150 let stolice deskriptivn geometrie na prask technice

150 let stolice deskriptivní geometrie na pražské technice Jaroslav Černý Katedra matematiky Fakulta stavební ČVUT v Praze

Doba Christiana Willenberga a Jana Petra hraběte Straky 1700 - 1730 1705 Willenberg (13. 2. 1676 – 1731) žádá císaře Josefa I 18. ledna 1707 - Císařský reskript, že smí vyučovati a zemské stavy uhradí 9. listopadu 1717 zřizuje stavovský zemský výbor výuku pro 12 studentů 3. března 1718 se jich přihlásilo 9 p. hrabě Michna, p. baron z Ramzova, p. Nagroni, pan z Trippenbachu, pan z Lažanských, pan z Bukovských, Mathiades, Cassinis, Hoering

A co hrabě Straka ? • 1710 závěť Idea: Realizovat akademii v Praze podobnou dolnorakouské stavovské akademii ve Vídni (1689), a šlechtické akademii v Lehnici (1708) Panství Janovice, Okrouhlice, Libčany a domy na Malé Straně 1814 – 199 156 zl. , 30 kr 1884 – 1 460 730 zl. 41 kr 1903 – 6 686 290 korun 1896 je Strakova akademie otevřena

A doba ? • Války o dědictví španělské, obsazen Gibraltar Angličany, v RU přichází Karel VI s pragmatickou sankcí • 1720 V Paříži je založena druhá stavovská inženýrská organizace Corps ingenieurs (1647 Acad. royale de architect. ) • 1747 Ecole Nationalle de Ponts et Chaussées • 1748 ženijní škola v Méziers

O 100 let později František Josef rytíř Gerstner * 1756 † 1832 Studuje na pražské univerzitě u profesorů Wydry, Tesánka a Steplinga Astronomie, praktická geometrie, Strojírenství, stavitelství Profesor matematiky na univerzitě Ředitel Královského českého technického učiliště v Praze

10. 11. 1806 Královské české stavovské technické učiliště 106 studentů 3 leté studium • Důležitost předmětů zvýrazněna podmínkami praxe. Příklad : Min. veřejných prací (1847) požaduje, aby na místo horního eléva měl adept složeny zkoušky z M (vyšší), F, DG, mineralogie, mechaniky, chemie a paleontologie. • Zkoušet může jen profesor (souvisí s existencí příslušné katedry = stolice), zkoušky soukromých docentů se neuznávají.

Christian Doppler 1803 – 1854 1835 profesor matematiky a kupeckého knihvedení na stavovské reálce 1836/37 Přednášky o vyšší matematice pro zvláštní technické účely 9. 12. 1837 je dvorská komise zakázala Ať studenti chodí na univerzitu 11. 5. 1839 Stolice elementární matematiky a praktické geometrie

1840 - 1850 • Vyšší matematika (kalkulus) – ne • Deskriptivní geometrie – ne, přednáší se strojnické rýsování • 1840 prof. Wersin „zjišťuje při výuce mechaniky“, že studenti nemají základní vědomosti z deskriptivní geometrie.

První učitelé deskriptivní geometrie 1840 -44 Václav de Laglio 1844 -47 Jan Sochor 1847 -49 Čeněk Hausmann 1849 -52 Karel Wiesenfeld Průmětnictví, stíny, aplikace ve strojnictví Leblanc: Choix de modéles appliquées a l´enseignement du dessins des machines. 1843 – návrh na reorganizaci Ústavu, který obsahoval m. j. - ustavení stolice vyšší matematiky - ustavení stolice popisné geometrie - zajištění výkladů česky i německy

