3 Vdaje a rovnovn HDP Bude to o

3 Výdaje a rovnovážný HDP

Bude to o? § Minule: HDP získáme součtem všech výdajů v ekonomice (spotřební výdaje domácností, investiční výdaje, výdaje vlády a čistého exportu). § Nyní: probereme výdaje podrobněji. Využijeme k tomu model 45° (model důchod–výdaje). 2

Národohospodářský koloběh a určení rovnovážné produkce AE = (AD) = C + I + G + NX AE = Q = Y Y Q § Q = součet hodnoty finálních statků (popř. hodnoty přidané zpracováním) § Y = w + i + z + r + o + a 3

Spotřební výdaje (C) dělíme na: § Autonomní spotřební výdaje (C a), tj. výdaje nezávislé na YD. Jsou vynaloženy i při YD = 0 (např. nájemné, výdaje na nezbytné potraviny apod. ). YD je disponibilní důchod. § Jsou financovány z dřívějších úspor nebo z úvěru (tzv. záporné úspory), § Indukované spotřební výdaje (c. YD) - mění se v závislosti na změně YD. 4

Dvousektorový model, spotřeba a investice § Mezní sklon ke spot řebě z disponibilního důchodu: § Průměrný sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: § Spotřební funkce: C = Ca + c. YD 5

Spotřební funkce § Linie C má podobu přímky v důsledku konstantního MPC. § Sklon linie C je určen MPC, je konstantní (poměr AB / BE) a pozitivní v důsledku růstu spotřeby s růstem YD. § APC a MPC je klesající s r ůstem YD. S růstem YD klesá MPC a roste MPS. § APC je větší než MPC. S růstem důchodu se APC přibližuje MPC. 6

Spotřební funkce („jednosektorový model“) C D C=C a+c. YD A E B Ca 0 X Z YD 7

Spotřební a úsporová funkce C´ S 2 C E S 3 Ca C=Ca+c. YD 45º S YD 3 YD 1 YD 2 YD S=-Sa+s. YD YD 3 -Sa S 3 S 2 YD 1 YD 2 S´ YD 8

Spotřební a úsporová funkce § Spotřební funkce: § Osa kvadrantu (linie pod úhlem 45 o) slouží k situace, kdy YD = C. § E je bod vyrovnání C a YD , kdy úspory S = 0. Kladné úspory vznikají až od okamžiku, kdy YD je větší než C. Při YD menším než C vznikají záporné úspory. § Úsporová funkce: § Sklon linie S odpovídá MPS a je konstantní při každé úrovni YD. 9

Příčiny změny polohy linie spotřební a úsporové funkce § Posun linie C nahoru a S dolu (změna autonomní spotřeby a autonomních úspor) § Změna MPC a MPS § (změna sklonu linie C a S) § Kombinace obou předchozích změn 10

Úspory domácností § YD = C + S § Mezní sklon k úsporám: § Průměrný sklon k úsporám: § APC + APS = 1 MPC + MPS = 1 § Úsporová funkce: S = - Sa+ s. YD 11

Příčiny změny APC § Nejednoznačný vliv změny úrokové sazby na úspory (zvýšení úrokové sazby může vést k růstu úspor, ale i k růstu spotřeby), § růst podílu spotřeby na YD může být způsoben rozšířením možnosti nákupů na úvěr, § výše úspor je ovlivněna bohatstvím domácnost í a jeho změnami (růst kurzu cenných papírů může vést k nižším úsporám domácností), § optimistická očekávání budoucího vývoje ekonomiky vedou k nižším úsporám, § spotřební funkce se může posunovat pod vlivem všeobecné změny etických hodnot ve společnosti, § rozsáhlý systém sociálního zabezpe čení vede k poklesu úspor domácností. 12

