2 OBDOB NRODNHO OBROZEN Opakovn Frantiek Ladislav elakovsk

2. OBDOBÍ NÁRODNÍHO OBROZENÍ Opakování František Ladislav Čelakovský Ján Kollár

Opakování – co už známe � 2. období – tzv. ofenzivní -> „útok“ na dosavadní skeptické názory ohledně české budoucnosti � Objevuje se nová generace: - optimismus v budoucnost - samostatná česká kultura - bohatá česká minulost - idea slovanské vzájemnosti - nová podoba spisovné češtiny - důraz na lidové umění (pohádky, pověsti) � Josef Jungmann – Slovník česko-německý Historie literatury české

� František Palacký - Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě - Estetika � Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (památky duchovní i materiální) � Václav Hanka, Josef Linda - Rukopis zelenohorský, Rukopis královédvorský � Co nás ještě čeká: F. L. Čelakovský, J. Kollár - 20. léta = vrchol básnické tvorby 2. období

František Ladislav Čelakovský (1799 -1852) � básník, kritik, překladatel (RJ) � sběratel ÚLS (lidové písně) � na přání svého otce se měl stát knězem � gymnázium v ČB a Písku � z vysoké škole vyloučen kvůli četbě zakázaných knih (Postila od Jana Husa) � pokračoval ve studiu v Linci

� živil se jako vychovatel a od roku 1834 jako redaktor Pražských novin. � v roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem češtiny na pražské univerzitě. � nabídka profesorského místa na katedře slavistiky v polské Vratislavi � v pozdějších letech se z milovníka života stával rozmrzelý pedant � v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk � byl dvakrát ženatý, druhá manželka Bohuslava Rajská; 3 děti se dožily dopělosti

Z díla � Mudrosloví národu slovanského v příslovích (1852) - moudrost v příslovích a rčeních � Slovanské národní písně (1822 – 1827) - sborník lidové poezie � Ohlas písní ruských (1829) Ohlas písní českých (1839) - ohlas = napodobenina - ohlasová poezie = co nejpřesnější nápodoba lidové poezie

Ohlas písní ruských � básně o ruských bohatýrech (ideál bojovníka za spravedlnost, vlast, svobodu) � Ilja Muromec, Čurila Plenkovič, Ilja Volžanin (uměle vytvořený bohatýr) � také motivy lásky, přírody; moudrost starých lidí � námětem jsou ruské středověké zpěvy (byliny) � přesná napodobenina ruské lyriky � užity ruské výrazy (sobaky) � k poslechu 3 básně: https: //temata. rozhlas. cz/ohlas-pisni-ruskychfrantisek-ladislav-celakovsky-7963503

Ohlas písní českých � lyričtější, hravější (více humoru; satira) � zejména milostné motivy � napodobenina české lidové tvorby, zpěvnost češtiny � rozdíl oproti Ohlasům písní ruských: - ruské ohlasy = rozlehlé a divoké ruské pláně - české ohlasy = klidnější česká příroda � balada Toman a lesní panna - erotický motiv - k poslechu: https: //temata. rozhlas. cz/ohlas-pisni-ceskychfrantisek-ladislav-celakovsky-7963543

Ján Kollár (1793 -1852) � slovenský básník � jazykovědec, historik � sběratel lidové slovesnosti � profesor slavistiky na vídeňské univerzitě � evangelický kněz v maďarské Pešti (zde působil 30 let) � své básně psal česky!!!

� studium teologie v německé Jeně � Zde poznal svoji budoucí ženu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, dceru německého pastora � Kollár sice odešel po studiích do Pešti, ale ve své lásce vytrval a Wilhemina (přezdívaná Mína), se stala jeho celoživotní inspirací � Frederika se jako dcera slovanské bohyně Slávy Mína stala ústředním bodem jeho nejznámějšího díla… � přestože byla německého původu, stala se pro Kollára předobrazem slovanské ženy a ve svých dílech ji povyšoval na slovanský ideál krásy � jejich vztah došel naplnění až po 17 letech odloučení, kdy se z nich konečně stali manželé

Z díla � O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (1837) - vědecká stať - myšlenka slovanské vzájemnosti � Nedělní, svátečné a příležitostné kázně a řeči (1831) - kazatelské texty � Básně (1821) - rozsáhlá sbírka básní

� Slávy dcera (1824) - rozsáhlá básnická skladba (šlo vlastně o přepracování a rozšíření jeho první sbírky pod názvem Básně) - inspiroval se Dantovou Božskou komedií - v čele díla se nachází Předzpěv, v němž je vylíčen nešťastný osudu Slovanů, kteří podlehli v boji s krutými a pyšnými Němci - Předzpěv je však zakončen výzvou k činu a vírou v budoucnost - po Předzpěvu následuje 5 oddílů jednotlivých básní

Předzpěv Aj zde leží zem ta, před okem mým smutně slzícím, někdy kolébka, nyní národu mého rakev. (…) Kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé? Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy, tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky. Neb krve nikde tolik nevylil černidlaže žádný nepřítel, co vylil k záhubě Slávy Němec. Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou, ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.

� lyrickým mluvčím celého díla je mladý člověk, který opouští svou lásku a vydává se na pouť slovanským světem � tuto cestu začíná v krajině kolem řeky Sály a končí u Dunaje � dochází k prolínání poezie milostné, společenské a úvahové � na jedné straně se tedy autor neustále obrací ke své milované Míně a na druhé se zamýšlí nad historickým údělem slovanského národa