1848 – počty studentů Univerzita - 2155, Technika – 1485, reálka při technice 442 revoluční požadavky – polytechnika fakultou univerzity - rozvolnění studia (povinné předměty slyšeti pořádkem a časem každému vhodným) • požadavky učitelů – ne závěrečné zkoušky, zkoušení velkého počtu studentů Velký počet posluchačů je vadou, nejenže ohrožují zdraví přednášejícího, který musí, mimo jiné, překonati šum jejich. Velký počet žactva i studentstva překročil již jisté maximum, veškeré pedagogické prostředky, kterých přednášející může použít, stávají se ilusorními. Domácí úkoly nemohou být řádně revidovány, opisování stává se všeobecným a provozuje se hromadně. Sborové zkoušky nemohou býti provozovány, musily by se omeziti na menší počet posluchačů, který by neměl přestoupiti jisté množství, asi 25, má-li být zkouška měřítkem vědomostí. Při vší vynaložené snaze je jisto, že ne všech 250 posluchačů, ale jen přibližně polovina jich úspěšný pokrok prokáže. Ve vyšší mathematice jest zapsáno 117 posluchačů řádných, jejich pozornost je přiměřená a chování bezúhonné. Při jediné dosavadní písemné zkoušce na vyhledávání maxim a minim prokázán byl výsledek zcela neuspokojující, neboť část posluchačstva neuznává za nutné studovati předmět ten hned od počátku studijního roku.

30. 4. 1852 – Stolice vyšší matematiky Karel Jelinek 1822 – 1876 42 vědeckých pojednání, 6 samostatných spisů Poslanec zemského sněmu Od 1863 ředitel centrálního meteorologického ústavu ve Vídni Spolu s Kořistkou, Skuherským se snaží o změny učebních osnov

Hrabě Lev z Thunů 1811 – 1888 Místodržící v roce 1848 Ministr vyučování 1849 – 1860 Nařídil založení 1. české reálky, Zasadil se o reorganizaci gymnázií a reálek Podpořil vznik české techniky Nařídil, aby jediným kriteriem při rozhodování o přijímání učitelů univerzity byla vědecká práce

19. 7. 1854 Ustavena stolice deskriptivní geometrie 16. 8. 1854 Profesor Rudolf Skuherský 1828 – 1863 1844 – přichází studovat na polytechniku v Praze (Doppler, Wersin, Zippe) 1845 – 48 hospodářský úředník 1848 – vrací se na studia 1848/49 DG učí Jelinek, Pomáhají R. S. a Josef Hlávka 1849 – 1850 Vídeň 1852 – mř. prof. DG Praha 1860 poslanec zemského sněmu 9. 10. 1863 – záškrt Skuherského nadace

Die orthographische Paralellperspektive, Sitsungsber. der kais. Akademie der Wissen. , sv. 5, 1850 Die Theorie der Teilungspunkte als Beitrag zur Lehre von der freien Perspektive, tamtéž, sv. 7, 1851 Die orthographische Paralellperspektive, 1855, Praha Die Methode der orthogonalen Projektion auf zwei Ebenen, die keinen rechten Winkel miteinender einschlessen, als Grundlage fuer jede auf dem Principe der orthogonalen Projektion beruhende perspektivische Projektionsart oder Parallel-Perspektive, Abh. Der k. boehm. Gesell. Der Wissen. , 1858

Program Skuherského přednášek: Popisné měřictví • Zobrazení útvarů, různé promítací metody, úlohy týkající • • se bodu, přímky a roviny, aplikace na hornické měřictví a krystalografii. Křivky. Plochy rozvinutelné, otočné, obalové, zborcené. Plochy druhého stupně včetně rovnic Sférická trigonometrie Určení stínu v pravoúhlém promítání, intenzita osvětlení Středové promítání, volná perspektiva, vzdušná perspektiva Katoptrické promítání, anamorfózy Kurz 2: stereotomie, gnómónika (sluneční hodiny), šikmé klenby, šikmé mosty

Skuherského metoda

Konkurz na místo profesora DG, 29. 1. 1864: Jiří Zach, Rafael Morstadt, Jan Pilař, Čeněk Chocholoušek Oddělení českých a německých přednášek Německé přednášky: Vilhelm Fiedler, 1867 K. Küpper František Tilšer (Tilscher) 1825 – 1913 Studium: G – Olomouc Právnická fak. Olomouc vojenská dráha 1854 – Voj. Akademie Louka u Znojma 1856 (? ) bohatě se oženil 1864 profesura DG v Praze 1895 – do výslužby Poslanec říšského sněmu, zemského sněmu, 1870/71 rektor polytechniky Tilšrovou zásluhou jsou na polytechnice Vrchlický, Sládek, Tyrš

Die Lehre der geometrischen Beleuchtungskonstruktionen und deren Anwendung auf das technische Zeichnen, Wien 1862 (? ) System der technisch-malerischen Perspektive, 1866 Vědecké základy kreslitelství a malířství, 1866 Grundlagen der Ikonognosie, KČSN, 1878, Praha K úvodu do základů deskriptivní geometrie, ČPM, 18811883, 80 stran, Politické spisy Přednášky: Organická geometrie formy Asistenti: Josef Šolín, Rafael Morstadt Modely pro výstavu v Paříži a Londýně, 900 zl. Vlastní náklad, „ probendil manželčino jmění “.