Plánované investiční výdaje § Plánované investi ční výdaje jsou ovlivněny hlavně úrokovou sazbou a jejím vztahem k očekávanému čistému výnosu z daného investičního statku, tzn. nezávislé na Y. I I 2 I 1 Y 13

Křivka investiční poptávky § Poptávku po investicích ovlivňuje výše úrokové míry (posun po křivce), míra zdanění zisků ze zamýšlených investičních projektů, očekávání budoucího vývoje (podnikatelská důvěra nebo pesimizmus), změna objemu HDP (růst posune křivku I doprava). r, i i 2 i 1 I 14

Poptávka po investicích § § PV = současná hodnota toku o čekávaných budoucích výnosů N = očekávané budoucí čisté výnosy NPV (čistá PV) = PV – cena investičního statku Poptávka po investicích bude zahrnovat projekty, u nichž je: NPV > 0. 15

Celkové plánované výdaje § Stále předpokládáme, že Y = YD § AE = celkové zamýšlené (plánované) výdaje = A + c. YD, kde A = Ca + I AE AE=A+c. YD C=Ca+c. YD A Y 16

Rovnovážný produkt: dvousektorový model AE IU 1 IU 2 I Ca E AE 2 AE AE 1 Y 0=AE 0 45º Y 2 Y 0 Y 17

Rovnovážný produkt § Vytvořený (reálný) produkt (důchod) dosáhl výše Y 1, který je však větší než AE 1 (celkové zamýšlené výdaje). § Rozdíl mezi Y 1 a AE 1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU 1, tj. produkce, která nenašla odbyt a zůstala ležet na skladech (IU 1 je součástí celkových skutečných výdajů, a to součástí skutečných investičních výdajů). § V dalším období bude Y 1 klesat, aby byly neplánované zásoby vyprodány. 18

Rovnovážný produkt § Vytvářený produkt (důchod) ve výši Y 2 je nižší než plánované výdaje, a proto dojde k poklesu zásob ve výši IU 2 a k následnému zvyšování produkce, aby byl neplánovaný pokles zásob doplněn. § Pouze na úrovni reálného produktu Y 0 (IU = 0) je produkt na své rovnovážné úrovni, produkt se rovná celkovým plánovaným výdajům (Y 0 = AE 0). § V bodě rovnováhy E se úspory z běžného důchodu tvořené domácnostmi přesně rovnají plánovaným investičním výdajům. § S = I 19

Rovnovážný produkt (HDP) Y (reálný) = AE (plánované) C + I = C + S I = S 20

Multiplikátor § Ke změně rovnovážného produktu dochází pod vlivem změny autonomních plánovaných spotřebních a investičních výdajů. § Výsledná změna produktu je větší (multiplikovaná, násobná), než objem výdajů, který ji vyvolal. § Podmínka rovnováhy: Y = AE AE = A + c. Y Y = A + c. Y 21

Jednoduchý výdajový multiplikátor § Jednoduchý výdajový multiplikátor vyjadřuje, jak se změní produkt (důchod) při změně autonomních výdajů o jednotku. neboli 22

Výdajový multiplikátor § Zvýšení autonomních výdajů o A vedlo k posunu křivky AE 1 do AE 1´. § Vznikl nový bod rovnováhy E 1´. § Produkt Y 1 vzrostl na Y 1´. § Přírůstek produktu je větší než je přírůstek autonomních výdajů. E 1´ AE AE 1´=A´+c. YD AE 1=A+c. YD A´ A E 1 ΔA 45º Y 1 ´ Y 23

Změna výdajového multiplikátoru § S růstem MPC roste multiplikátor, a tedy roste sklon křivky AE, stává se strmější (osa 45 o = sklon 1). AE E 2 ´ AE 2´ AE ´ 1 AE 1 A´ A E 1 ΔA 45º Y 1 Y 2 Y 1 ´ Y 24

Třísektorový model: vládní výdaje a daně § Y = YD + TA – TR § TA = TAa + t. Y § Průměrná míra zdanění: § Mezní míra zdanění: 25

