1 Obecn pouen o ei a jazyce Centrum

1 Obecné poučení o řeči a jazyce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Komunikace = dorozumívání, přenos informací, sdělování obsahu vědomí jednoho člověka dalšímu člověku či lidem. Neverbální komunikace – nevyužívá slov (mimika, gesta, posuňky, světelné signály, dopravní značky, kreslené vtipy, plakáty atd. ). Verbální komunikace – slovní (mluvený i psaný) projev. Oba druhy komunikace se doplňují, zastupují se. Verbálně-neverbální komunikace – obrázek je doplněn slovním komentářem (některé televizní pořady, komiksy atd. )

Mimika (z řeckého mimeomai, napodobovat, představovat) je vědomé vyjadřování výrazem tváře, způsobené stahy obličejových svalů. Je – vedle gestikulace důležitou složkou nonverbální komunikace Pokusy G. Duchenne s mimikou tváře (1862)

Šest studií emocí: Odmítavost, Opovržení, Rozhořčení, Dobrá pohoda, Šibalství, Přemýšlení (model: Jan Evangelista Purkyně, foto: Emanuel Lokaj)

Gesto (z lat. gerere, jednat, konat) znamená posunek, tělesný pohyb, který něco vyjadřuje nebo dává najevo. Gesta spolu s mimikou jsou hlavními prostředky neverbální komunikace u živočichů i člověka. U člověka gesta často doprovázejí řeč a tvoří gestikulaci, zejména u herců, řečníků a politiků. Pevně stanovená gesta jsou také součástí náboženských obřadů a liturgie. Mlčenlivá gesta Nepřibližuj se! Ahoj Doprovodná gesta

Prstová abeceda

Semaforová abeceda

Výstražné dopravní značky

Námořní vlajková abeceda

Piktogramy (obrázkové symboly) jsou dobře srozumitelné v různých jazycích. Vysvětlete, co znamenají. 1. žena 2. muž 3. vysoké napětí 4. hořlavina 5. radiace 6. nekouřit 7. nemocnice 8. vyhrazeno pro vozíčkáře 9. vyhrazeno pro stanování 10. pánské WC 11. dámské WC 12. letiště

A. Bez peněz do hospody nelez. B. Lež má krátké nohy. C. Když se dva perou, třetí se směje. D. Po bitvě je každý generál. E. Láska i hory přenáší. F. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. G. Tichá voda břehy mele. H. Stokrát nic umoří vola. CH. Sytý hladovému nevěří. I. Co oči nevidí, to srdce nebolí. J. Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou. K. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. L. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. M. Jednooký mezi slepými král. N. Darovanému koni na zuby nehleď. O. Ráno moudřejší večera. P. Ranní ptáče dál doskáče.

1. Láska hory přenáší 2. Sytý hladovému nevěří 3. Lež má krátké nohy. 4. Stokrát nic umořilo vola. 5. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. 6. Po bitvě každý generál. 7. Co oko nevidí, srdce nebolí. 8. Ranní ptáče dál doskáče. 9. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. 10. Bez peněz do hospody nelez. 11. Mezi slepými jednooký králem. 12. Kam čert nemůže, tam strčí ženskou. 13. Když se dva perou, třetí se směje. 14. Ráno moudřejší večera. 15. Tichá voda břehy mele. 16. Darovanému koni na zuby nehleď. 17. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Ke kterému roku se vztahuje uvedený komiks? a) 863 b) 683 c) 386

• Řeč – schopnost člověka artikulovanými zvuky vyjadřovat obsah vědomí, vytvářet promluvu; je člověku vrozená. • Jazyk – systém ustálených znaků a pravidel jejich užívání, slouží k dorozumívání a myšlení; konkrétním užitím jazyka v komunikaci je řeč, která je individuální realizací jazykového systému. • O vzniku jazyka existují různé teorie: • a) interjekční (interjekce = citoslovce) – předpokládá, že na začátku vzniku jazyka stály zvuky, jimiž člověk vyjadřoval emoce (radost, úlek, údiv atd. ); • b) onomatopoická (= zvukomalebná) – tvrdí, že člověk napodoboval zvuky přírody a postupně tvořil slova zvukomalebná, jimiž označoval věci a jevy; • c) náboženská - jazyk je darem bohů (křesťanství).

