4 Kestn obdarovn v ivot kesana obleen Veern

4. Křestní obdarování v životě křesťana – oblečení Večerní studium teologie, II KSV/KSPS – Křesťanská spiritualita v post-křesťanské společnosti 14. 3. 2017 Pavel Ambros SJ

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Z biblické literatury a z literatury antického Blízkého východu obecně víme, že oblečení je výrazem identity. Je pravda, že nahota je ztrátou identity. Oblečení je tedy přímým pojítkem s tím, co znamená život a smrt člověka. Nahota člověka vyjadřuje blízkost jeho smrti, hovoří o tom, že je od nynějška jen otázkou času, kdy přijde závěr, ale že přijde nevyhnutelně.

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní? ” Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů.

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Had byl nejlstivější ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh udělal. Pravil ženě: "Řekl ( skutečně ) Bůh: Nejezte ze žádného stromu v zahradě? " Žena odpověděla hadovi: "Smíme jíst z ovoce každého stromu v zahradě, jen z ovoce stromu, který je uprostřed zahrady - pravil Bůh - nesmíte jíst a ani se ho nedotýkejte, abyste nezemřeli. " Had nato ženě: "Ne, nezemřete. Naopak, Bůh ví, že kdybyste z něho jedli, otevřou se vaše oči a budete jako Bůh poznávat dobro i zlo. " Žena viděla, že (ovoce) stromu je chutné k jídlu, vábné na pohled, lákavé pro poznání moudrosti, a proto si z něho utrhla a jedla, a dala též svému muži; byl s ní a jedl. Tu se jim oběma otevřely oči a zpozorovali, že jsou nazí. Sešili tedy fíkové listy a udělali si zástěry. (Gn 3, 1 -8) první spiritualita oděvu

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka „Poté řekl: Oba dva byli nazí, ale nezakoušeli, že by se styděli. Jestliže se tedy nestyděli, nebylo to proto, že nevěděli, co to je stud. […] Z důvodu slávy, ke které byli obrácení, nezakoušeli zahanbení. Když jim byla odňata poté, co překročili přikázání, začali se stydět, protože byli svlečeni. Oba běželi k fíkovníku, aby zahalili nejen své tělo, ale jeho stydké části. “ EFRÉM SYRSKÝ, Komentář ke knize Genesis, 2, 14

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Když Bůh stvořil naše prarodiče, nestvořil je nahé, ale vložil na ně svůj vlastní plášť. Adam, stvořený Bohem k jeho obrazu, byl oděn stejnou slávou jako Bůh. Živý člověk je zjevením slávy Boží. Pomysli, v kolika úryvcích Starého zákona až po Kristův plášť utrpení má oděv co do činění se slávou Boží.

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Sláva Boží je jistý druh vyzařování tajemství a obsahu Božího života, jímž nemůže vládnout nebo čelit žádný člověk. Jestliže je tedy člověk oblečen do Boží slávy, znamená to, že i on jako obraz Boží žije radikální a nepopíratelnou jednotu mezi niterností ducha, který strhává do nezbadatelného tajemství Božího, a bezprostředním spojením s tělesným světem, který mu připomíná jeho stvořenost.

1. Oblečení vyjadřuje identitu člověka Člověk stvořený k obrazu Božímu nebyl nahý, ale jeho tělesnost, jeho kosmický rozměr byl zcela proniknut Božím světlem. Když se proto dívali jeden na druhého, vnímali světlo. Oblečení člověka je jistý druh svatozáře. A tento světelný kruh, vyzařování samotného světla Božího a jeho slávy, spojuje to, co je v člověku nejhlubší, s životem Božím. Oblečení zároveň zjevuje Boží slávu a chrání nejvnitřnější identitu člověka.

2. Co je to hřích? Bůh jako Otec, který má Syna a jsou spojeni Duchem. Bůh s POHLEDEM na Syna začal tvořit člověka Hospodin Bůh uhnětl člověka z prachu hlíny a vdechl do jeho nozder dech života, a tak se stal člověk živou bytostí.