Tilšerova plocha – translační plocha kruho-kruhová, Csánova báň, pruská placka Tilšerovy tabulky pro intenzitu osvětlení, KKK, str. 622 Česká Pruská

Eduard Weyr, 1852 - 1903 Nebyl profesorem DG Studuje v Götingen, Paříži Přednáší Geometrii polohy 1878 – 1903 1881 – profesor na technice, odmítá řadu nabídek ze zahraničí 1884/85, 1890/91 rektor polytechniky Člen KČSN, 1870, 22 let 1874 – člen vídeňské cís. Akademie Zakladatel JČMF Skoro 100 prací (Bečvář 94)

Josef Šolín, 1841 - 1912 1864 – dokončil studia na technice a univerzitě (studuje přírodní vědy) 4 roky pracuje jako asistent prof. Tilšera Zkouška učitelské způsobilosti M, DG Odchází na 2 roky na reálku 1870 – docent grafické statiky, stereotomie Přednáší Geometrii polohy a stereotomii Stojí u založení ČMT V průběhu celé vědecké kariery jak práce z geometrie, tak statiky a pružnosti Šolínova medaile – nejvyšší ocenění FSv (současnost)

Karel Pelz nebo Bedřich Procházka 1895 1893 Tilšrovy přednášky supluje B. Procházka 1895 – konkurz na místo profesora, dva uchazeči B. Procházka, K. Pelz Spory v konkurzní komisi Pelz – Šolín, Weyr Procházka – Velflík, Vávra Hlasování celého profesorského sboru: Pelz: Procházka = 11 : 9 Argumenty: Pelz : + odbornost, - neumí českou terminologii Procházka : + už to učí, - není tak velký odborník

Karel Pelz, 1845 - 1908 Absolvent rakovnické reálky, 1864 Studuje na pražské polytechnice – Tilšer, Fiedler. Seznamuje se s br. Weyry 1869 – Ústav pro meteorologii ve Vídni 1870 – asistent prof. Küppera na německé technice 1876 – Graz, zde 1878 mř. Prof, 1881 profesor DG 1891, 1896 – nabídka z Vídně, odmítl 1896 – Praha 1904 – c. k. dvorní rada

Vybrané Pelzovy práce 34 původních vědeckých prací Pelzovy věty 1871 – Die Central- und Parallelprojekzion der Flächen zweiten Grades auf eine Kreisschnittebene, Grunert´s Archiv Math. und Phys. 1877 – Über eine allgemeine Bestimmungsart der Brennpunkte von Konturen der Flächen zweiten Grades, Sitzber. der k. Und k. Akademie, Wien (Pelzova věta) Steiner-Pelzova parabola 1872 – Über die Achsenbestimmung der Kegelschnitte, dtto O axonometrii 1880 - Zur wisseschaftlichen Behandlung der orthogonalen Achsonometrie, dtto Sobotka, J. , O životě a činnosti Karla Pelze, ČPM, 1910, r 39, s. 433 460

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě. Steiner – Pelzova parabola:

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Zajímavosti (1895 -1900) • 60% posluchačů nesložilo zkoušky v termínu (jediný opravný termín povoluje • • • rektor za poplatek 5 zl. ), 1895 50% polsuchačů nesložilo zkoušku z DG, 1895 Převážná většina posluchačů nestuduje žádný další jazyk Matematika – 7+1, 5+1, podle některých historiků má M vyšší vědeckou úroveň než na univerzitě (Weyr, Lerch, Pánek, Blažek) • Deskriptivní geometrie 5+10, od 1900 5+6, 4+6 Tilšerův popis předmětu byl velmi obsáhlý. Pelzův popis: Promítání orthogonální, orthogonální a klinogonální axonometrie, promítání centrálné. Konstruktivní theorie technicky důležitých ploch. • Geometrie polohy 3+0 • Stereotomie 2+3, 1+3 • 1907/09 2611 posluchačů, 705 nových, nestačí jedna profesura DG

