2 Jazykov rodiny Centrum pro virtuln a modern

  • Slides: 11
Download presentation
2 Jazykové rodiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní

2 Jazykové rodiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Jazykové rodiny • Jazykové rodiny (skupiny) – jazyky vzájemně podobné, mají společný původ v

Jazykové rodiny • Jazykové rodiny (skupiny) – jazyky vzájemně podobné, mají společný původ v jakési prarodině (rodina nostratická). • • • • • Genetická klasifikace jazyků (na světě existuje asi 3 – 5 tisíc jazyků, ale jen čtyřiceti jazyky mluví přes milion lidí. Uvádí se asi 20 jazykových rodin): indoevropské ugrofinské (uralské) altajské (turkotatarské: např. turečtina, uzbečtina, kazaština; mongolské: mongolština, burjatština aj. ) tibetočínské (čínština, tibetština, barmština aj. ) thajské (thajština, laoština aj. ) austroasijské (vietnamština, khmérština aj. ) austronéské (malajština, indonéština, polynéské jazyky) australské (domorodé) semitohamitské (hamitské: stará egyptština a jazyky berberské; semitské: hebrejština, aramejština, arabština a etiopské jazyky) africké (súdánské, bantuské, hotentotské, křovácké) indiánské paleoasijské (eskymácko-kamčatské, čukotské aj. ) kavkazské (gruzínština, abcházština, čečenština aj. ) baskitština korejština japonština

Mapa jazykových rodin v Evropě

Mapa jazykových rodin v Evropě

Evropské jazykové rodiny: 1. Ugrofinské jazyky: • estonština • maďarština • finština • laponština

Evropské jazykové rodiny: 1. Ugrofinské jazyky: • estonština • maďarština • finština • laponština • (turečtina patří do jazyků altajských(turkotatarských)) 2. Indoevropské jazyky • zeměpisně nejrozšířenější (150 živých jazyků, mluví jimi asi 2 miliardy lidí ve všech světadílech)

Mapa indoevropských jazyků v Evropě

Mapa indoevropských jazyků v Evropě

Indoevropské jazyky se vyvinuly ze společného indoevropského prajazyka (nápadné shody objevíme zvláště ve slovních

Indoevropské jazyky se vyvinuly ze společného indoevropského prajazyka (nápadné shody objevíme zvláště ve slovních základech nejstarších slov).

Indoevropské jazyky: • • • indické: romština, bengálština, sanskrt, hindština aj. íránské: afghánština, perština,

Indoevropské jazyky: • • • indické: romština, bengálština, sanskrt, hindština aj. íránské: afghánština, perština, kurdština aj. řečtina (stará i nová) románské: portugalština, španělština, francouzština, italština, rumunština, moldavština, katalánština, rétorománština aj. (mrtvé: latina, dalmatština aj. ) germánské: norština, švédština, dánština, islandština, angličtina, němčina, švýcarská němčina, holandština, vlámština, jidiš, lucemburština (mrtvé: vandalština, gótština aj. ) baltské: litevština, lotyština (mrtvé: pruština) balkánské: albánština arménština slovanské jazyky rétorománština je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří 0, 8 % obyvatel Švýcarska

Společným prajazykem Slovanů byla praslovanština (2000 let př. n. l. – 6. stol n.

Společným prajazykem Slovanů byla praslovanština (2000 let př. n. l. – 6. stol n. l. ). Z praslovanštiny mají slovanské jazyky velice podobné nejstarší výrazy označující přírodní stavy, rodinné příslušníky, nástroje, zvířata, rostliny, slova související s vírou v nadpřirozené síly, bydlením a potravou, např. :

Slovanské jazyky: • západoslovanské: čeština, slovenština, polština (s kašubštinou – u Gdaňska), horní a

Slovanské jazyky: • západoslovanské: čeština, slovenština, polština (s kašubštinou – u Gdaňska), horní a dolní lužická srbština (kolem Budyšína a Chotěbuzi), vymřelá polabština (jazyk bývalých Polabských Slovanů – při Labi a Hannoveru) a pomořanština • východoslovanské: ruština, běloruština, ukrajinština • jihoslovanské: slovinština, srbština, chorvatština, makedonština, bulharština; staroslověnština – nejstarší spisovný slovanský jazyk z bulharsko-makedonského území Dvojí písmo: latinka – latinské písmo (Češi, Slováci, Poláci, Chorvaté, Slovinci aj. ) azbuka – z cyrilice (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Bulhaři, Srbové, Makedonci aj. )

Typologická klasifikace jazyků • Rozeznáváme čtyři jazykové typy podle toho, jak vyjadřují mluvnické kategorie

Typologická klasifikace jazyků • Rozeznáváme čtyři jazykové typy podle toho, jak vyjadřují mluvnické kategorie (žádný jazyk není v dnešní době typologicky čistý). § Flexivní typ (slovanské jazyky, latina aj. ) – ohýbání rozvinutým systémem koncovek (např. hrad, hrad-u, hrad-y, píš-u, píš-eš), introflexivní podtyp (arabština) - tvary se tvoří změnou v základu slova (např. azrak = modrý, zarká = modrá; i v němčině: der Vater = otec, die Väter = otcové). § Izolační typ (francouzština, angličtina) – ohýbání bez koncovek, pád bývá vyjádřen pomocí předložek (např. fr. la femme, de la femme – žena, ženy). § Aglutinační typ (maďarština, turečtina aj. ) – systém předpon a přípon, které mají jen jednu funkci, připojují se ke kořenu slova (např. tur. – ler- označuje plurál, -in- genitiv; ev = dům, evlerin domů – 2. p. pl. ). § Polysyntetický typ (němčina aj. ) – vyznačuje se skládáním slov.

2 Jazykové rodiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní

2 Jazykové rodiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Baláček, Václav: Český jazyk k maturitě, Infoa, Dubicko 2001 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol. : Odmaturuj z českého jazyka, DIDAKTIS, Brno 2007 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007