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu § AE = C + I + G AE = Ca + c(Y - t. Y – TAa + TR)+I +G A = Ca - c. TAa + c. TR + I + G § AE = A + c(1 - t) Y 26

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu § Sklon spotřební funkce je ovlivněn nejenom výší c, ale i t, neboť z důchodu domácností uniká dále část v podobě daní. § c (1 - t) = mezní sklon ke spotřebě z důchodu při existenci důchodové daně t § Při t větším než 0 je přímka AE plošší a počátek přímky AE je výše, než ve dvousektorovém modelu (A byly rozšířeny o G + c. TR - c. TAa ). 27

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu AE AE=C+I+G E C+I 1 C´=Ca+c. YD G A C=Ca+c. TR-c. TAa+c(1 -t)Y I Ca 45º Y 1 Y 28

Multiplikátor vládních výdajů se sazbou důchodové daně t: • Multiplikátor vládních výdajů se sazbou důchodové daně t má menší účinnost než jednoduchý výdajový multiplikátor, protože kromě úniku důchodu do úspor dochází navíc i k úniku do daní. 29

Čtyřsektorový model: čistý export § NX = X - M § X = Xa § M = Ma + m. Y m = MPM (mezní sklon k importu z důchodu) § Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu: § AE = C + I + G + NX § AE = A + c(1 - t)Y – m. Y = únik do dovozů § AE = A +[c(1 - t) - m]Y § A = Ca - c. TAa + c. TR + I + G + NXa 30

Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu § Sklon křivky AE 2 je nižší než sklon křivky AE 1 (únik do úspor, do daní a do importu). § Sklon křivky AE 2 je dán mezním sklonem k výdajům z důchodu Y, tedy c (1 - t) – m. § Autonomní výdaje se změnily o NXa, rovnovážný produkt klesl z Y 1 na Y 2. 31

Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu AE AE 1=C+I+G E 2 E 1 AE 2=C+I+G+NX NXa 45º Y 2 Y 1 Y 32

Jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice § Y = AE § AE = A + c (1 - t)Y – m. Y § Y = A + c (1 - t) Y - m. Y 33

Shrnutí 1/4 § Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. § Spotřeba se člení na autonomní část, která nezávisí na velikosti disponibilního důchodu – označuje se jako autonomní, a na část, která závisí na disponibilním důchodu. § Mezní sklon ke spotřebě udává, o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. § Spotřeba roste, klesá-li úroková míra, roste-li bohatství a zlepšujeli se očekávání budoucího vývoje. 34

Shrnutí 2/4 § Krátkodobě spotřeba absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu se snižuje. Dlouhodobě je podíl spotřeby na disponibilním důchodu stabilní. § Teorie životního cyklu říká, že spotřeba je v dlouhém období relativně stabilní. V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají za spotřebu méně, než činí jejich disponibilní důchod, a to jim umožňuje tvořit úspory, které využijí v období, kdy mají nízký příjem. § Mezní sklon k úsporám udává, jak se změní úspory, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. 35

Shrnutí 3/4 § Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám je jedna. § Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic (změnou stavu zásob). § Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí např. na úrokové míře. § Rovnovážný HDP je takový produkt, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu. § Rovnovážný HDP vzroste po zvýšení plánovaných investic o více, než činí výše změny plánovaných investic. 36

Shrnutí 4/4 § Rovnovážný produkt získáme, jestliže součet autonomních výdajů vynásobíme příslušným multiplikátorem. § Disponibilní důchod v třísektorové ekonomice odpovídá přibližně výši HDP zmenšeného o daně a zvýšeno o transfery. § Čistý export je rozdíl mezi exportem a importem. Import má část autonomní, nezávislou na HDP sledované země a část, která na HDP sledované země závisí. § Mezní sklon k importu udává, jak se změní import, jestliže se změní HDP sledované země. 37