1938 1941 AKTULN SITUACE Kvten a z 1938

1938 - 1941

AKTUÁLNÍ SITUACE • • • Květen a září 1938 všeobecná mobilizace (uvedení armády do bojové pohotovosti) 30. 9. 1938 - Velká Británie, Francie, Německo a Itálie podepsaly v Mnichově dohodu o postoupení pohraničních oblastí Československa Německu 15. 3. 1939 – okupace německou armádou - vznik Protektorátu Čechy a Morava 28. 10. 1940 – zákaz skautingu v Čechách, mnozí skauti přechází do domácího i zahraničního odboje (např. kpt. Václav Morávek, Adolf Opálka…) 1. 5. 1941 zákládá v Londýně bratr Velen Fanderlík Československý exilový skauting

ČASOPIS PRO DĚTI A MLÁDEŽ • • • Obrázkový, zábavný časopis pro chlapce a děvčata. Vycházel od 31. srpna 1935, nejprve jako Malý hlasatel. 5. září 1936 došlo k přejmenování titulu na Mladý hlasatel, ten pokračoval do 17. května 1941, kdy byl nacisty zakázán. Časopis byl určen pro děti a mládež zhruba od osmi do čtrnácti let. Svým zaměřením oslovoval více chlapce, ale četly jej i dívky. Každé číslo mělo většinou 15 stran.

MLADÝ HLASATEL • O slávu Mladého hlasatele se zasloužili hlavně dva lidé: Jaroslav Foglar a Karel Bureš. Tito dva pracovníci Melantrichu se dostali do vedení redakce v roce 1938 • Bureš řídil redakci, redigoval časopis, komunikoval s autory povídek; • Foglar vedl agendu čtenářských klubů a rubriku Z Bobří hráze.

JAROSLAV FOGLAR Jaroslav Foglar • 6. července 1907 Praha • 23. ledna 1999 Praha • český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů. • Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký (původně klasický skautský, později jinak nazývaný) oddíl, Pražskou Dvojku

RNDr. KAREL BUREŠ • Jméno sportovního novináře RNDr. Karla Bureše si pamětníci vybaví ve spojitosti s předválečným týdeníkem Mladý hlasatel (1938– 1941) a poválečným Vpředem (1946– 1948). V obou těchto oblíbených časopisech pro mládež, z nichž první zlikvidovali nacisté a druhý komunisté, spolupracoval Karel Bureš s Jaroslavem Foglarem

JAROSLAV FOGLAR • Část jeho literárního díla, zejména příběhy Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly. • Jeho dílo ovlivnilo významnou část populace Československa a dalo vzniknout určité subkultuře. • Za všech politických režimů měl mnoho příznivců a přátel, ale také mnoho kritiků nebo dokonce nepřátel. Svůj oddíl vedl 60 let.

JESTŘÁBOVY KNIHY Knihy • Přístav volá o přátelství Jirky Dražana a Ládi Vilemína, román seznamuje s Modrým životem • Boj o první místo, o cestě Petra Solnara k naplnění svých tužeb ve skautském oddíle • Hoši od Bobří řeky, klasické dílo o skupině 12 chlapců, které vede mladý muž Rikitan k ušlechtilému životu podle skautských zásad, seznamuje s lovem bobříků • Tábor smůly, humoristická sbírka zážitků z Foglarova dětství a vedení skautských táborů • Chata v Jezerní kotlině, o přátelství Pavla Zemana a Ludvy Grygara, román silně akcentuje škodlivost kouření • Historie Svorné sedmy o partě dětí z jednoho činžáku a jejích příhodách • Pod junáckou vlajkou příběh Mirka Trojana, který za nepoctivým účelem vstoupí do skautského oddílu, jehož prostředí ho napraví • Záhada hlavolamu jeden z nejslavnějších románů, o dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech a hledání ježka v kleci, zpracováno i jako televizní seriál a celovečerní film, první díl tzv. Stínadelské trilogie • • • Když Duben přichází o několika spolužácích ze znesvářené školní třídy, kteří k sobě hledají cestu Stínadla se bouří navazuje na Záhadu hlavolamu, druhý díl tzv. Stínadelské trilogie Tajemná Řásnovka, o peripetiích chlapeckého klubu na pražské Řásnovce Poklad Černého delfína, o dvou pražských klucích, kteří vstoupí do skautského oddílu, děj je velmi konkrétně lokalizován do ulic Starého Města Kronika Ztracené stopy, rady a návody pro činnost klubů Dobrodružství v Zemi nikoho, příběh dvou kamarádů Vládi a Vincka, kteří se zapletou do hledání vzácných zkamenělin v opuštěné lomové krajin Devadesátka pokračuje navazuje na Pod junáckou vlajkou Tajemství Velkého Vonta české vydání navazuje na Stínadla se bouří a uzavírá tzv. Stínadelskou trilogii Život v poklusu, autobiografie Nováček Bubáček píše deník, s humornou nadsázkou podané zážitky skautského nováčka Jestřábe, vypravuj, sbírka krátkých povídek z rozličných prostředí

