1 OBSAH Str 3 Seznam uvedench rostlin Str

1

OBSAH • • • • Str. 3. Seznam uvedených rostlin Str. 4. Charakteristika rostlin; Líska obecná (Popelka) Str. 5. Růže šípková (Šípková Růženka) Str. 6. Mák vlčí (Maková panenka) Str. 7. Jabloň lesní (Sněhurka; Tři veteráni) Str. 8. Jahodník obecný (12 Měsíčků) Str. 9. Kopřiva dvoudomá (Sedmero krkavců) Str. 10. Fazol obecný (Kouzelná fazole) Str. 11. Rákos obecný (Rákosníček) Str. 12. Kapraď samec (Z mechu a kapradí) Str. 13. Vrba bílá (Král Lávra) Str. 14. Dub letní (Dubínek) Str. 15. Brusnice borůvka (Perníková chaloupka) Str. 16. Žito seté (Žito kouzelník) Str. 17. Ječmen setý (O králi Ječmínkovi) Str. 18, 19. Závěr + použitá literatura 2

Seznam uvedených rostlin Název rostliny – česky Název rostliny - latinsky Zařazení do čeledi Líska obecná Corylus avellana Lískovité Růže šípková Rosa canina Růžovité Mák vlčí Papaver rhoeas Makovité Jabloň lesní Malus sylvestris Růžovité Jahodník obecný Fragaria vesca Růžovité Kopřiva dvoudomá Urtica dioica Kopřivovité Fazol obecný Phaseolus vulgaris Bobovité Rákos obecný Phragmites communis Lipnicovité Kapraď samec Dryopteris filix-mas Kapraďovité Vrba bílá Salix alba Vrbovité Dub letní Quercus robur Bukovité Brusnice borůvka Vaccinium myrtillus Brusnicovité Žito seté Secale cereale Lipnicovité Ječmen setý Hordeum vulgare Lipnicovité 3

Charakteristika jednotlivých rostlin (Corylus avellana) Čeleď - lískovité -opadavý; 2 -8 m vysoký keř -Borka: hnědošedá, hladká -Listy: řapíkaté, střídavé, vejčité, na konci špičaté, na bázi srdčité -Květy: jednopohlavné; Oříšky vyrůstají po 1 až 5, jsou vejcovitě kulovité, zpočátku žlutozelené, později hnědé; kvete od března do dubna -Stanoviště: lesy a jejich okraje, houštiny, křoviny, břehy, na půdách hlinitých, výživných, humózních, kyprých, čerstvě vlhkých, stanoviště polostinné. -Využití: lékařství, potravinářství, parfumerie, malířství 4

(Rosa canina) Čeleď - růžovité -Až 3 m vysoký keř -Větve: převážně trnité, trny obvykle hákovitě zahnuté, silné, s kapkovitě sbíhavou bází -Listy: střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, 5 až 7 četné, lístky eliptické až vejčité, pilovité, zašpičatělé, nežláznaté -Květy: stopkaté, růžové, vzácně bílé; kvete od května do července -Plody: různých tvarů, obvykle 2 až 3 cm dlouhé, zprvu oranžové, později červené a měkké -Stanoviště: lesy a jejich okraje, houštiny, meze, podél cest, skaliska, pastviny, břehy, na půdách suchých až vyprahlých, stanoviště slunné. -Využití: léčivý šípkový čaj, výroba vín, zavařenin; podnož pro zahradní odrůdy růží 5

(Papaver rhoeas) Čeleď - makovité -Jednoletá, 20 až 90 cm vysoká bylina, která roní mléko -Stonek: málo větvený, odstále chlupatý -Listy: spodní řapíkaté, horní přisedlé, peřenodílné až peřenosečné, úkrojky ostře zubaté, všechny střídavé -Květy: květy na dlouhých, štětinatých stopkách, korunní lístky vzájemně překrývající se, červené, vzácně bílé, na bázi často s fialovou až černou skvrnou; kvete od května do září -Stanoviště: rumiště, okraje komunikací, pole, štěrkoviště, preferuje půdy výživné, hlinité, zásadité až mírně kyselé -Zajímavost: mák vlčí byl v minulosti užíván jako náhražka opia. 6

