1 Autorem materilu a vech jeho st nenli

  • Slides: 34
Download presentation
[1] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné

[1] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 18024785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího

Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Přírodopis, Neživá příroda. Žáci se zde zabývají tektonickými poruchami, vysvětlují jednotlivé druhy a typy. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Žák se orientuje ve změnách probíhajících v zemské kůře, jejich příčinách a důsledcích. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity 45 minut. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní, sociální a personální. Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Základní vzdělávání − druhý stupeň. 14− 15 let, 9. třída KLIKNĚTE NA F 5

 Zopakujte si jednotlivé geosféry. [2] Úkol: Kde leží litosféra a kde astenosféra?

Zopakujte si jednotlivé geosféry. [2] Úkol: Kde leží litosféra a kde astenosféra?

Pro správnou odpověď klikněte dle pořadí čísel na obrázky. BIOSFÉRA HYDROSFÉRA [5] [3] ATMOSFÉRA

Pro správnou odpověď klikněte dle pořadí čísel na obrázky. BIOSFÉRA HYDROSFÉRA [5] [3] ATMOSFÉRA [4] PEDOSFÉRA [6]

Zemské jádro je složeno z nejtěžších, ryzích kovů. Zemský plášť je z natavených hornin.

Zemské jádro je složeno z nejtěžších, ryzích kovů. Zemský plášť je z natavených hornin. Jak to můžeme zjistit? Stavbu a děje v hlubinách Země zjišťujeme pomocí různých sond a seismografu. [7] [8]

 Horniny se postupně ukládají a tvoří vrstvy. U každé vrstvy určujeme její tloušťku

Horniny se postupně ukládají a tvoří vrstvy. U každé vrstvy určujeme její tloušťku = mocnost. MOCNOST VRSTVY

 Více vrstev pohromadě tvoří souvrství. U vrstvy pak sledujeme i její nadloží a

Více vrstev pohromadě tvoří souvrství. U vrstvy pak sledujeme i její nadloží a podloží. NADLOŽÍ VRSTVA PODLOŽÍ

 Ze souvrství je uspořádána litosféra. Sahá do hloubky 100− 150 km a je

Ze souvrství je uspořádána litosféra. Sahá do hloubky 100− 150 km a je rozlámána na litosférické desky. Litosférické desky rozdělujeme podle jejich stavby na oceánské a kontinentální. [9]

 Litosférické desky se pohybují po plastické astenosféře. Desky se mohou od sebe vzdalovat,

Litosférické desky se pohybují po plastické astenosféře. Desky se mohou od sebe vzdalovat, narážet na sebe, pohybovat se vedle sebe nebo se jedna pod druhou podsouvat (je to umožněno jejich rozdílnou hustotou). [10] [11]

[12]

[12]

 Podsouvání desek pod sebe se nazývá subdukce. Má za následek únik zemské energie

Podsouvání desek pod sebe se nazývá subdukce. Má za následek únik zemské energie a vytvoření tektonické poruchy. Zabývá se jimi věda tektonika. [13]

 Tektonické poruchy rozdělujeme na plastické (vrásy) a křehké (zlomy). [10]

Tektonické poruchy rozdělujeme na plastické (vrásy) a křehké (zlomy). [10]

 Vznikly tak, že vrstvy hornin byly postranním tlakem zprohýbány bez přerušení. Na vráse

Vznikly tak, že vrstvy hornin byly postranním tlakem zprohýbány bez přerušení. Na vráse rozlišujeme: osu, sedlo, koryto a křídla vrásy. SEDLO = ANTIKLINÁLA OSA VRÁSY RAMENA = KŘÍDLA KORYTO = SYNKLINÁLA [14]

 Podle sklonu osy je rozdělujeme na: přímou, šikmou a ležatou (překocenou). [15]

Podle sklonu osy je rozdělujeme na: přímou, šikmou a ležatou (překocenou). [15]

 Vrásněním se mohou vrstvy dostat do velkých výšek a vytvořit pohoří (Himaláje, Alpy).

Vrásněním se mohou vrstvy dostat do velkých výšek a vytvořit pohoří (Himaláje, Alpy). [16] [17]

Proběhlo v mladších prvohorách před 350 milióny let. [18]

Proběhlo v mladších prvohorách před 350 milióny let. [18]

Proběhlo na konci druhohor a ve třetihorách. Ú. : Která pohoří vznikla tímto vrásněním?

Proběhlo na konci druhohor a ve třetihorách. Ú. : Která pohoří vznikla tímto vrásněním? [19]

 Při dalším stlačování ležaté vrásy může dojít k jejímu přetržení a posunování po

Při dalším stlačování ležaté vrásy může dojít k jejímu přetržení a posunování po vrstvách podloží (= vrásový přesmyk). Pokud posun nastane až do km vzdáleností, vzniká příkrov (příkrovy v Karpatech). [20]

 Napětím v zemské kůře se vytvořily ve vrstvách pukliny a trhliny, které vedly

Napětím v zemské kůře se vytvořily ve vrstvách pukliny a trhliny, které vedly až k přetržení vrstev (ke zlomům). [20] [21]

A. HORIZONTÁLNÍ POSUN = posun souvrství ve vodorovné rovině, bez výzdvihu a poklesu. Nachází

A. HORIZONTÁLNÍ POSUN = posun souvrství ve vodorovné rovině, bez výzdvihu a poklesu. Nachází se např. v San Andreas v Kalifornii, kde tento posun často vyvolává zemětřesení. [22]

