých tet řekla o klinice Sambhavna. Lékař na této klinice mi doporučil chodit na masážní léčbu. Stále ještě docházím na masáže a většina bolestí ustala. "

SOUD Indický soud shledal 7. června 2010 vinnými z podílu na katastrofě sedm manažerů společnosti Union Carbide. Nejvýše postaveným z nich byl Kešub Mahíndra, který byl v době havárie předsedou Union Carbide India Ltd. , dceřiné společnosti americké firmy Union Carbide, a v době soudu manažerem přední indické firmy na výrobu traktorů a zemědělských strojů Mahindra & Mahindra. Případ se táhne přes 20 let; v roce 1987 indická Centrální kancelář pro vyšetřování obvinila 9 osob „ze zabití nerovnajícího se vraždě“, za což mohli být odsouzeni až na 10 let vězení. V roce 1996 ale indický nejvyšší soud snížil obvinění na „způsobení smrti z nedbalosti“ s maximální sazbou do dvou let odnětí svobody. Během procesu jeden ze souzených zemřel a Američan Warren Anderson, který by v době havárie ředitel koncernu Union Carbide, se odmítl k soudu dostavit.

Zdroje: • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Bh%C 3%B 3 p%C 3%A 1 lsk%C 3%A 1_katastrofa#Po_hav. C 3. A 1 rii • • http: //old. greenpeace. cz/bhopal/obeti. html http: //www. google. cz/imgres? q=bhopal+tragedies&um=1&hl=cs&sa=N&biw=1366&bih=573&tbm=isch&t bnid=9 wtp. Onc 6 h. Bxs. FM: &imgrefurl=http: //current. com/community/91571932_bhopals-women-still-bearscars-of-gashell. htm&docid=dh. Z 2 Im 9 m. VDs 6 a. M&imgurl=http: //www. photofest. org/2002/images/bigpix/moxon. jpg& w=350&h=419&ei=UCy 4 Ts. CHJo 6 Yh. Qf. B 8 f. WWBA&zoom=1&iact=rc&dur=469&sig=1170878718001491758 82&page=7&tbnh=171&tbnw=143&start=80&ndsp=10&ved=1 t: 429, r: 6, s: 80&tx=44&ty=44