(Malus sylvestris) Čeleď - růžovité -Opadavý strom s široce převislými větvemi; výška až 10 m -Listy: vejčité, krátce zašpičatělé, vroubkovaně pilovité, svrchu olysalé, vespod na žilkách chlupaté -Květy: oboupohlavné, zvenku narůžovělé, na vnitřní straně zářivě bílé -Plody: malvice; žlutozelené, za zralosti na podzim na osluněné straně slabě červené; chutnají kysele, aromaticky voní -Stanoviště: světlé, případně polostinné porosty v klimatických polohách s vlhkým vzduchem -Zajímavost: jablka zvyšují odolnost organismu proti různým chorobám 7

(Fragaria vesca) Čeleď - růžovité -Vytrvalá léčivá bylina; 5 -30 cm vysoká -dlouhé kořenové výběžky; stonkové šlahouny -Listy: dlouhé, řapíkaté, v přízemní růžici -Květy: bílé, většinou s pěti korunními a pěti kališními lístky; kvete od května do června Plody: drobné žlutohnědé nažky sedící na zdužnatělém květním lůžku, zralé jsou výrazně červené -Stanoviště: často ve světlých lesích, u lesních cest a na pasekách -Využití: sbírá se pro léčivé účinky: slabě močopudný prostředek, v čerstvém stavu ke skleróze, vysokém krevním tlaku atd. 8

(Urtica dioica) Čeleď - kopřivovité -statná vytrvalá bylina, dorůstající výšky od 50 -150 cm; celá rostlina je porostlá žahavými chlupy -z plazivého oddenku vyrůstají početné přímé lodyhy -Listy: řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, špičaté a pilově zubaté -Květy: jednopohlavné, zpravidla dvoudomé; kvete od června do října -Plody: vejčité nažky -Stanoviště: lesy, křoviny, rumiště, pobřežní porosty, luhy, příkopy podél cest -Využití: léčivá rostlina velmi širokého použití; přadná rostlina -Zajímavost: žahavé chlupy obsahují: histamin (podráždění kůže), acetylcholin (vyvolání pocitu pálení), serotonin (zvýšení účinku předchozích látek) 9

(Phaseolus vulgaris) Čeleď - bobovité -jednoletá bylina; kolem 1 m vysoká -Stonek: lodyha je buď přímá, nebo se otáčivě ovíjí kolem opory (až 4 m) -Listy: střídavě postavené, složené-tři vejčitě zašpičatělé lístky -Květy: dlouhé stopky, široký zelený kalich a bělavá, narůžovělá až fialková koruna; květenstvíhroznové -Plody: dlouhý lusk, semena mají ledvinovitý tvar -Stanoviště: pěstuje se na mnoha zahradách a polích; teplejší oblasti -Zajímavost: je to stará kulturní rostlina, kterou pěstovali Indiáni dávno před objevením Ameriky 10

(Phragmites communis) Čeleď - lipnicovité -naše nejstatnější tráva; vytrvalá bylina; 14 m vysoká -Stonek: tlustá, šedozelená stébla vyrůstají z pupenů na oddenku, bohatě rozvětvený -Listy: dlouhé, úzké, porostlé velmi jemnými chloupky - nedovolí přilnutí vody k listu -Květy: nápadné bohaté květenství - laty; kvete od června do září -Stanoviště: okraje vod, mokré louky, vlhká pole, příkopy, písčiny -Zajímavost: listy jsou na stéblo přisedlé zvláštním způsobem: dolní částí listu volně objímá hladké stéblo - list se může kolem stébla otáčet - při větru se listy natočí a rákos se i ve velmi silném větru pouze ohýbá a nezlomí se 11

(Dryopteris filix-mas) Čeleď - kapraďovité -výtrusná vytrvalá bylina -Listy: narůstají až do délky 1 m; vyrůstají z hnědého masivního oddenku; rozvíjejí se postupně; rozčleněny na mnoho střídavě postavených vroubkovaných lístků; na spodní straně listů se vytvářejí výtrusy -nekvete a nevytváří semena rozmnožování výtrusy -Využití: oddenky kapradiny: léčení střevních onemocnění ! Obsahují však jedovaté látky, a proto je jejich využívání v domácnosti nebezpečné ! -Zajímavost: na jediném listu se vytváří obrovské množství výtrusů - okolo 15 milionů 12