B. POKLES = posun souvrství (působením tlaku) podél roviny zlomu dolů. C. PŘESMYK =

B. POKLES = posun souvrství (působením tlaku) podél roviny zlomu dolů. C. PŘESMYK = posun souvrství (působením tlaku) podél roviny zlomu vzhůru. [22] D. PŘESMYK I POKLES [23]

 Postupný pokles podle pásu zlomů se nazývá příkopová propadlina = rift (např. Podkrušnohorská

Postupný pokles podle pásu zlomů se nazývá příkopová propadlina = rift (např. Podkrušnohorská příkopová propadlina s ložisky hnědého uhlí). Postupný přesmyk podle pásu zlomů se nazývá hrásť. [24]

V místě aktivní příkopové propadliny = riftu vzniká nová oceánská zemská kůra. [25]

V místě aktivní příkopové propadliny = riftu vzniká nová oceánská zemská kůra. [25]

 http: //www. youtube. com/watch? v=ANe. H 9 WHMPc&NR=1&feature=fvwp drift, vrásnění http: //www. youtube.

http: //www. youtube. com/watch? v=ANe. H 9 WHMPc&NR=1&feature=fvwp drift, vrásnění http: //www. youtube. com/watch? v=6 OHRb_ ODo-Q&feature=related subdukce http: //www. youtube. com/watch? v=Tzt_EBD 3 DDQ&NR=1 vrásnění http: //www. youtube. com/watch? v=7 g. Xixx. YK M 80&NR=1 vznik Himalájí http: //www. youtube. com/watch? v=ALw. DK 7 o S 750&feature=related lit. desky + vrásnění http: //www. youtube. com/watch? v=ryr. XAGY 1 dm. E&feature=related litosférické desky

 http: //www. youtube. com/watch? v=Mrr. LJ 4 v. X HCs&NR=1 horizontální posun http:

http: //www. youtube. com/watch? v=Mrr. LJ 4 v. X HCs&NR=1 horizontální posun http: //www. youtube. com/watch? v=4 b 81 n. XS VA 34&NR=1 přesmyk http: //www. youtube. com/watch? v=t. JDnf. T 1 p qh. Q&NR=1 pokles http: //www. youtube. com/watch? v=t. Iuk 2 bl. Bz Hs&NR=1 rift http: //www. youtube. com/watch? v=2 q 4 Yqct q 6 n. E&NR=1 rift http: //www. youtube. com/watch? v=ep 2_ax. A A 9 Mw&NR=1 subdukce

[26]

[26]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. Druh zlomu, posun dolů. 2. Druh

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. Druh zlomu, posun dolů. 2. Druh zlomu, posun vzhůru. 3. Ramena vrásy jinak. 4. Věda zabývající se poruchami zemské kůry. 5. Postupný pokles podle pásu zlomů. 6. Synklinála. 7. Plastická tektonická porucha.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. P K Ř T E P K

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. P K Ř T E P K P Ř Í K R O V O E D T O R R K S L O P Y Á L M A N A T S E S Y K I K A D L I N A O A Úkol: Vysvětlete tuto tektonickou poruchu. [20]

D [22] [23]

D [22] [23]

ŘEŠENÍ PŘESMYK KLIKEJTE NA VYBRANÁ ČÍSLA 1 2 3 4 5 6 7 8

ŘEŠENÍ PŘESMYK KLIKEJTE NA VYBRANÁ ČÍSLA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

 ŠVECOVÁ, M. ; MATĚJKA, D. Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá

ŠVECOVÁ, M. ; MATĚJKA, D. Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 9788072385874. CÍLEK, V. ; MATĚJKA, D. Přírodopis IV pro 9. ročník základní školy. 1. vyd. Praha : Scientia, s. r. o. , pedagogické nakladatelství, 2000. ISBN 8071832049. Iwoelbern. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: LAB. png> 1. Zimbres. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Earth_cross_section-i 18. png> 2. Magellan. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Animals. gif> 3. Jorge Barrios. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Nubes_movimiento 2. gif> 4. Wicki. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ocean_Spokojny. JPG> 5. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Soil_profile. png> 6. Tsui. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Seismograph_Pinatubo. jpg? uselang=cs> 7.

 Dollynarak. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Free Art License na WWW:

Dollynarak. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Free Art License na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Seismographs. jpg> 8. NOAA. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: 2008_age_of_oceans_plates. jpg> 9. Merikanto. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Tectonic_plate_boundaries. png> 10. Beyond My Ken. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: South_American_plates. png> 11. Tbower. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Pangea_animation_03. gif> 12. Medium 69. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Oceaniccontinental_convergence_Fig 21 oceancont_(french). png? uselang=cs> 13. Pearson Scott Foresman. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Antecline_(PSF). png? uselang=cs> 14. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Tipos_de_pliegues. png? uselang=cs> 15.

 USGS. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http:

USGS. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Antiformal_stack. jpg? uselang=cs> 16 dino 1948. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Agiospavlos_DM_2004_IMG 002_Felsenfor mation. JPG> 17. Teper. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: France_dinantien. png> 18. Jo weber. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Alpiner_Gebirgsg%C 3%BCrtel. png> 19. USGS. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Faults_and_folds. jpg> 20. Jackdann 88. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Basin_inverse_fault_reactivation_Diagra m. png> 21. Karta 24. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Fault_types. svg? uselang=cs> 22. Woudloper. [cit. 2011 -10 -11 Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Inverse_fault_EN-FR. svg? uselang=cs> 23.

 Hannes Grobe. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Hannes Grobe. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ocean-birth_hg. png> 24. USGS. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Mid-ocean_ridge_topography. gif> 25. Greg Beaumont. [cit. 2011 -10 -11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Lewis_overthrust_fault_nh 10 f. jpg> 26.