Bedřich Procházka 1855 - 1934 • 1894 soukromý docent, učí na karlínské reálce, od 1893 supluje za • • prof. Tilšera 1895 neúspěšný konkurz na místo profesora, působí na několika českých středních školách 1897 Ředitel reálky v Náchodě 1904 profesura v Brně, po prof. Sobotkovi, který odešel do Prahy 1908 profesura v Praze 1909/10 rektor C. k. vrchní císařský rada Kinematika, zobrazovací metody, … 52 prací 1909 DG pro vysoké školy technické (s Jarolímkem)

Vincenc Jarolímek 1843 - 1921 • • 1863 studuje na technice strojnictví 1867 reálka v Písku 1890 ředitel reálky v Hradci Králové 1904 zemský školní inspektor 1905 habilitace – syntetická geometrie 1907 profesura v Praze 1915 penzionován

Josef Kounovský 1878 - 1949 • • • 1900 zeměměřičský inženýr 1898 – 1900 studuje matematiku na univerzitě 1908 – 1909 studuje ve Švýcarsku 1912 habilitace deskriptivní geometrie 1923 supluje za B. Procházku 1927 – profesura na VŠ strojní a elektrotechnické, přednáší i pro zeměměřiče 19 prací různého charakteru 3 K – spolu s J. Klímou a F. Kadeřávkem Zborcené plochy - Cesta k vědění

František Kadeřávek 1885 - 1961 • 1903 Reálka v Ječné ul, tehdy ředitelem V. Jarolímek nastupuje na polytechniku, obor strojní 1905 přihlašuje se na univerzitu, matematika, různé předměty humanitní 1906 Asistent prof. Pelze 1912 Habilitace – synt. a deskr. geom. 1917 Mimořádný profesor 1921 Profesor 1925/26 Děkan VŠ inž. Stavitelství 1945 Rektor ČVUT, krátce Společensky velmi aktivní

František Kadeřávek 1885 - 1961 • • • 33 původních vědeckých prací 25 historických statí 12 knih a příruček • Všechny práce jsou původně česky Významný pozitivní vztah k praxi Poslední správce Skuherského nadace Poslední významný český geometr v oblasti syntetické geometrie

Alois Urban 1912 - 1981 1931 Přírodovědecká fakulta UK 1935 věd. spolupracovník prof. Dusla, vyučuje na středních školách 1945 – 50 asistent, Přírodovědecká fakulta UK 1950 habilitace 1954 Profesor DG, strojní fakulta ČVUT 1954 – 1960 vedoucí katedry M+DG fakulta strojní ČVUT 1964 – katedra deskriptivní geometrie 1965 – DG I 1967 - DG II

Ladislav Drs, 1927 1946 – 50 Přírodovědecká fakulta UK 1952 – 1960 FAPS, ing. 1960 FS ČVUT, CSc. 1962 Habilitace 1992 Profesor DG na fakultě strojní 30 původních vědeckých prací, > 30 článků pro RMF Skripta (mnoho) Spolupráce s praxí, práce v PG Plochy ve výpočetní technice Učebnice DG pro SŠ Zakladatel OS JČMF pro DGPGTK, předseda pobočky JČMF

Posloupnost těch, kteří působili na technice v oblasti DG Zach, Pilař, Chocholoušek, Bart. Pavlíček, Riedl, Hora, Beránek, Pelikán, Vosika, Švácha, Strnad, Kolařík, Sucharda, … , F. Vyčichlo, profesor matematiky Z. Pírko, profesor matematiky Z. Nádeník, profesor matematiky, . . . M. Menšík, O. Setzer, . . . , J. Novák, K. Drábek, B. Kepr, . . .

Budoucnost DG Málo, ale pořád. Bude to stačit? Jak dlouho to půjde bez aplikací a počítačů? Příklad FSv ČVUT – Ga. K a Aa. S Počet publikací v deskriptivní geometrii je minimální Nádeník 1972 Přehled Math. Sci, DG není v seznamu kódů Současnost: Časopisy – JGG, konference (zde minimální počet původních výsledků),

Děkuji za pozornost

Nalezeno v jednom z archivů