Složky komunikačního procesu Složkami komunikace jsou: komunikační situace; účastníci komunikace; kód; téma; kanál. Komunikační proces

Funkce řeči: § komunikativní – dorozumívací, sdělovací, je to základní funkce řeči; § myšlenková – (mentální) – prostředek myšlení, předávání obsahu vědomí; § expresivní (výrazová) – vyjádření citů, přání; § apelová (výzvová) – prostředek působení na ostatní; § estetická – krása řeči, prostředek uměleckého působení. § Funkce jazyka jsou stejné jako u řeči, přidává se národně reprezentativní funkce (jazyk bývá zpravidla vázán na určité společenství lidí, národ).

Dělení jazyků: § a) přirozené (lidské) – nejdokonalejší prostředek dorozumívání, mají zvukovou i grafickou podobu, vznikly dlouhým vývojem lidské společnosti, je jich více než 3000 (čeština, angličtina, japonština atd. ) § b) umělé – byly uměle vytvořeny (znaková řeč hluchoněmých, vlajkové nebo světelné signály; systém matematických, fyzikálních, chemických znaků; esperanto, ido; programovací jazyky atd. )

Umělé jazyky: • esperanto (1887 – varšavský lékař L. L. Zamenhof) – nejrozšířenější, založen na evropských, zvláště románských a germánských jazycích; gramatika má jen 16 pravidel (bez výjimek); • volapük (1879 – Švýcar J. M. Schleyer), poměrně těžkopádný, vytlačen esperantem; • ido (1907 – L. Couturat), úprava esperanta, zřídka užívaný; • okcidentál (v 20. letech 20. století), slovní zásobu tvoří zvl. internacionalismy, po roce 1950 přejmenován na interlingue; • novial (1928 - Otto Jespersen, dánský lingvista) aj.

Srovnání esperantského a českého textu Patro nia, kiu estas en la ĉielo, sanktigata estu via nomo. Venu via regno. Fariĝu via volo, kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero. Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ. Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn, kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj. Kaj ne konduku nin en tenton, sed liberigu nin de la malbono. Amen. Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.

Další pojmy: • Národní jazyk – jeden ze základních znaků národa, obraz jeho vyspělosti (zahrnuje všechny podoby jazyka, jimiž se mluví nebo píše, tj. útvary spisovné i nespisovné). • (Nelze spojovat jeden národ a jeden jazyk angličtina = jazyk Angličanů, Američanů, Australanů, Kanaďanů, Jihoafričanů Х národní jazyky Švýcarů: němčina, francouzština, italština, rétorománština). • Mateřský jazyk – jazyk, kterým komunikujeme odmala. • Světový jazyk – hovoří jím více než 60 milionů lidí, je jich asi 11(např. angličtina, francouzština, němčina, španělština, ruština, čínština). • Živý jazyk – dosud užívaný k dorozumívání, vyvíjí se. • Mrtvý (vymřelý) jazyk – nemá rodilé mluvčí (např. latina, sanskrt, gótština, chetitština, pruština aj. ).

Nejrozšířenější jazyky na světě: čínština (tj. standardní čínština) 0, 75 miliardy angličtina 514 milionů hindština 496 milionů španělština 425 milionů ruština 275 milionů arabština 256 milionů bengálština 215 milionů portugalština 194 milionů malajština-indonéština 176 milionů francouzština 129 milionů němčina 125 milionů

Karel Plíhal: Nosorožec S mikrofonem za hokejem

1 Obecné poučení o řeči a jazyce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použité literatury: Baláček, Václav: Český jazyk k maturitě, Infoa, Dubicko 2001 Bláhová, Renata a kol. : Literatura pro 1. ročník středních škol, DIDAKTIS, Brno 2008 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol. : Odmaturuj z českého jazyka, DIDAKTIS, Brno 2007 Rozum do kapsy, Albatros, Praha 1995 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007 http: //cs. wikipedia. org/