JESTŘÁBOVY KNIHY • • • Strach nad Bobří řekou navazuje na Hochy od Bobří řeky a zřetelně, byť nevysloveně, odkazuje k období nacistické okupace Výprava na Yucatan výňatky z oddílových kronik Dvojky z let 1926– 1973 (vybral Miloš Zapletal) Náš oddíl příručka pro práci ve skautském oddíle Modrá rokle poslední Foglarův román, zpracovaný původně jako komiks, o chlapeckém klubu z nejmenovaného velkoměsta, kteří zažívají dobrodružství v opuštěném krasu Kronika Hochů od Bobří řeky I. a II. díl– I. díl: Skautský rok a II. díl: Tábory ve Sluneční zátoce a na Zelené říčce - výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Svorní gambusíni a jiné příběhy, knižní vydání dalších kreslených seriálů) Z Bobří hráze výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Hry Jaroslava Foglara - výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Tábor Zelené příšery - výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Tábor ve Sluneční zátoce - obsahuje libreto zmíněné divadelní hry, přehled táborů Jaroslava Foglara a příručku Tábornická moudrost, aneb Tábor – podnik pro celé muže

JUDr. JAN FIŠER • Narodil se 22. ledna 1907 na Královských Vinohradech Proslavil se jako ilustrátor nejslavnějšího českého kresleného seriálu Rychlé šípy Ilustroval také první dva romány o Rychlých šípech Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.

RYCHLÉ ŠÍPY • Komiksové příběhy Rychlých šípů začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel a byly vyvrcholením snah Jaroslava Foglara o zavedení výchovných čtenářských klubů mezi mládeží. • Příběhy Rychlých šípů považoval Foglar za své největší životní dílo

ČTENÁŘSKÉ KLUBY • Důležitou součástí časopisu byla rubrika Kluby Mladého hlasatele, u jejichž zrodu stál Jaroslav Foglar. Každý klub měl své číslo a oficiální název. Každý člen klubu měl svoji klubovní legitimaci. Do ní si vlepoval kupony z časopisu. Za jednu kompletně kupony polepenou legitimaci mohl získat kovový odznak Mladého hlasatele. Kluby si psaly svoje kroniky, měly doporučeno vlastnit své razítko, zákony. Každý klub měl též do redakce časopisu odesílat hlášení o své činnosti. Leckdy se jedná o úsměvné příhody, výčet jejich cílů, záměrů atd. ). Ohromný nárůst klubu nastal v listopadu 1940, kdy byl zakázán skauting. V době zastavení časopisu (květen 1941) existovalo 24 600 registrovaných čtenářských klubů.

RYCHLÉ ŠÍPY • • • Členy klubu Rychlé šípy byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček; jejich klubovním psem byl Bublina a po něm Kuliferda. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny. Protikladem RŠ byla v prvopočátku banda zvaná Černí jezdci. Její členové se však posléze stali registrovaným klubem Mladého hlasatele, polepšili se a zmizeli ze scény (částečně na naléhání druhorepublikové policie). Po krátké pauze, kdy Rychlé šípy neměly v seriálu soustavný protiklad, vznikla vůči nim opozice v podobě Bratrstva Kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.

DALŠÍ OSUD RYCHLÝCH ŠÍPŮ • • • Od roku 1945 začal vycházet časopis VPŘED jako následovník Mladého hlasatele Od dubna 1946 do konce roku 1948 byl jeho redaktorem Jaroslav Foglar. Spolu s ním vedl časopis dr. Karel Bureš, jeho bývalý kolega z Mladého hlasatele. Do časopisu přispíval například i Zdeněk Burian, Zdeněk Karel Slabý, František Běhounek a další. Za doby Foglarova působení vycházel v časopise kreslený seriál Rychlé šípy. Foglar i zde obnovil tradici čtenářských klubů , přidal "Čestný odznak Rychlých šípů" za osm druhů různých výkonů (např. statečnost, obětavost, pracovitost, tělesnou zdatnost, aj. ). Zájem čtenářů s každým číslem rostl, když Bureš s Foglarem časopis převzali vczrostl dvojnásobn z 30 000 výtisků na 60 000

MARKO ČERMÁK • Narozen 14. 2. 1940 banjista, kytarista, spisovatel, kreslíř, tramp • V roce 1968 uspěl v konkursu na kreslíře dalších pokračování komiksu o Rychlých šípech • V letech 1970– 1971 nakreslil kolem 80 nových příběhů. • V roce 1971 zpracoval pro vydavatelství Novinář kreslené verze knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.

JAN FIŠER a MARKO ČERMÁK JAN FIŠER MARKO ČERMÁK