(Salix alba) Čeleď - vrbovité -listnatý strom dorůstající výšky přes 25 m -široký a rovný kmen, někdy ve formě keře -Listy: úzké, podlouhlé, na okrajích jemně pilovité; na svrchní straně tmavě zelené, na spodní stříbřitě chlupaté -kvete zároveň s rašením listů: koncem března; dvoudomá rostlina - samčí a samičí květy jsou na jiných rostlinách -Plody: drobounké tobolky - pukají a uvolňují se z nich malá ochmýřená semínka -Stanoviště: u vod, na vlhkých i mokrých často vápenitých náplavech -Využití: proutí vrby se užívalo k pletení košů 13

(Quercus robur) Čeleď - bukovité -křemelák; opadavý, velmi statný listnatý strom; dorůstá výšek až 45 m -Kmen: již nízko nad zemí rozvětven, sukovitý, nepravidelný -Borka: světle šedá nebo hnědošedá -Listy: 10 -12 cm dlouhé, obvejčité, na špičce zaokrouhlené, na obou stranách s 5 -7 eliptickými laloky -Plody: žaludy - podlouhlé vejcovité -Stanoviště: svěží a vlhké půdy(v nížinách), v lužních lesích podél řek, snáší větší klimatické extrémy než dub zimní -doba květu: květen až červen -Zajímavost: pozoruhodně dlouhý věk - až 1000 let. Mnoho starých dubů je zákonem chráněno. 14

(Vaccinium myrtillus) Čeleď -brusnicovité -drobný keřík, dorůstá výšky 10 -40 cm; dožívá se 10 až 20 let -Rozmnožování: nejen semeny, zejména podzemními plazivými kořínky výmladky -Listy: světle zelené, vejčitého tvaru s jemně pilovitým okrajem; každý rok opadávají -Květy: kulovité, bledě zelené až načervenalé, obsahují nektar; doba kvetení je od dubna do června -Plody: borůvky - dozrávají od konce června do poloviny srpna; tmavomodré bobule obsahující tmavofialovou dužinu se semeny -Stanoviště: v polostínu, především v jehličnatých a smíšených lesích -Využití: v potravinářství, lékařství 15

(Secale cereale) Čeleď - lipnicovité -svou stavbou podobné pšenici, ale je statnější a vyšší -rovné svazčité kořeny, stéblo, úzké tmavozelené listy se šedým odstínem -kvete dřív než pšenice - v květnu až červnu -vytváří klas - má vždy osiny -původně bylo na polích bráno jako plevel -je odolnější a dá se pěstovat i v méně příznivých horských podmínkách a na chudších půdách -z obilek se získává žitná mouka - tmavý žitný chléb -používá se také ke krmení 16

(Hordeum vulgare) Čeleď - lipnicovité -patří mezi nejstarší obilniny; jednoletá jarní nebo ozimá obilnina -Listy: úzké, krátké, světlezelené, pravotočivé -Květenství: klas -obilky jsou osinaté -Stanoviště: výhodné jsou pro něj hnědozemě a černozemě -Využití: Ječné kroupy a krupky 17

ZÁVĚR Tato práce ukazuje na důležitost světa rostlin, který má místo i ve světě pohádek a fantazie, a záhadnost, ze které se nám někdy až tají dech. Jak by mohl vysněný princ na bílém koni políbit Sněhurku, kdyby jí zlá a závistivá královna nedala ukousnout z otráveného jablka? Kde by chudá a ušmudlaná Popelka našla překrásné šaty, které jí pomohly v cestě za láskou a štěstím? Jaké jméno by měla krásná princezna, kdyby se píchla o vřeteno a usnula by v zámku, který by zapomněl obrůst růžemi? Stále si nedokážeme vysvětlit mnohé zázraky světa rostlin a to nás možná trochu vedlo ke smyšleným příběhům o kouzelné fazoli, o hruštičkách, které dokážou princezně vrátit nos zpátky domů a mnoho dalších. Tyto příběhy nebudou nikdy zapomenuty, stejně jako nové příběhy a pohádky, kde už ovšem nehraje příroda tak výraznou a nezbytnou roli. Snad si i vnoučata našich dětí budou vyprávět pohádky z mechu a kapradí nebo o princezně na hrášku. 18

• • Použitá literatura: Brtnová, Š. , Kvasničková, D. : Rostliny naší přírody. Praha, Blug 1998 Větvička, V. : Naše Příroda. Praha, Reader´s Digest výběr 2000 Achiele, D. , Golteová-Bechtleová, M. : Co tu kvete? . Ikar 1996 Kremer, Bruno P. : Stromy. Ikar 1995 www. google. cz http: //botanika. wendys. cz 19

20