2. Co je to hřích? vztah ne - vztah

2. Co je to hřích? Co zůstává člověku po hříchu? tělo duše Co chybí, je Duch, to je život Boží, společenství, láska. Chybí vztah = přijetí, pohostinnost, přivítání, vlídné akceptování, ujištění. Duch Svatý duše Co byl člověk před hříchem? tělo

2. Co je to hřích? sám d r u h ý

3. Důsledky hříchu Bůh jako Otec, který má Syna a jsou spojeni Duchem. Člověk ztratil schopnost objevit v sobě obraz Boží ČLOVĚK TÍM ZAKALÍ VLASTNÍ PRAMEN SVÉHO ŽIVOTA Důsledky hříchu

3. Důsledky hříchu Člověka začne svůj život prožívat jako čekání na smrt. Propast, která se v něm prohloubila, je absolutní. Nechce přijímat, ale prosadit se, zjednat si vážnost, uplatnit se. Ztráta životodárného počátku je ztrátou životního zaměření. tělo svět ďábel

4. Život před hradbami Člověk prožívá touhu po návratu, nemůže prolomit bariéru svého Já. Prožívá svůj život v iluzích a klamu. Tendence po hříchu: Ø projektování těla (splňte si své sny o krásné postavě) Ø dokáže zázraky: vlastní představy, fikce, iluze, virtualita Ø vlastní cíle Ø úzkost a strach Ø vlastní svět tváří v tvář smrti

4. Život před hradbami iluze snadnost idol seberealizace virtualita fikce sebeprezentace

4. Život před hradbami racionalita analýzy projekce fikce sebeprezentace účelovost struktura hříchu

4. Život před hradbami „Firmy sice mohou vyrábět zboží, ale to, co spotřebitel kupuje, je právě značka“. KLEINOVÁ, N. , Bez loga, Argo – Dokořán, Praha 2005, s. 7.

5. Oděv jako duchovní skutečnost připomíná 1. zranitelnost a křehkost (jeho hříšnost, vedoucí ke smrti) 2. původní důstojnost člověka

5. Oděv jako duchovní skutečnost - způsobem oblečení křesťan „přináší tělo ke vtělení“; Maria utkala oděv a oblékla ho, protože odložila svoji [starou] krásu; Kristus odložil šaty své slávy, aby se Adam mohl obléci; máme ze sebe svléci starého člověka a obléci nového; máme uchovat roucho spásy bez poskvrny, připravené pro slavnost eschatologické svatby;

6. Stud a jeho význam Stud chrání vztahovost přítomnou v lidsky prožívané sexualitě Stud je tedy cítění duchovního člověka před něčím, co považuje za svoji zjevnou propojenost s živočišným světem, spojitost natolik zvířecí, že ji se zahanbením vidí jako svět od toho lidského zcela vzdálený. To, co jej sjednocuje se světem zvířat, s hmotným světem prvních dnů stvoření, je nejdříve ztráta jeho zcela oslnivé záře slávy Boží.

7. Spiritualita odívání Oblékáme šat podle těla, které nosíme (tělo tělesné nebo tělo duchovní)

7. Spiritualita odívání Člověk svým vlastním úsilím vytvořil z materiálů této země i svojí tvůrčí energií zdání krásy, průzračnosti a věčnosti slávy Boží, kterou na počátku ztratil.

7. Spiritualita odívání Oblečení vyjadřuje dvojí dynamiku: a) střízlivost, přísnost, kdy křesťan bere do úvahy více skutečnost, která nastala po upadnutí člověka do hříchu, a oděv nám připomíná, co jsme ztratili; b) liturgii, tj. oblečení se v Krista, které se učíme nosit v tomto světě, jednoduše a prostě s pohledem, k čemu směřujeme.

5. Oblečení nového člověka Identita: - co jsem? - kým se zdám být? - komu se chci líbit? - být oblečen do slávy Boží = zahalen tajemstvím Božího života pohaslý knot = čím méně Božího tajemství, tím více nahoty smrti fíkové listy = křehkost člověka a stále nabízená pomoc boží stud = zapomněl jsem na obraz Boží v sobě jak nosím šat (kalkul, móda, střízlivost, liturgie) Myslet na šaty podle života, který v sobě nosíme.